Po soumraku tma

Ministerští úředníci riskují konflikt s Evropskou komisí

Na ministerstvu zdravotnictví se každý rok kabinetně rozhoduje o pohybu miliard korun. Úředníci a v konečné fázi ministr určují, které léky a do jaké míry budou hrazeny z prostředků zdravotního pojištění. Ovlivňují tak vývoj trhu, jehož objem představuje téměř padesát miliard korun.

Rušný rok.

Nikoliv ideální systém stanovování úhrad léků funguje od první poloviny devadesátých let. Ke zvláště kuriózní situaci došlo letos, když do procesu přípravy příslušné vyhlášky postupně zasáhli tři ministři a teprve ten třetí, vlastně ta třetí, ji vydala. A to nadvakrát. Sedmnáctého září Milada Emmerová podepsala vyhlášku připravenou ještě za Jozefa Kubinyiho (EURO 41/2004). Dvacátého ale vzala svůj podpis zpět. Zdůvodnila to tím, že dokument je v rozporu s programovým prohlášením vlády, protože zvyšuje spoluúčast pacientů.
Později ve sněmovně, v odpovědi na interpelaci místopředsedkyně dolní komory Miroslavy Němcové, uvedla další důvod: to, že způsob cenotvorby v lékové politice neodpovídá transparenční směrnici Evropské unie. Ztotožnila se tak s názorem vládní legislativní rady, jejíž šéf Jaroslav Bureš varoval před případnými následky nedodržení pravidel transparentnosti už loni v prosinci Marii Součkovou.

Domácí nabídka.

Milada Emmerová v souvislosti s výhradami k vyhlášce zformulovala i „tři roviny nápravy současného stavu“: sladit lékovou cenotvorbu se směrnicí EHS, restrukturalizovat kategorizační komisi, která na ministerstvu zdravotnictví úhrady léků stanovuje, a připravit nový systém posuzování prospěšnosti farmakologických intervencí.
Tyto prospěšné záměry byly ale zpochybněny dalším postupem, který vedl k přijetí nové úhradové vyhlášky zveřejněné minulé úterý. S programovým prohlášením vlády už podle názoru ministerstva nekoliduje. Tohoto cíle však bylo dosaženo nestandardní cestou. Ministryně Emmerová 20. října v tiskovém prohlášení sama uvedla, že „díky nabídce největšího domácího výrobce bylo možné snížit úhradu některých dalších léčiv bez rizika následného zatížení pro pacienty“. Největším domácím výrobcem se zhruba čtyřicetiprocentním podílem na trhu je společnost Zentiva vlastněná zahraničními investory. V jejím nejvyšším vedení pracuje syn Milady Emmerové, což ale není rozhodující. Důležité je, že paní ministryně, patrně s nejlepšími úmysly, evidentně zvýhodnila soukromou firmu.

Levná kvalita.

Podpora domácího průmyslu je tradičním sociálnědemokratickým arzenálem a objevuje se i v návrhu zdravotnické koncepce, kterou Milada Emmerová zveřejnila 15. listopadu. Domácí farmaceutický průmysl, „producent kvalitních levných léčivých přípravků, které dokáží uspokojit značnou část potřeb pacientů“, je podle koncepce „postupně vytlačován z trhu, což hrozí nejen postupnou ztrátou kvalitních levných léčiv, ale i zánikem pracovních příležitostí, snížení výběru daní atd.“. Ministerstvo zdravotnictví se tak fakticky vymezuje proti zahraničním firmám, jejichž působení na českém trhu je považována za méně přínosné.
Skoro to vypadá, jako by šlo o reakci na krok Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS), sdružující české pobočky zahraničních firem, která začátkem listopadu zaslala Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dopis s žádostí o vyjádření, zda dohoda ministerstva zdravotnictví se Zentivou není v rozporu s pravidly hospodářské soutěže a zda dokonce nedošlo mezi ministerstvem a Zentivou k uzavření kartelové dohody. Antimonopolnímu úřadu nyní běží zákonná lhůta pro prošetření oprávněnosti podnětu.

Rovné šance.

Farmaceutické asociaci jde pochopitelně v první řadě o ekonomické zájmy jejích členů. To ale nezastírá věcnou stránku kritiky MAFS, která dlouhodobě upozorňuje na to, že úhradový systém v Česku postrádá jasná hodnotící kritéria, zdůvodnění rozhodnutí, účinné opravné prostředky, nezávislý rozhodovací proces i předvídatelnost.
Ilustruje to situace v minulých dnech. Všeobecně se předpokládalo, že nová vyhláška vyjde 15. listopadu. Jenže v ten den byla zveřejněna koncepce zdravotnictví. Na tiskové konferenci u příležitosti prezentace koncepce vystoupil tiskový mluvčí MAFS Josef Zábranský s otázkou týkající se dalšího postupu v kategorizaci. A Milada Emmerová, zřejmě v bezprostřední reakci na otázku, vyzvala farmaceutické firmy, aby i ony přišly po vzoru Zentivy se svými nabídkami. To bylo v pondělí. Oficiálně byla nabídka zveřejněna až další den odpoledne. Ve středu byl státní svátek, takže firmám zůstal na nabídky čtvrtek a kus pátku – uzávěrka byla v poledne.
Mluvčí Zentivy Věra Kudynová to nazvala normálními podnikatelskými podmínkami. To si ale nemyslí ostatní členové České asociace framaceutických firem (ČAFF), sdružující domácí výrobce generik. Ti přes nesouhlas Zentivy přijali stanovisko, ve kterém se připojují k názoru svých konkurentů z MAFS. Ředitel ČAFF Lumír H. Kroček v prohlášení uvedl, že nabídka zřejmě měla jen vytvořit klamný dojem, že všem byla dána stejná šance a že proces rozhodování o výši úhrad je transparentní. Shodně s MAFS vyzval ministerstvo k „jednání o korektním, předvídatelném a kontrolovatelném procesu stanovování úhrad, který by zahrnoval i odvolací procedury a přitom splňoval časové limity pro vydání rozhodnutí v rámci správního řízení dle požadavků, k jejichž plnění se ČR svým vstupem do EU přihlásila“.

Time out.

Zvláštnost současného stavu spočívá v tom, že kategorizační komise vedená ředitelem odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví Pavlem Březovským, která připravila vyhlášku zrušenou Miladou Emmerovou, nebyla rozpuštěna, jak ministryně původně uvažovala, ale jen odstavena od rozhodování. Příprava současné vyhlášky probíhala v režimu utajení, doslova za dveřmi ministerské pracovny, pouze za účasti poradců ministryně. A to přesto, že sama Milada Emmerová se k potřebě větší transparentnosti hlásí. Dvacátého září ve svém prohlášení mimo jiné uvedla: „Současná podoba procesu cenotvorby a kategorizace v oblasti léčivých přípravků se nejen neslučuje s mojí představou, ale není dokonce ani v souladu s legislativními normami EU“.
Byly-li v minulosti s transparentností problémy, deklarovaná snaha o nápravu je ještě umocnila. Další vývoj je obtížné odhadnout. Na ministerstvu zdravotnictví se údajně na novém systému kategorizace pracuje, ale opět v režimu utajení. Mluvčí resortu Václav Šebor v říjnu, v odpovědi na dotaz týdeníku EURO, uvedl, že se počítá se změnou periodicity úhradových vyhlášek na jednou ročně a také se zavedením pravidelnosti jednání a rozhodování kategorizační komise. „Příští proces kategorizace by měl z důvodu transparentnosti probíhat pouze podle pravidel přesně stanovených v manuálu,“ sdělil. Manuál se nyní zpracovává. Kdy bude hotov, mluvčí nevěděl. Svou informaci minulý týden upřesnil sdělením, že „kategorizační proces bude obnoven po 1. lednu 2005“. Neřekl však, v jaké to bude podobě.
V té době už bude známo, jak antimonopolní úřad naložil s podnětem MAFS. Dost možná, že postup ministerstva bude předmětem šetření. Pokud jde o případné zahraniční ohlasy, ministerstvu zdravotnictví nezbývá než spoléhat na trpělivost farmaceutických firem. Kdyby se jejich zahraniční centrály odhodlaly jít do přímého střetu, nepochybně by dokázaly přesvědčit aparát Evropské komise, že v Česku si s transparentní směrnicí nedělají těžkou hlavu. Evropská komise se na dodržování transparentní směrnice hodně zaměřuje a v minulých letech v této věci zasáhla proti Finsku a Rakousku.