Menu Zavřít

Po stopách filmových štábů

29. 6. 2020
Autor: Euro.cz

Česko patří mezi nejoblíbenější „kulisy“ zahraničních tvůrců Naše země je ve světě známá nejen pivem a hokejem, ale i filmovým průmyslem. Po mnoho let patří Česká republika mezi nejoblíbenější filmové destinace zahraničních produkcí. Praha jako kulisa figuruje v řadě amerických blockbusterů a je ve filmech často přetvářena na důležité zahraniční metropole. V nespočtu snímků, jejichž děj se odehrává i v několika státech, divák ve skutečnosti spatřuje stále totéž město. Česká republika je mezi zahraničními produkcemi oblíbená nejen kvůli filmařské tradici a rozmanité krajině, ale také proto, že je relativně levná.

Špioni v Davli

Filmová produkce má u nás více než stoletou tradici a zahraniční producenty vždy přitahovala. První film natočený na českém území se jmenoval The Horitz Passion Play (1897) a měla jej na starost americká společnost.

Napříč stoletím a režimy se československá kinematografie stavěla na žebříčku kvality vždy do vysokých pozic.

Svobodná tvorba československých filmařů byla nicméně po dlouhá léta omezena nejdříve nacisty a následně sovětskými štáby, které využívaly světoznámé prostory barrandovských filmových studií k produkci propagandistického obsahu. Od roku 1963 však zestátněný filmový průmysl opět začal přijímat zakázky ze západního světa. Americká produkce byla dokonce na území tehdejšího Československa v roce 1968, kdy došlo ke vpádu vojsk Varšavské smlouvy.

V Davli u Prahy Američané natáčeli válečný snímek Most u Remagenu, natáčení bylo ovšem přerušeno příjezdem ruských tanků a filmaři museli ujet do bezpečí.

Sovětská propaganda tehdy tvrdila, že filmový štáb je ve skutečnosti seskupením agentů CIA, kteří do země přivezli zbraně antikomunistům.

Ani následná normalizace kompletně nepřerušila internacionální filmovou spolupráci. Plnohodnotný návrat zahraničních produkcí ale přišel až s otevřením státních hranic v roce 1989.

Nevyužitá mise

Pro český filmový průmysl byl stěžejní rok 1995, kdy se na našem území natáčel první hollywoodský velkofilm.

Snímek Mission: Impossible v čele s Tomem Cruisem a Jeanem Renem se mimo jiné natáčel na Staroměstském náměstí, Karlově mostě, Kampě a v Lichtenštejnském paláci. Možnost opětovně plně zazářit však v tomhle případě Česko propáslo. Hostitelům nedošlo, že profit konkrétní lokality nekončí s odjezdem filmového štábu, ale právě naopak. Podle výzkumu agentury Tourism Competitive Intelligence až 80 milionů lidí ročně cestuje na lokality spojené s jejich oblíbeným seriálem či filmem. V tehdejším příjezdu velké filmové produkce do Česka tak bohužel mnozí neviděli dlouhodobou investici, ale okamžitý výdělek. Štábu byly opakovaně předkládány účty s neodpovídajícími částkami. Pomyslným vrcholem bylo, když u jedné z hlavních natáčecích lokací, nově zrenovovaného Lichtenštejnského paláce, byla částka za pronájem mnohonásobně zvýšena těsně před zahájením natáčení. Původní dohodnutá cena 50 tisíc korun denně byla změněna na více než desetinásobek, tedy 580 tisíc korun. O drastické změně s americkou produkcí odmítli jednat jak pronajímatelé, tak vládní představitelé sídlící v paláci. Neochota vést jakoukoli debatu zanechala filmaře v šoku a po natáčení byla Česká republika prezentována ve velice špatném světle. Tom Cruise tehdy prohlašoval, že natáčet do Česka se už nikdy nevrátí.

O kauze se psalo v řadě významných zahraničních deníků, mimo jiné v The New York Times, kde filmaři sdíleli své rozhořčení. První reálnou omluvu získali filmaři až od prezidenta Václava Havla, který v rozhlasovém rozhovoru zkritizoval vládní úředníky, kteří podle něj nepochopili princip nepřímého zisku. Dodal, že s ohledem na počet turistů mířících do Prahy po zhlédnutí filmu měl být palác k natáčení poskytnut zadarmo.

Nižší cena vyhrává

I přes poškozenou reputaci do Česka stále mířily zahraniční produkce, a to kvůli kvalitní filmové infrastruktuře a relativně nízké ceně. Se zvyšujícím se počtem filmů natočených na našem území se úměrně zvyšoval zájem turistů o Česko. Okolní země si tak uvědomily ekonomický přínos filmového průmyslu a rozhodly se nalákat štáby do svých zemí prostřednictvím filmových pobídek. Prostřednictvím nich pak nabídly filmařům návrat části nákladů utracených v dané zemi. Česká republika filmové pobídky nejdříve opomíjela, a tak obrat v sektoru zahraniční produkce klesl mezi lety 2003 a 2009 o 85 procent.

Pobídky Česko zavedlo až v roce 2010 a od té doby se naše země opět stala velice oblíbenou filmařskou destinací. V současnosti mohou filmové produkce získat až 20 procent uznatelných nákladů.

V roce 2019 vyplatil český Státní fond kinematografie pobídky ve výši 1,2 miliardy korun celkem 71 projektům, které české ekonomice přinesly téměř devět miliard korun.

Cesty po stopách filmových hrdinů jsou převážně v posledních letech velice oblíbeným způsobem trávení dovolených. V České republice se tak můžete vydat nejen po stopách protagonistů snímků Mission: Impossible, ale i filmů Casino Royale, Bídníci, Spider-Man: Daleko od domova nebo Eurotrip. Na své si ale v našem výběru přijdou samozřejmě i fanoušci domácí kinematografie. Deset výletů inspirovaných filmovými hrdiny

1. Adršpašsko-teplické skály

Filmy: Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň, Princ a Večernice, Třetí princ

Adršpašsko-teplické skály lákají filmaře desítky let. Jedním z prvních filmů natočených v tomto jedinečném skalním městě je snímek z roku 1950 nazvaný Malý partyzán. Fanouškům pohádek se místo spíše vybaví ve spojení s pohádkou Princ a Večernice, kdy princ Velen zdolával adršpašskou pískovnu s chromým žebrákem na zádech. V roce 2005 do Adršpachu přijel americký štáb natáčet snímek Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň, ve kterém protagonisté putovali zasněženými skalami a Gotickou brankou, kterou nechal v roce 1839 vystavět majitel adršpašského panství Ludvík Karel Nádherný kvůli kontrole vstupenek do skalního města.

2. Hrádek u Nechanic

Filmy: Kronika mladého Indiana Jonese, Z pekla, Tmavomodrý svět, Princ a Večernice

Romantické šlechtické sídlo, místo řádění Jacka Rozparovače nebo výcvikové středisko českých pilotů a parašutistů během druhé světové války. Zámek Hrádek u Nechanic, který se nachází čtvrt hodiny jízdy autem od Hradce Králové, je velice oblíbený pro svůj „britský vzhled“, díky kterému ve snímcích připomíná ostrovní panství – jako třeba ve snímku Jana Svěráka Tmavomodrý svět.

3. Průhonický zámek

Filmy: S čerty nejsou žerty, Ať žijí duchové!, Tři veteráni, Princezna se zlatou hvězdou na čele

Vedle atraktivity místa je pro filmové štáby důležitá i snadná dostupnost.

I proto patří průhonický zámek nacházející se na okraji Prahy k nejvyužívanějším zámeckým lokalitám u nás. Po Průhonickém parku a prostorách zámku se procházela nejedna pohádková princezna. Jedna měla i zlatou hvězdu na čele.

4. Vodní zámek Červená Lhota

Filmy: Zlatovláska, Svatby pana Voka, Pan Tau

Zámek Červená Lhota je považovaný za nejpohádkovější zámek v České republice. Je postavený na skále, která se přehrazením údolí a zvýšením hladiny vody stala malým ostrovem uprostřed zámeckého 4 6 rybníka. V roce 1973 se stal filmovým domovem Zlatovlásky a vy se můžete vydat přes zámecký rybníček na lodičce stejně jako kuchař Jiřík, který o lásku Zlatovlásky usiloval.

5. Panská skála & Havraní skály

Filmy: Pyšná princezna, Ženy v pokušení

U Panské skály se princezna Krasomila a král Miroslav schovali před jezdci na koních, kteří po nich pátrali. Skály z dálky vypadají jako píšťaly varhan, a proto se jim přezdívá Varhany.

Necelých patnáct minut jízdy autem od Panské skály se nacházejí Havraní skály, u kterých se natáčela lezecká scéna snímku Ženy v pokušení. Skály se tyčí do výšky až 20 metrů, a tak nabízejí pro zkušenější lezce překrásný výhled po okolí.

6. Dlaskův statek

Filmy: Jára Cimrman ležící, spící, Rumplcimprcampr

Dlaskův statek stojí na okraji Turnova a je součástí Muzea Českého ráje. Nachází se v něm stálá expozice lidového interiéru a podomácké výroby v oblasti Pojizeří. Na jeho dvoře se konají několikrát do roka tradiční lidové slavnosti a spatřit jste ho mohli třeba v pohádce na motivy Jana Wericha Rumplcimprcampr. 7. Litoměřice

Filmy: Páni kluci, Cirkus Humberto, Lidice

Severočeské královské město Litoměřice je od 17. století známo jako „Zahrada Čech“ pro svou úrodnou a teplotně nadprůměrnou polohu. I díky své kráse se v roce 1975 město stalo domovem tří nerozlučných kamarádů ze snímku Páni kluci, kteří se spolu proháněli po Dómském náměstí a volali na sebe „Nestůj a pojď!“. Na stejném náměstí o pár let později vyrostla první cirkusová štace postavy Vendelína ze seriálu Cirkus Humberto.

8. Hrad Zvíkov a zámek Orlík

Filmy: Bathory, Solomon Kane, Lotrando a Zubejda, Nahá pastýřka, Modrá krev

„Posune řemeslo zas o kousek dál, bude to lotr – intelektuál,“ zpívali si loupežníci v pohádce Lotrando a Zubejda, když mladého banditu posílali do školy. A ne jen tak ledajaké. Poslali ho rovnou na Zvíkov, jeden z nejznámějších jihočeských hradů. Zvíkov je vedle fanoušků filmů oblíbený i mezi milovníky záhad. Hrad je opředený množstvím strašidelných pověstí a řada z návštěvníků tvrdí, že po setmění viděli podivné stíny či tajemná světla.

Z hradu Zvíkov se můžete vydat lodí i na nedaleký zámek Orlík, na kterém se mimo jiné natáčel český detektivní film Nahá pastýřka.

9. Koněpruské jeskyně a lom Alkazar

Filmy: Jezerní královna, O pokladech, Lotrando a Zubejda, Dobrodružství kriminalistiky

Koněpruské jeskyně představují nejdelší jeskynní systém v naší zemi. Jeskynní komplex se nachází necelých deset kilometrů jižně od Berouna a kromě tradičních prohlídek probíhají v jeskyních takzvané „baterkové prohlídky“, při kterých jsou zhasnutá světla v celém objektu a návštěvníci mohou zažít objevování jeskyní stejně zábavně jako jeskyňáři a pohádkové postavy.

Jen dvacet minut cesty autem od Koněpruských jeskyní se nachází lom Alkazar, u kterého se natáčela cesta protagonistů pohádky Lotrando a Zubejda

k sultánovi nebo britský historický seriál Britannia.

10. Praha

Filmy: Amadeus, Anthropoid, Spider-Man: Daleko od domova, Hellboy, James Bond: Casino Royale a další

Praha je zřejmým hlavním cílem zahraničních i domácích filmových produkcí.

Díky filmařským trikům se město vydává v nespočtu snímků za lokace z celého světa. V akčním snímku Casino Royale tajný agent James Bond stíhá zloducha na letišti v Miami, které je ve skutečnosti pražským Letištěm Václava Havla. Hotelové lobby v benátském hotelu zase nahradily prostory Národního muzea na Václavském náměstí. Budova z úvodní scény snímku může přijít povědomá rezidentům z Karlína, je jím totiž Danube House na Rohanském nábřeží.

V kultovním snímku Eurotrip si Praha zahrála roli Paříže, Berlína a Amsterdamu. Scéna, ve které se protagonisté filmu rozhodnou, že se vydají do Louvru, je natočená na náměstí Jana Palacha a fronta je zavede až k Rudolfinu. Berlínský byt Scottyho „přítelkyně“ Miky najdete v ulici Stroupežnického u Anděla a amsterdamský most, na kterém se parta setká po náročném večeru, je na Kampě.

V barokním kostele sv. Mikuláše na Malé Straně se utkal bojovník s upíry Van Helsing se svými nepřáteli. V pokračování akčního snímku Mission: Impossible se objevil Pražský hrad „převlečený“ za ruský Kreml. Na přilehlém Hradčanském náměstí filmaři natočili řadu scén snímku Bídníci a dveře do domu s číslem 7 patřily ve snímku Amadeus samotnému Mozartovi.

Filmový svět nabízí nezměrné množství možností a díky pár drobným úpravám se může vaše vlastní ulice proměnit během chvíle v kteroukoli světovou metropoli. Až se vám příště bude zdát filmová lokace povědomá, nenechte se zmást, možná je to skutečně vaše sousedství.

Neochota vést jakoukoli debatu zanechala filmaře v šoku a po natáčení byla Česká republika prezentována ve velice špatném světle.

WT100

O autorovi| Kristina Kratochvilová, spolupracovnice redakce

  • Našli jste v článku chybu?