Češi odmítají katastrofické vize o zastavení toku peněz z Bruselu
Pokud je pravda, co uvedla ve své zprávě pro Evropskou komisi o stavu na českém ministerstvu zemědělství společnost EMS, měli by se před budovou na pražském Těšnově už srocovat sedláci a žádat odstoupení ministra Palase. „Bez zásadní změny v pracovních postupech a přístupech v rámci ministerstva zemědělství nebude možné, aby český stát a jeho lidé po několik let získávali výhody, které jim přísluší po vstupu do EU v sektorech zemědělství, ochrany životního prostředí a rozvoje venkova,“ stojí v auditní zprávě z června, kterou má týdeník EURO k dispozici. Velmi kritický dokument, který čítá 84 stran včetně příloh, se zatím nedostal na veřejnost (citace z dokumentu viz str. 33 až 36).
Vládo, zakroč!
Firma EMS Praha je dceřinou společností EMS International, jež pro Evropskou komisi provádí audit a porovnání připravenosti kandidátských států v zemědělském sektoru. Hodnotila stav v pěti zemích (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko a Malta), přičemž se zaměřila na schopnost ministerstev reagovat na potřeby a změny, které vyplývají z nutnosti zvládnout Společnou zemědělskou politiku a příslušnou část „Acquis“. Zpráva pro Česko vyznívá téměř skandálně: bylo vyhodnoceno jako nejméně připravené, a to ve všech sledovaných kritériích! EMS doporučuje, aby Delegace Evropské komise odmítla další pomoc z fondu PHARE českému ministerstvu zemědělství pro aktivity spojené se Společnou zemědělskou politikou, pokud nebudou splněny všechny podmínky uvedené v seznamu doporučení. Českou vládu pak ponouká „urychleně provést reformu ministerstva zemědělství tak, aby bylo schopno získat maximální možné dotace od EU do zemědělství, sektoru životního prostředí a na rozvoj venkova pro český lid“.
Telička: Nejsme nejhorší.
Tristní závěry české úřady ale berou s rezervou. „Nějakou takovou zprávu jsem před časem četl, ale nejsem si jistý, zda je zcela totožná s tou vaší,“ uvedl v telefonickém rozhovoru velvyslanec České republiky při Evropské unii Pavel Telička, toho času na dovolené. „EMS dostala zadání od Evropské komise zpracovat hodnocení schopnosti čerpat prostředky z programů PHARE. Pokud si vzpomínám, tak výsledné závěry vyznívaly v některých bodech opravdu dosti kriticky. Negativně byl například hodnocen jeden projekt v oblasti veterinární a taktéž projekt na vybudování systému IACS. Požádal jsem tehdy mého kolegu, aby se tím zabýval a udělal určitou sondáž u Evropské komise. Když to řeknu kulantně - toto nebyl argument, o nějž by se komise hodlala vůči nám nějak výrazněji opírat. Je to pouze jedna z řady podobných zpráv. Podstatná jsou pro nás hodnocení, kterých se nám dostává přímo ze strany Evropské komise – pravidelné hodnotící zprávy, monitoring. Tam tak příkré soudy nejsou,“ říká Telička.
Hodnocení EMS nechce velvyslanec bagatelizovat a brát na lehkou váhu, ale některá tvrzení mu připadají velmi subjektivní a povrchní. „Určitě nepatřím mezi lidi, kteří by šetřili kritikou vůči orgánům státní správy, včetně ministerstva zemědělství, ale nedokázal bych se ztotožnit se zprávou, která by Českou republiku hodnotila v oblasti zemědělství jako nejvíce zaostávající nebo nejhůře připravenou. Samozřejmě jsme v řadě oblastí rozhodně mohli být dále než jsme, ale i při tom patří Česká republika z hlediska připravenosti zemědělství spíše do té solidní první poloviny kandidátských zemí,“ myslí si diplomat Telička.
Doufali, že nevstoupíme.
Náměstek ministra zemědělství Miroslav Toman autentičnost dokumentu potvrdil. „Tu zprávu samozřejmě známe. S řadou kritických výhrad nelze asi než souhlasit, ale stejně tak řada úsudků vyznívá velmi subjektivně - je z nich cítit soukromý názor jednoho experta. Vlastně ani netuším, z jakých zdrojů EMS informace čerpala,“ říká někdejší hlavní zemědělský vyjednavač, na něhož byla část kritizované agendy v druhé polovině června ministrem převedena.
Ministerstvo zemědělství se v dopise Johannesu Blankertovi - šéfu hodnotícího týmu EMS – například ohradilo vůči hodnocení českého a maďarského ministerstva zemědělství v oblasti politické odhodlanosti. „Vedoucí úředníci na ministerstvech a jejich ministři doufali, že jejich země se k Evropské unii nepřipojí,“ odnesl si Blankertův tým dojem. „To je naprostý nesmysl, s tím nemohu souhlasit,“ brání celý úřad Toman.
Nefunkční platební agentura.
Zpráva EMS hodnotila zemědělské projekty financované z programu PHARE. Tři projekty z oblasti fytosanitární (ty jako jediné byly hodnoceny vesměs kladně), čtyři v oblasti veterinární (velmi špatně dopadlo hodnocení projektu testování hovězího dobytka na nemoc BSE), dva v oblasti bezpečnosti a kvality potravin a čtyři projekty v oblasti přípravy na Společnou zemědělskou politiku (pozitivně byl hodnocen „Light Twinning“ pro Státní zemědělský a intervenční fond , ale u ostatních hodnotitel zaujal velmi kritický postoj). Právě špatný výsledek v posledně jmenované sekci zřejmě rozhodl o tom, že celkové hodnocení Česka je velmi negativní. EMS tvrdě kritizuje zaostávání v oblasti přípravy platební agentury, přes níž by k českým zemědělcům měly téct z Bruselu přímé platby - o kterých se tolik diskutuje - a taktéž výstavbu systému IACS (Integrovaný administrativní a kontrolní systém), jenž je nutný k tomu, aby se zajistilo, že bruselské peníze půjdou do rukou jen těm, kteří na ně mají nárok.
Co Fencl rozdělil, Palas spojuje.
Byl to předcházející ministr zemědělství Jan Fencl, kdo loni rozhodl, že se v České republice zřídí dvě platební agentury místo jedné, o které se uvažovalo častěji. První je už zmíněný Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), zaměřený na tržní opatření (platby v rámci společných organizací trhu, intervenčních opatření, poskytování vývozních subvencí ve vazbě na vývozní licence). Druhou Agrární platební agentura (APA) - budovaná na základech úspěšně zvládnuté předvstupní agentury SAPARD - do jejíž kompetence by měly spadat vybrané přímé platby, platby v rámci doprovodných a dodatečných opatření Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) a také operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“. Součástí APA má být i zmíněný administrativní a kontrolní sytém IACS. Nynější vedení ministerstva nepovažuje Fenclovo rozhodnutí o dvou platebních agenturách za šťastné a vidí v něm hlavní příčinu celkového zpoždění v budování „bruselsko-pražských penězovodů“. (Exministra zemědělství se týdeníku EURO minulý týden nepodařilo kontaktovat.) V polovině července současný ministr Palas oznámil, že agentury budou spojeny do jedné. K rozhodnutí jej prý vedly výsledky analýz současného stavu, zpoždění prací a krátící se čas (už do konce letošního roku by agentury měly být administrativně připraveny k provádění platebních operací z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu). Ministerstvo si od sloučení a jednotného řízení slibuje větší efektivitu a lepší využití zdrojů, především lidských.
Čtyři ku čtyřem.
Čas na přípravu jednotné a funkční platební agentury se smrtonosnou rychlostí krátí. „Co naši předchůdci nestihli za čtyři roky, my teď musíme stihnout za čtyři měsíce,“ poznamenává náměstek Toman. Nelze však vše svalovat jen na Fenclovo vedení ministerstva. Před Tomanem (do konce března) měl přípravu APA na starosti první náměstek ministra Dušan Vaněk a po něm státní tajemník Pavel Rybníček. To, že bylo nutné v poměrně krátkém sledu opět přesunout kompetence, naznačuje, že ani za jejich působení akceleraci nenastala. Toman si ale nepřipouští, že by agentura nebyla včas připravena. „Taková možnost prostě neexistuje,“ prohlašuje rezolutně.
Hledá se systémový integrátor.
Sloučení agentur doporučila v červencové analýze (vypracované na zakázku ministerstva zemědělství) rakouská platební agentura AMA ve spolupráci s firmou Siemens. Analýza posuzovala i funkčnost kritizovaného systému IACS, jehož přípravou a implementací technické infrastruktury byla jako koordinátor v roce 2000 pověřena opavská společnost Ekotoxa. „Nelze říci, že by Ekotoxa pracovala špatně, ale jednotlivé prvky systému spolu navzájem příliš nekomunikovaly,“ komentuje výsledky náměstek Toman. Ministerstvo nyní pověřilo auditorskou a poradenskou společnost BDO, aby mu doporučilo další řešení. „BDO by nám měla do 18. srpna navrhnout systémového integrátora, který by problém IACS dořešil,“ uvádí Toman. O zakázku bude nepochybně velký zájem, a tak se nabízí otázka, zda bude integrátor vybrán na základě zákona o zadávání veřejných zakázek. „Budeme postupovat v rámci zákona.“ uvedl Toman. Kdo kontrakt dostane, je mu prý v zásadě jedno, ale přednost by osobně dal firmě, která má mezinárodní zkušenosti. „Mým jediným zájmem je, aby sedláci dostali peníze,“ poznamenal.
Vše směřuje k „padesátce“.
Omezený čas, který je k dispozici, ale nepřímo naznačuje, že vše směřuje k přímému zadání zakázky jednomu zájemci na základě kontroverzního § 50 zákona o zadávání veřejných zakázek. Z některých starších výroků ministra zemědělství Palase lze také dovodit, že favoritem ministerstva je firma Siemens, která se podílela na zmíněné analýze připravenosti Agrární platební agentury. „Dohodli jsme se s firmou Siemens, že nám zabezpečí vybudování celého systému, protože tento systém vybudovala a provozuje v Rakousku i v Maďarsku, a na Slovensku se jej chystají vytvořit. Myslím, že bychom neměli tvořit něco, co již bylo vymyšleno a jinde funguje,“ uvedl již v červnu v odborném týdeníku Zemědělec ministr, když poprvé přiznal, že příprava IACS má značný skluz. Jasnozřivost ve výsledku výběru, omyl či kouzlo nechtěného? Brzy by se to mělo ukázat.
Peníze na hektar.
Skluz v přípravě agrární agentury a systému IACS je jedním z důvodů, proč Česká republika oproti dřívějším prohlášením nakonec přechází na zjednodušený systém administrace přímých plateb, který počítá s vyplácením peněz na hektar zemědělské půdy (ne tedy dle produkce). Zjednodušený sytém je totiž zejména jednodušší na administrativu. V době, kdy se bojuje s časem, je to východisko, jak si práci ulehčit. Čeští zemědělci nemají o zprávě firmy EMS detailní informace, větší význam jí nepřikládají. „Něco o tom vím, ačkoliv jsem tu zprávu celou nečetl. Jak mi bylo řečeno, EMS je už tradičně takto razantní. Její hodnocení rozhodně nelze brát za oficiální stanovisko Evropské komise,“ soudí Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství ČR. O zprávě nic neví předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. „Nás navíc ani tak nezajímá současný stav, důležitější je, aby vše fungovalo příští rok,“ říká.
Box:
Šéf bruselsko-pražského penězovodu
Přípravou spojené platební agentury byl pověřen Jan Höck, dlouholetý ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a předtím Státního fondu tržní regulace. Jeho jmenování do čela organizace může být pro řadu lidí kontroverzním rozhodnutím, jelikož Höck (i se svojí rodinou) v minulosti vystupoval jako záporný hrdina v některých zemědělských kauzách. Höckovi stoupenci mohou ale kontrovat, že se mu podařilo „svou“ platební agenturu připravit na akreditaci a SZIF jako první ve státní správě získal certifikát na normu ISO 9001:2000.
