PO VELKÉ VODĚ

Restrukturalizace průmyslu

Podobně jako křesťané rozdělují letopočet na to, co bylo před Kristem o po Kristovi, mluví vedení papíren Morpa o předloňských povodních. I přes vysokou ztrátu se podnik dokázal vzpamatovat. Za loňský rok už vytvořil sice malý, ale přece jenom zisk, který má obzvláštní váhu v době celosvětové recese v papírenském průmyslu.

Protože papírenské závody potřebují k provozu hodně vody, staví se často přímo u řeky. A to byl v době červencových povodní v roce 1997 pro Morpu základní kámen úrazu. Všechny čtyři závody byly pod vodou.

Přímé škody dosáhly sto padesáti milionů korun, nepřímé se pohybovaly v desítkách milionů. Pojistka jim nahradila pouhých šedesát milionů, a tak se podnik, kterému první pololetí vyneslo pětačtyřicetimilionový profit, ocitl ze dne na den na po kraji finanční propasti. „Měli jsme velký problém, z čeho všechny ty opravy a další náklady zaplatíme, nemluvě o tom, že provoz byl pozastaven. Z finanční smrti nám pomohli věřitelé a hlavně dodavatelé, konstatuje výkonný ředite l Morpy Vítězslav Jurčík.

Dodnes obdivuje, s jakou vervou se zaměstnanci vrhli do práce. Ačkoliv tehdejší odhady hovořily o tom, že podnik nepojede nejméně dva měsíce, první papírenský stroj se podařilo zprovoznit do osmi dnů, zbývající do tří týdnů.

Podnik sice v povodňovém roce oproti původním předpokladům utrpěl poměrně vysokou ztrátu - 87,7 milionu korun, v roce následujícím se však už dostal do černých čísel. I když dvacet milionů korun hrubého zisku není příliš slavné číslo, vši chni mluví o zázraku.

Krkolomně k vlastníkovi

Olšanské papírny byly privatizovány v roce 1996, na jednapadesát procent akcií byla vyhlášena veřejná soutěž, zbytek šel do kuponové privatizace. Ze soutěže vyšla vítězně společnost

Morpa s šestnáctimilionovým základním jměním, jež byla založen a výhradně za tímto účelem pře- vážně managementem Olšanských papíren. Morpa však získala pouze akcie, samotný provoz papíren byl vyřešen poměrně netradičním způsobem: majetek, technologii i zaměstnance Olšanských papíren si totiž musela pronajmout. Bývalé Olšanské papírny tak vlastně od této doby neprováděly žádnou h ospodářskou činnost, zjednodušeně řečeno pouze inkasovaly nájemné.

Vzniklo tak paradoxní a pro věřitele poměrně nečitelné uskupení. Obrovskou společnost (základní jmění Olšanských papíren přesahuje 1,3 miliardy) vlastnil trpaslík, který ji zároveň provozoval. Proto se později dohodlo, že se obě společnosti spojí. Bohužel do projektu přišly povodně a s nimi obrovské finanční újmy, a tak byl konec plánům. Vedení Morpy našlo investora - finanční skupinu Conto Group. Ta nyní kontroluje 49,9 procenta základního jmění Olšanských papíren, které zase stoprocent ně vlastní Morpu.

Závod v Olšanech (producent každému kuřákovi důvěrně známých cigaretových papírků Vážka) byl podle privatizačního projektu z roku 1992 vytržen a v polovině roku 1997 prodán rakouské skupině Trienberg Group (druhý největší světový výrobce cigaretového papíru). Výroba cigaretového papíru totiž vyžaduje zcela odlišnou technologii a marketing.

V první pětce

Morpu, jež vyrábí hlavně grafické a balicí papíry, nyní tvoří čtyři papírenské závody v Jindřichově, Lukavicích, Vlčici a Aloisově, ruční papírna Velké Losiny a v roce 1997 byl uveden do provozu nový závod Šumperk.

Morpa v loňském roce vyrobila téměř sedmdesát tisíc tun papíru a utržila za ně 1,8 miliardy korun. To představuje téměř o čtvrtinu lepší výkon než v neslavném povodňovém roce.

Celý domácí papírenský průmysl, který se letos může pochlubit již pětisetletou tradicí, vyprodukoval loni 785 tisíc tun, a Morpa tedy s necelou desetinou zaujímá podle Miloše Lešikara ze Svazu průmyslu papíru a celulózy zhruba čtvrté až p áté místo v žebříčku tuzemských podniků. Jednoznačnou jedničkou na trhu je AssiDomän Sepap s roční produkcí okolo 200 tisíc tun, za ním následuje výrobce novinového papíru Norske Skog Štětí se zhruba poloviční výrobou, další v pořadí jsou Jihočeské papírny a poté Krkonošské, které jsou s Morpou zhruba na stejné úrovni. „Morpa si vede poměrně dobře a na domácím trhu je výjimečná tím, že zatím má výhradně tuzemské vlastníky, dodal Lešikar. Zvláštní uznaní vyslovil vedení pod niku za investice do ruční papírny Velké Losiny, která před třemi lety oslavila čtyřsetleté výročí.

Novému vlastníkovi - skupině Conto Group bylo jasné, že je nepoměrné, aby podnik s téměř dvoumiliardovým obratem disponoval pouze šestnáctimilionovým základním kapitálem. Proto se v loňském roce jmění navýšilo na tři sta šest milionů, vlastní jmění se tak ze záporných pětašedesáti milionů v roce 1997 dostalo na černých dvě stě padesát. „Conto Group ozdravuje strukturu aktiv a pasiv, jinak do řízení společnosti neza- sahuje, uvedl Vítězslav Jurčík.

Roční výše úvěrů podniku se pohybuje okolo čtyři sta dvaceti milionů korun, hlavním úkolem je neprohlubovat úvěrovou angažovanost. Papírny ročně in- vestují sto milionů korun do provozu, letos bude investice ještě o padesát milionů vyšší, protože budou rekonstruovat papírenský stroj v Lukavicích. To nejenže výrazně pozvedne kvalitu balicího papíru, ale stroj bude podávat i o něco lepší výkon.

Půl na půl

Tuzemský papírenský průmysl charakterizuje na jednu stranu poměrně vysoký vývoz (437 tisíc tun za minulý rok) a na druhou stranu ještě o něco vyšší dovoz - 528 tisíc tun. „Je to dáno sortimentem, u nás je nadprodukce bezdřevého papíru, ale není zde vůbec závod na výrobu křídových a natíraných papírů. Ty se ještě v rámci Československa postavily na Slovensku. Není to však žádná újma, domácí výrobce by stejně prodával za světové ceny, vysvětlil Lešikar.

I Morpa nakupuje svoji základní surovinu zpola v zahraniční, zpola v tuzemsku. S prodejem je to podobné jako s nákupem surovin: polovinu produkce se podařilo vyvézt, druhá našla své zákazníky na domácím trhu. Největším zákazníkem Mor py je v tuzemsku velko- obchod s papírem Ospap, ročně nakoupí asi deset tisíc tun. Právě výrobky od Morpy tvoří podstatnou součást divize přírodních papírů firmy Ospap. „Na trhu jsou konkurenti z Maďarska i Polska. My si své dodavatele pečlivě vybíráme a to už je pro Morpu určitou známkou, je schopna zatím plnit své povinnosti, konstatoval Martin Kubíček z velkoobchodu.

V zahraničí šumperské papírny prodávají přes velkoobchody či agenturní zastoupení a zprostředkovatele. Síť už prý mají podle vlastních slov vybudovanou, přesto přiznávají, že mají z minula dosud nějaké nevymožené pohledávky.

Drtivá většina se vyveze do západní Evropy, hlavně do Německa, Itálie, Rakouska a Anglie. Mizivá množství se uplatňují v Polsku a Rumunsku.

Zatím v recesi

V letošním roce by měla tunová produkce vzrůst asi o desetinu, v peněžním vyjádření si to Vítězslav Jurčík netroufá odhadnout. Loňský a letošní rok je totiž prý charakteristický celosvětovou recesí v papírenství. Proto nepředpokládá e xtrémně lepší poptávku a cenový vývoj. Jeho slova potvrzuje i Miloš Lešikar, který říká, že ceny klesají na celém světě stejně. Například kilogram bezdřevého grafického papíru stál v roce 1995 pětatřicet korun, nyní je o devět korun l evnější. A některé ceny klesly až na polovinu. „Ovlivňuje je laciná výroba a nové kapacity v jihovýchodní Asii a v Jižní Americe. Nyní se však očekává, že sinusoida dosáhne svého dna a ceny půjdou nahoru, vysvětlil Lešikar. Stej ně tak vedení Morpy doufá, že v roce 2000 už bude situace lepší. A o pět let později by měla výroba dosáhnout hranice sta tisíce tun. Zatím musí ale podnik pracovat na zvyšování produktivity práce nejenom propouštěním zaměstnanců, ale i současným zkvalitňováním výkonnosti strojů. A to nejsou všechny úkoly, i ve Velkých Losinách se připravují změny. Výroba ručního papíru by se měla totiž posunout i k dalšímu zpracování. „V budoucnu se chceme zaměřit na výrobu zvláštního a speciálního papíru, upřesňuje Jurčík. První vlaštovkou je šumperský závod, který produkuje padesát až sedmdesát tun měsíčně nekonečného pap íru do tiskáren a pokladen.