Světové finance
Německé městečko Wenings s 1200 obyvateli bylo koncem dvacátých let uplynulého století klidným místem. Celkem spokojeně se v něm žilo také přibližně 65 Židům včetně velké rodiny Kaufmanů, která provozovala řeznictví a obchodovala s dobytkem. V roce 1927 se Kaufmanům narodil syn Henry. Měl šťastné dětství, celkem slušně se dařilo i jeho rodičům. S příchodem nacistů k moci se však idylka začala vytrácet. Bylo to stále horší a horší. Kaufmanovi proto v roce 1937 emigrovali do Spojených států, kde měli příbuzné. Tehdy nikdo netušil, že malý Henry vyroste v mocného muže, jehož slovo bude hýbat světovými burzami. Jak Henry Kaufman vzpomíná v úvodu své knihy On Money and Markets (O penězích a trzích), začátky ve Spojených státech byly těžké. Rok trvalo, než se naučil anglicky do té míry, že mohl ve škole chodit do třídy, do níž věkem patřil. Jeho rodiče zápasili s angličtinou mnohem déle. Americká ekonomika se sice v předvečer druhé světové války začala dostávat z deprese, míra nezaměstnanosti v roce 1938 nicméně stále ještě činila 19 procent. Henryho matka nejdříve uklízela v domácnostech, později dostala práci v továrně na podprsenky. Její manžel začal s rozvážením mléka, potom přešel jako dělník do masokombinátu, který patřil bratranci Henryho dědečka. Důležité bylo, že Henrymu se ve škole a později i na univerzitě dařilo. Mladý Kaufman začal pomýšlet na kariéru finančníka už při studiích na univerzitě v Jižní Karolíně, kterou ukončil v roce 1947. Dostat se na Wall Street nebylo snadné. „Neznal jsem tam nikoho, kdo by mi mohl pomoci najít místo, píše. „Největším problémem ale jednoduše bylo, že v té době nebylo v bankovnictví mnoho příležitostí, pokračuje. Hospodářství bylo po válce opět v recesi, do civilu se vrátily miliony vojáků. Po šesti týdnech hledání se Henry uchytil jako úvěrový analytik v Peoples Industrial Bank. Přes den pracoval, večer pokračoval v dalším studiu na obchodní fakultě univerzity v New Yorku. Tam se mimo jiné seznámil s profesorem Peterem Druckerem, který byl již tehdy uznávaným odborníkem na řízení. Největší vliv na Kaufmana ale měl profesor a pozdější přítel Marcus Nadler přednášející finance. Když se Kaufman v roce 1957 rozhodoval, zda má pracovat ve velké pobočce komerční banky, nebo přejít do Federální rezervní banky státu New York, Nadler mu řekl: „O tom vůbec nepřemýšlej. Jdi do Fedu a otevře se před tebou nový svět. Jak se ukázalo později, Nadler měl pravdu. V newyorském Fedu se Kaufman stal členem výzkumného oddělení, odkud v roce 1962 přešel do poměrně malé a ne příliš důležité investiční banky Salomon Brothers. Za dvacet pět let to byla největší investiční banka na Wall Street. A její zprvu obyčejný výzkumník a prognostik, později pak starší partner a člen vedení, se stal člověkem, jehož vyjádření o úrokových sazbách nebo cenách akcií bedlivě sledovali jak burziáni, tak prezidenti a premiéři v nejvyspělejších zemích. Existuje mnoho karikatur zveřejněných v předních světových denících a týdenících, na nichž se prostřednictvím Kaufmanovy postavy vyjadřuje skutečný poměr moci mezi penězi a politikou. „U Salomonů jsem se ocitl na správném místě ve správnou dobu. Nepatřili k největším nebo nejvlivnějším investičním domům na Wall Street. K tomu měli daleko. Jejich potenciál ale byl ohromný, protože měli k dispozici klíčové prvky nutné k expanzi a k prosperitě v tehdy začínajících dramatických změnách v americkém finančnictví – obchodní zkušenost, ochotu riskovat a velký rezervoár cenných papírů, píše Henry Kaufman. O jaké změny šlo a jde, to napovídají názvy některých kapitol – Růst a transformace trhů, Derivátová revoluce, Amerikanizace globálního obchodu a financí, Vzestup finančního předpovídání, Cesta Fedu k dominanci, Naléhavá potřeba reforem v regulaci a dohledu, Poučení z finančních excesů 80. a 90. let. Kaufmanova kniha se nezaobírá pouze minulostí. Některé její části jsou věnovány i budoucnosti sahající daleko do nového století - ostatně jak jinak, když autor věnoval prognózám trhů značnou část svého života. Kaufman předpovídá, že ekonomika i trhy dlouhodobě poros–tou, v bezprostřední budoucnosti (dopsáno v roce 2000) bychom však měli očekávat určité vystřízlivění. Nechceme nadsazovat či přehánět, ale nynější vývoj hlavních burzovních indexů dává Kaufmanovi za pravdu. Bylo by dobré, kdyby se některý z nakladatelských domů této knihy ujal a vydal ji česky. Je to publikace o obchodu a financích ve velkém světě, v němž se tak trochu pohybujeme i my. Z Prahy na Wall Street dnes není po telefonním drátě přenášejícím data a obchodní pokyny vůbec daleko, a naopak. Jestliže k tomuto osvěžení jinak poměrně plytké české nabídky ekonomické literatury ze světa dojde, zřejmě vznikne problém – kdo to přeloží? Když jsem se i jako pokročilý čtenář anglické ekonomické literatury ptal na pravý smysl některých pasáží přátel bankéřů, byli často, stejně jako já, v koncích. Pouze jednou jsem dostal vyčerpávající výklad od člověka, který v USA žil a na Wall Street pracoval. Musel ale z češtiny přejít do angličtiny.
Henry Kaufman: On Money and Markets. A Wall Street Memoir. McGraw-Hill, New York, 2000.
