Po vzoru Německa. Čeští zemědělci chtějí na kompenzacích za sucho až 2,5 miliardy

Sucho letos napáchalo škody v českém zemědělství za devět až 11 miliard korun, řekl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Zemědělci budou chtít od státu odškodnění mezi dvěma a 2,5 miliardy korun, aby pomoc byla ekvivalentní kompenzacím v Německu.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) je připraven se zemědělci jednat, zvažuje už nejvhodnější způsob vyplácení náhrad. „Uvažujeme o vypláceni náhrad za škody nad 30 procent, posuzovaných na základě jednotné a jednoduché metodiky ve spolupráci například s Českým hydrometeorologickým ústavem na úrovni jednotlivých katastrů tak, aby pomoc byla co nejrychlejší,“ řekl vedoucí tiskového oddělení ministerstva Václav Tampír.

„Musí to být samozřejmě objektivní, to je na panu ministrovi,“ řekl k možnému odškodnění premiér Andrej Babiš (ANO). „My musíme vymyslet dlouhodobou strategii ohledně vody, má to za úkol pan (ministr životního prostředí z ANO Richard) Brabec a pan Toman,“ doplnil premiér.

Největší škody budou podle Jandejska na obilovinách, pak u cukrové řepy, u chmele kvůli špatné kvalitě, škody jsou i na krmných plodinách. Zemědělci budou hlavně chtít, aby odškodnění bylo rychle, pokud možno do konce letošního roku, dodal Jandejsek.

Ze zprávy vědeckého týmu InterSucho vyplývá, že suchem bylo ve středu postiženo 94 procent území Česka, což je letošní maximum. V 70 procentech republiky je sucho výjimečné či extrémní.

Jak odškodní zemědělce v Německu? Přečtěte si:

Německo řeší následky sucha. Stát dá zemědělcům až 170 milionů eur

Prezident Agrární komory uvedl, že dešťových srážek bylo málo a spadly v době, kdy úrodě již nepomohly. U obilovin tak podle něj bude pokles proti loňsku o zhruba 7,5 procenta, přičemž loňský rok byl podprůměrný.

Jandejsek na tiskové konferenci na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka uvedl, že peníze je potřeba přerozdělovat pouze podnikům, které skutečně měly problémy. Kde sucho škodilo, by mělo být určeno mimo jiné na základě meteorologických šetření nebo portálu Intersucho, řekl prezident komory. Částka by se podle něj rozhodně neměla přerozdělovat plošně. Peníze by měly dostat podniky, jimž sucho zničilo přes 30 procent produkce, řekl. V některých regionech podle něj problémy nebyly vůbec, jinde jsou ale velké. „Problémy nejsou jenom u nás, ale i v Německu a Polsku,“ dodal.

Jandejsek očekává, že poroste cena krmiv, což se následně promítne i do nákladů zemědělských podniků. Apeloval na zpracovatele a také obchodní řetězce, aby zvýšené náklady celé nepromítly do cen pro konečné spotřebitele. Nedostatek obilovin pro českou populaci však podle něj nehrozí, Česko standardně obilí vyváží.

Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte

Zatím však podle něj nebyly vyplaceny ani kompenzace za loňské sucho, které způsobilo podle komory škody za 12 miliard korun, také zejména na obilovinách, olejninách, trvalých travních porostech a na kukuřici. Zemědělci nakonec zažádali o kompenzace za 1,16 miliardy korun, vláda na kompenzace vyčlenila dvě miliardy korun.

Aby vláda nemusela každoročně schvalovat kompenzace, připravuje ministerstvo tzv. fond těžko pojistitelných rizik. Měl by situaci řešit systematicky. O zřízení takového fondu se hovoří již déle než desetiletí. Fond by měl podle bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO) nejspíš začít fungovat od roku 2020. Do něj přispívající zemědělci by měli možnost získat odškodnění za klimatické jevy, proti kterým se běžně nepojišťuje, jako je například právě dlouhotrvající sucho.

Podle Jandejska by mohl fond fungovat tak, že by šlo o obchodní společnost, kde by většinu měli zemědělci, zbytek stát a pojišťovny. Peníze z něj by se nemusely čerpat každoročně, jen v době silného sucha.

Dále čtěte:

Opatření proti suchu: desítky obcí omezily nakládání s vodou

V prach se obrátíš. Startovní čárou pro řešení sucha je záchrana půdy

Jak bojovat se suchem? Propojením vodovodů za 22,7 miliardy

Přestali jsme uvažovat selským rozumem, říká ekolog Josef Fanta