Areál aténského mezinárodního letiště Ellinikon, kdysi rušné vstupní brány do Řecka, byl téměř dvě desetiletí prázdný. Neutěšené místo plné vyprahlých keřů se ale brzy změní v obří pobřežní park, který bude veliký zhruba jako tři pražské Stromovky. Začátkem příštího roku zde totiž developeři postaví Ellinikon Metropolitan Park o rozloze téměř 250 hektarů.
Rozsáhlý projekt má do oblasti přinést nový život a Atéňanům by měl sloužit k odpočinku, sportu i kultuře. Všudypřítomná zeleň by zároveň měla posílit klimatickou odolnost této více než třímilionové metropole. „Je to zásadní transformační projekt pro celé Řecko,“ řekl CNN krajinný architekt Michael Grove ze společnosti Sasaki, která návrh projektu vytvořila. Tato bostonská firma je známá svou architekturou a urbanistickým designem a podílela se třeba na newyorském parku Greenacre či na olympijské vesnici v Pekingu.
Park sází na udržitelnost
Ačkoliv se v areálu po rekonstrukci mnohé změní, několik staveb zůstane zachováno. Patří mezi ně třeba hala letištního terminálu ze 60. let minulého století navržená renomovaným finsko-americkým architektem Eero Saarinenem. Nové využití pak najde i téměř 28 tisíc metrů čtverečních betonu a asfaltu z bývalých ranvejí, které budou přeměněny na lavičky a dlažbu.
Tento ,upcyklační‘ přístup má zároveň zlepšit ekologické vlastnosti parku. „Na místě se zachovalo mnoho krásných věcí – například silné betonové desky s mramorovým kamenivem o velikosti golfových míčků. I pro ně najdeme v novém projektu místo,“ uvedl Grove. Snahu o co největší udržitelnost podpoří i sami údržbáři areálu, kteří budou jezdit jen v elektrických vozidlech a při práci se zelení budou používat výhradně organická hnojiva a pesticidy.
V celém parku bude vysazeno zhruba 31 tisíc stromů a více než tři miliony rostlin, veškerá flóra má přitom pocházet právě z Řecka. Při rozhodování o konkrétních použitých druzích autoři projektu spolupracovali s místními lesními školkami. To jim má zajistit kvalitní směs semen, které dokážou prosperovat i ve stále sušším a teplejším klimatu regionu.
Aténská vedra mají být kritická
Právě boj s extrémním vedrem je jedním z nejdůležitějších prvků projektu. Město totiž v posledních letech stále častěji trápí vysoké teploty a situace se pravděpodobně bude zhoršovat. Podle studie Univerzity v Newcastlu, která analyzovala rizika změny klimatu v 571 evropských městech, zažijí Atény do roku 2050 jeden z nejhorších nárůstů teploty a sucha vůbec.
Tato extrémní vedra jsou umocněna efektem městského tepelného ostrova. „Beton, kámen a asfalt absorbují a zadržují horko, což vede k výraznému zvýšení teplot. Atény jsou navíc velmi hustě zastavěné. Všechny zmiňované povrchy jsou ale problematické, protože nevsakují vodu, což při stále častějších průtržích mračen může vést i k lokálním záplavám,“ vysvětlila Eleni Myrivilliová, která se na aténském městském úřadu zabývá klimatickými opatřeními.
Rozsáhlý zelený prostor však dokáže s vedry účinně bojovat. Zhruba 80 procent povrchů areálu je tvrdých, neboť byly vytvořeny lidskou činností. Do budoucna tomu ale dle Grova bude zcela naopak: „Náš projekt to změní, nově zde bude asi 80 procent měkkých povrchů.“
Nahrazení betonu a kamenů stromy či keři pomůže absorbovat srážky a vytvářet stín, což park dále ochladí. I samotné zavlažování bude naplňovat kritéria ekologičnosti – využije se k němu vyčištěná odpadní a dešťová voda. Ta bude shromažďována do nově vybudovaného jezera, které vznikne z bývalého olympijského sportoviště pro kánoe a kajaky.
Zeleně je ve městě zoufale málo
Další veřejný park je pro hlavní město Řecka opravdu důležitý. Z hlediska počtu stromů totiž Atény patří mezi nejhorší města v celé Evropě. „I když se v poslední době objevily další snahy o vytvoření zelených prostorů a malých parků, žádný z nich se svou velikostí ani ekologickými řešeními Ellinikonu nevyrovná,“ nechala se slyšet Myrivilliová.
Výjimečnost projektu pak potvrzuje i firma Sasaki. „Ellinikon bude mít pro každého něco. Budou tam parky se sochami, sportovní centra, divadla pod širým nebem, restaurace, bary a veřejná pláž. S 50 kilometry stezek pro pěší a 30 kilometry cyklostezek budou mít Atéňané možnost aktivně prozkoumávat celou oblast a užívat si všudypřítomné přírody,“ doplnil Grove.
Na úpravu rozsáhlého areálu se přitom čekalo velmi dlouho. Myšlenka přeměnit prostor na park se zrodila ještě před vyřazením letiště z provozu. Projekt ale zbrzdily potíže s financováním, ekonomická krize z přelomu desátých a dvacátých let a neshody o tom, kdo bude území spravovat. V roce 2021 byla nakonec zakázka udělena řecké realitní firmě Lamda Development, která do návrhu přizvala právě Sasaki.
Lamda v současnosti odhaduje, že celý projekt bude stát kolem osmi miliard dolarů (téměř 190 miliard korun), a to včetně rezidenčních a komerčních staveb lemujících park. První fáze výstavby má velikost přibližně 100 hektarů a její součástí bude i centrální Olympijské náměstí a úprava celé pobřežní oblasti. Tato část projektu má být podle Grova dokončena do konce roku 2025.