Pavel Tykač by rád koupil, ČEZ prodal, ale energetickou transakci roku blokuje odpor ministra financí Babiše.
Dozorčí rady státem ovládaných podniků jsou obecně považovány za „trafiku“, kam politici dosadí své kamarády. A ti tam pobírají peníze takřka za nic. V případě společnosti ČEZ to už neplatí. Naopak lze říci, že se její členové dostali do nezáviděníhodné pozice.
Z jedné strany na ně tlačí generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který prosazuje prodej elektrárny Počerady do rukou skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. Argumentuje tím, že prodej v tuto chvíli je mimořádně výhodný. Pokud by ČEZ vyčkával s prodejem až do roku 2019, přišel by minimálně o 2,5 miliardy korun. Za ztrátu by byli odpovědní ti, kteří prodej zmařili.
Z druhé strany útočí ministr financí Andrej Babiš, který - mimo jiné z důvodu osobních antipatií vůči Tykačovi a Benešovi - se snaží prodej zablokovat. Podle informací týdeníku Euro dokonce hrozí trestním oznámením každému, kdo ve věci prodeje elektrárny zvedne ruku.
Cestou nejmenšího odporu
V této dusné atmosféře zvolili členové dozorčí rady cestu nejmenšího odporu. Otázku prodeje Počerad minulý čtvrtek pouze projednali, ale žádné stanovisko nezaujali. Jejich vyjádření může přijít v závěru května, kdy se má konat další zasedání.
„S ohledem na komplexní povahu transakce je nutné, aby ji dozorčí rada posoudila co nejpodrobněji, než definitivně sdělí svůj postoj. Projednávání tohoto bodu přerušila. Tímto krokem rada nepředjímá, jak o dané záležitosti rozhodne,“ sdělil ČTK předseda dozorčí rady Václav Pačes.
Týdeník Euro se šéfa dozorčí rady zeptal na osobní názor na věc, ale konkrétní odpověď nezískal. „Není to úplně černobílé. Do hry by mělo vstoupit ministerstvo financí a říct, zda upřednostňuje krátkodobý zisk, nebo ochranu životního prostředí,“ uvedl Pačes.
| Elektrárna Počerady |
|---|
| Tvoří ji pět bloků po 200 MW. |
| Spaluje málo výhřevné hnědé uhlí z lomu Vršany. |
| Za jeden rok vyrobí pět miliard až sedm miliard kilowatthodin elektřiny. |
| Spuštěna do provozu v letech 1970 až 1977, odsíření kotlů v letech 1994 až 1996. |
| V roce 2012 ji ČEZ vyčlenil do dceřiné firmy, aby tím usnadnil případný prodej. |
| Firma Elektrárna Počerady vykázala za rok 2016 tržby 7,7 miliardy korun a čistý zisk 439 milionů korun. |
Přístup ministerstva financí vedeného Andrejem Babišem, které drží bezmála 70 procent akcií ČEZ, je přinejmenším podivný. Babiš nejprve k celé věci dlouho mlčel, až v minulém týdnu zaujal jasné stanovisko. „My jsme zásadně proti prodeji elektrárny,“ řekl Babiš Hospodářským novinám, „mně osobně dochází s managementem ČEZ trpělivost.“
Podle informací týdeníku Euro se případný prodej Počerad může Babišovi hodit. Konečně by získal dlouho hledaný „důkaz“ o neloajalitě Daniela Beneše a s tímto argumentem se může pokusit o Benešovo odvolání na nejbližší valné hromadě. Vzhledem k dramatickému vývoji na politické scéně se však může stát, že Babiš v roli ministra skončí a vedení ČEZ bude moct obchod v klidu dokončit.
Ve hře plné emocí a intrikaření zaniká věcná podstata sporu. Tedy zda má ČEZ elektrárnu Počerady prodat co nejdříve, prodej odložit, nebo ji nechat dožít a odstavit z provozu v roce 2024. Tady záleží na úhlu pohledu. Ten může být ekonomický, ekologický a strategický.
Čistě účetně je prodej z pohledu ČEZ výhodný. Za stárnoucí elektrárnu má získat bezmála deset miliard korun. Vedle kupní ceny dohodnuté na 4,5 miliardy korun by totiž ČEZ až do roku 2023 prodával elektřinu vyrobenou v kotlích Počerad, kterou za nákladovou cenu nakoupí od Tykače. Tím může získat dalších až pět miliard korun.
Strategie versus klimatický závazek
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš opakovaně zmínil, že strategií polostátní energetické skupiny je prodat uhelné elektrárny, pro které nemá palivo z vlastních zdrojů. ČEZ podobně jako další velké evropské koncerny počítá s postupným odklonem od spalování uhlí.
Jenže odklon od uhlí metodou odprodeje elektráren se nelíbí ekologickým aktivistům z Greenpeace a Hnutí Duha. Ti soudí, že prodloužený provoz uhelné elektrárny je v rozporu s Pařížskou klimatickou dohodou, kterou Česko podepsalo. Vedle globálních dopadů upozorňují i na ty lokální. Každý rok spalování uhlí navíc přinese větší znečištění ovzduší a další poškozování zdraví obyvatel v Ústeckém kraji.
ČEZ má problémy v Turecku. Čtěte více
Mluvčí Tykačovy skupiny Czech Coal Gabriela Sáričková naopak upozorňuje na pokles emisí škodlivin díky chystanému modernizačnímu programu. „Czech Coal bude moct elektrárnu včas modernizovat, aby splnila náročné ekologické podmínky Evropské unie a udržela ji provozuschopnou do roku 2032, kdy elektrárna dožije,“ říká Sáričková.
Z pohledu konkurence na trhu by Česku změna vlastníka spíše prospěla. Tykačova firemní skupina Czech Coal, která již před čtyřmi lety koupila od Skupiny ČEZ elektrárnu Chvaletice, by se po získání Počerad stala druhým největším výrobcem elektřiny v Česku s tržním podílem okolo 12 procent.
Přečtěte si také:
