ČERPACÍ STANICE Na konci loňského roku bylo v České republice přes 6000 čerpacích stanic, z toho přibližně 3500 veřejných. Celkem 2300 pump nabízí vedle pohonných hmot i další služby. Pozitivní je, že kvalita českých čerpacích stanic se stále zvyšuje. Česká republika zažila po roce 1990 boom výstavby čerpacích stanic.
ČERPACÍ STANICE Na konci loňského roku bylo v České republice přes 6000 čerpacích stanic, z toho přibližně 3500 veřejných. Celkem 2300 pump nabízí vedle pohonných hmot i další služby. Pozitivní je, že kvalita českých čerpacích stanic se stále zvyšuje.
Česká republika zažila po roce 1990 boom výstavby čerpacích stanic. To je jeden z důvodů, proč drtivá většina těchto stanic plně odpovídá evropským standardům. „Navíc starší čerpací stanice musely především z ekologických příčin projít modernizací,“ říká šéf Společenství čerpacích stanic ČR Ivan Indráček.
Jeho slova potvrzuje i zástupce společnosti OMV Viktor Kučera. „České čerpací stanice jsou jednoznačně na evropské špičce. A to jak po stránce technologické, tak i po stránce servisu a služeb. Leckteré země západní Evropy dokonce překonáváme,“ míní.
VE ZNAMENÍ KONSOLIDACE Poměrně slušná je v Česku i hustota čerpacích stanic kolem komunikací všech tříd. Další pumpy navíc přibývají. „Nalezení vhodné lokality pro novou čerpací stanici není úplně jednoduché. Zejména právě kvůli vysoké hustotě sítě čerpacích stanic,“ připouští Kučera.
Na druhou stranu ve střednědobém horizontu přibudou stovky kilometrů nových silnic a dálnic, které přinesou nové investiční příležitosti. Indráček předpovídá také další pokračování konsolidace trhu, kdy malé sítě končí a pohlcují je velcí hráči na trhu. „Pokud jde o sítě regionálního charakteru, ty jsou na tom o něco lépe. Nemají totiž tak vysoké provozní náklady. Udržet ale menší síť v celostátním měřítku bude čím dál obtížnější,“ říká Indráček.
Posledním případem konsolidace trhu je převzetí sítě Esso firmou Eni, která provozuje čerpací stanice Agip. Těch je v Česku už 78, takže posílí o více než polovinu a bude mít celkem 121 pump. „Přežijí zkrátka jen ti nejsilnější,“ míní analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. Většina nadnárodních koncernů podle něj v podnikatelských plánech počítá s tím, že chce být v každé zemi do třetího místa, respektive pokrývat alespoň deset procent trhu.
ROZHODUJE NEJEN CENA
Při rozhodování motoristů k jaké pumpě zajet rozhoduje stále ve velké míře cena paliva. Není ale jediným kritériem. „Existuje skupina řidičů, která je ochotna do vozu nalít kdeco, hlavně když ujede alespoň pár posledních kilometrů. Jejich filozofie je taková, že auto spolkne cokoli. A pokud je to levné, tím lépe,“ tvrdí Ivan Indráček.
Velkou roli při výběru hraje podle Indráčka věrnostní karta dané společnosti či známost obsluhy konkrétní stanice. Ale i nákup benzinu u první pumpy poté, co se rozsvítí na palubní desce auta oranžová kontrolka oznamující nedostatek pohonných hmot.
Viktor Kučera se domnívá, že v rozhodování o konkrétní čerpací stanici hraje cena podstatnou roli. Na druhou stranu mnoho motoristů podle něj očekává, že si na čerpací stanici bude moci také umýt auto. A vypít čerstvou kávu, dobře se najíst, vybrat si z přehledného sortimentu další zboží. „Nemusí to být zákonitě pouze majitelé dražších aut. Myslím, že nároky na kvalitu služeb čerpacích stanic rostou spíše s dobou strávenou za volantem,“ míní.
JEN CENA NEPŘITÁHNE
Podle odborníků obecně neplatí, že menší čerpací stanice či řetězce mohou konkurovat nadnárodním gigantům právě pouze nižší cenou pohonných hmot. „Všichni hráči na trhu si velmi pečlivě kontrolují cenové pohyby. Platí, že cenová výhoda se protihráčům nenechává. Výjimkami, které do tohoto schématu nezapadají, jsou mimořádně levné pumpy,“ pokračuje Indráček.
Podle jeho slov ale čerpání pohonných hmot u extrémně levných pump přináší riziko méně kvalitních pohonných hmot a většina řidičů si to časem rozmyslí. Dnešní konkurenční boj se tak prý odehrává nikoli v ceně, která je obvykle stlačena na minimum, ale v práci se zákazníkem. „Menší stanice mohou konkurovat především osobním přístupem k zákazníkovi a rychlou reakcí na jeho potřeby. To jsou momenty, ve kterých sítě vždy pokulhávají a vzhledem k systému řízení kulhat budou,“ dodává Indráček.
Nekonkurují si ovšem pouze velké a malé čerpací stanice. V loňském roce zamířila společnost Benzina do segmentu poskytování kvalitnějších služeb s novým programem Benzina Plus. Hlavním cílem tohoto ataku byla vedoucí pozice společnosti OMV. Ta se však konkurence rozhodně nebojí.
„Nový koncept Benziny je od našeho značně odlišný. Navíc OMV má oproti konkurenci velmi výhodné lokace a spolehnout se můžeme i na naše kvalitní pohonné hmoty a perfektní služby. To ale neznamená, že se do budoucna nechceme dále zlepšovat. Víme, že to od nás zákazníci očekávají,“ zdůrazňuje Kučera.
DALŠÍ PUMPY U ŘETĚZCŮ
Zejména pro provozovatele menších čerpacích stanic jsou hrozbou čerpací stanice provozované obchodními řetězci. Těm se navíc podnikání v této oblasti natolik zalíbilo, že pokračují v expanzi. Pumpy hypermarketů již fungují u několika desítek velkoprodejen po celé zemi, přičemž obchodníci sázejí na co nejnižší ceny. Podíl obchodních řetězců na tuzemském trhu pohonných hmot se kvůli tomu neustále zvyšuje a nyní podle odhadu odborníků činí přibližně deset procent.
Například společnost Tesco Stores ČR chce letos otevřít tři nové pumpy. „Čerpací stanice Tesco se stávají rok od roku oblíbenějšími. V minulém roce se jejich počet zvýšil o šest na současných jedenáct. Denně se na jedné čerpací stanici Tesco v průměru prodá přes 26 tisíc litrů pohonných hmot,“ říká mluvčí společnosti Tesco Stores ČR Jana Matoušková.
První pumpu Tesco otevřelo v září 2005. Čerpací stanice provozuje rovněž obchodní řetězec Ahold, který jich má již jedenadvacet. I tato síť chystá další pumpy. Posledním provozovatelem čerpacích stanic ze segmentu obchodních řetězců je Makro Cash & Carry.
BUDOUCNOST V SAMOOBSLUZE
Novou službou, která se objevuje zatím pouze u jednotlivých čerpacích stanic, ale jež je samozřejmostí například v Německu, jsou samoobslužné čerpací stanice. Jednu z prvních podobných pump otevřela společnost Petrol v Plzni. V Česku už službu nabízejí dvě sítě -AS 24 a JS Petrol. Stojan v Plzni budou využívat zejména němečtí řidiči kamionů, kteří mají platební karty sítě Tankpool24. Síť má 250 bezobslužných stojanů v Německu, tři v Rakousku a dva v Nizozemsku. „Do tří let by mělo být v Česku deset takovýchto stojanů, což pokryje celou zemi,“ říká Indráček.
Tankpool24 už chystá další bezobslužný stojan v Libouchci u Děčína v režii litvínovské firmy G 7. Otevření tankomatu připravuje také pražská firma Eurowag na dálnici D1 u pražských Průhonic. V budoucnu plánuje, že jich u dálnic a nákupních center vybuduje tři desítky. Rakouská OMV v březnu ohlásila projekt čerpacích stanic EuroTruck. Letos chce otevřít čtyři pumpy.
SAMOOBSLUHA JEN PRO KAMIONY
Právě společnost OMV je první z velkých sítí čerpacích stanic, která také plánuje samoobslužné pumpy. V České republice zahájí letos provoz hned čtyři nové samoobslužné čerpací stanice OMV EuroTruck, u nichž budou moci čerpat pohonné hmoty pouze těžká nákladní vozidla. První tři pumpy OMV EuroTruck jsou v Rakousku. Do roku 2009 jich ve střední Evropě bude pětačtyřicet.
Konkurenční společnost Benzina v nejbližší době o podobném typu stanic neuvažuje. V současnosti pouze umožňuje v areálu svých velkých pump pronajmutí nádrže jiné firmě, u níž si řidiči nákladních aut mohou tankovat pohonné hmoty sami.
POČET PUMP PODLE PETROLEJÁŘŮ
Podle údajů České asociace petrolejářského průmyslu bylo v závěru loňského roku v Česku celkem 2223 veřejných pump, kde lze pořídit minimálně dva druhy benzinu, naftu a další služby. Dohromady je v Česku přes šest tisíc stanic, do kterých patří i pumpy prodávající naftu u areálu zemědělských firem. Zahraniční společnosti vlastnily celkem 863 pump. Nejvíce veřejných čerpacích stanic je v Praze.
POČET PUMP PODLE MINISTERSTVA
V loňském roce nařídil nový zákon všem majitelům čerpacích stanic jejich nahlášení ministerstvu průmyslu a obchodu. Díky tomu už jsou letos k dispozici poměrně přesné statistiky, které se mírně liší od dosud uváděných čísel České asociace petrolejářského průmyslu. Velké i malé firmy provozují podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu 3573 veřejných čerpacích stanic. Dalších více než 2500 pump slouží jako neveřejné pro potřebu firem. Státní úřady budou moci díky seznamu lépe kontrolovat kvalitu pohonných hmot.
