Počet insolvenčních návrhů v roce 2011 vzrostl ve srovnání s rokem 2010 o 51 procent, hlavní podíl na tomto růstu mají fyzické osoby nepodnikatelé, u kterých je počet insolvencí meziročně o 67 procent vyšší. Vyplývá to z analýzy společnosti Creditreform.
Foto: Profimedia.cz
Zanedbatelný není ani nárůst u právnických osob, kde počet insolvencí vzrostl proti loňskému období o 21,5 procenta. Ačkoli v roce 2011 ve většině firem rostl objem zakázek a ekonomická situace firem se po krizových letech 2008 – pololetí 2010 stabilizovala, je, navzdory očekávání, počet firem v insolvenci ve srovnání s rokem 2010 výrazně vyšší a meziroční nárůst činí 21,5 procenta. Proti tomu v období 2010/2009 činil meziroční nárůst insolvenčních návrhů u právnických osob jen necelých šest procent.
Opačná tendence kopírující vývoj ekonomiky se projevila u fyzických osob nepodnikatelů. Při srovnání let 2010/2009 narostl v důsledku krize a nezaměstnanosti počet insolvenčních návrhů fyzických osob nepodnikatelů o rekordních 149 procent. V roce 2011 byl nárůst insolvencí proti roku 2010 nižší a činil 66,7 procenta.
“Pokud se pro srovnání podíváme na německou ekonomiku, měla příznivá ekonomická situace v roce 2011 pozitivní dopad na počet insolvencí jak u právnických osob, tak u spotřebitelů. Počet firemních insolvencí meziročně poklesl o 5,8 procenta, na 30 200 případů v roce 2011. U spotřebitelů poklesl počet insolvencí o 6,1 procenta, na celkových 103 200 případů. Přesto je stále překročena hranice 100 tisíc a spotřebitelské insolvence jsou v Německu považovány za masový jev,“ poznamenala Stanislava Menšíková ze společnosti Creditreform.
Nejvyšší počet insolvencí na tisíc registrovaných firem byl v roce 2011 v Moravskoslezském kraji. Následují kraje Olomoucký a Jihomoravský. Nejlepší ekonomická situace firem je už tradičně ve Středočeském kraji, výrazný pokles insolvencí zaznamenali v Plzeňském kraji. Dalším rokem pokračuje i pokles insolvencí v hlavním městě Praze, která je s 2,02 insolvencemi/1000 firem v roce 2011 na osmém místě v pořadí krajů podle počtu insolvencí. Naopak razantní nárůst počtu insolvencí na tisíc firem (o 122 procent) zaznamenali v Ústeckém kraji.
Z jednotlivých odvětví je nejvíce firem v insolvenci v přepočtu na tisíc registrovaných společností v oboru papírenského průmyslu a už tradičně v odvětvích těžby a chemického průmyslu. Papírenský průmysl zaznamenal ve srovnání s loňským rokem nejvyšší nárůst počtu insolvencí/1000 firem. Ke zhoršení ekonomické situace a nárůstu počtu insolvencí došlo i v oblasti recyklace a dřevařství. Naopak zlepšení je zřejmé u firem v oblasti telekomunikačních a poštovních služeb a v oblasti dopravy. V celkových číslech jsou stejně jako loni insolvencí nejvíce postiženy firmy v oblasti velkoobchodního a maloobchodního prodeje a stavebnictví.
Insolvenční návrhy u právnických osob jsou po prohlášení úpadku řešeny dvěma způsoby - konkurzem nebo reorganizací. Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny. Konkurzů bylo v prosinci 2011 prohlášeno 150, což znamená proti listopadu pokles o 5,1 procenta. Celkový roční počet konkurzů však stále mírně roste. V roce 2011 došlo proti roku 2010 ke zvýšení počtu konkurzů o 11 procent. Meziroční nárůst 2010/2009 činil jen 3,09 procenta.
Od ledna 2008, kdy vstoupil v platnost Insolvenční zákon, je počet konkurzů stále rostoucí. Přesto však počet prohlášených konkurzů nedosahuje úrovně z přelomu tisíciletí. To souvisí i se změnou metodiky zákona, kdy v případě nedostatku majetku není prohlášen konkurz. V loňském pořadí firem v konkurzu, seřazených podle výše obratu, dominovaly menší firmy než v roce 2010. “Pokud srovnáme počet firem s obratem nad 500 milionů, je jich v letošním žebříčku o 50 procent méně než v roce 2010. Vedle tradičně problémových oborů jako je nákladní doprava a stavebnictví, se konkurzy rozšířily i do dalších oborů, například do oblasti obchodu s pohonnými hmotami, restaurací a stravování nebo prodeje hutního materiálu,“ prohlásila Menšíková.
Největší firmou, která v roce 2011 vstoupila do konkurzu, je Sazka a.s. Insolvenční návrh podala společnost Moranda a.s. už 17. ledna 2011. Následně 21. března byl podán návrh na povolení reorganizace, ta však nebyla povolena a 30. května 2011 prohlásil soud konkurz. V říjnu 2011 odkoupily skupiny PPF a KKCG prostřednictvím společnosti Sázková kancelář, a.s. (od 10. listopadu 2011 Sazka sázková kancelář, a.s.) sázkovou a loterijní činnost společnosti Sazka, a.s. od insolvenčního správce ve výběrovém řízení. Z prostředků získaných prodejem by měly být v rámci konkurzu uspokojeny nároky věřitelů společnosti Sazka a.s.
Druhým způsobem řešení úpadku je reorganizace. Jedná se o takový způsob řešení úpadku, kdy dochází k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku. Předpokladem pro povolení reorganizace je, aby obrat firmy, která se dostala do problémů, činil v roce před insolvencí alespoň sto milionů korun. Druhým kritériem pro povolení reorganizace je, aby firma měla minimálně sto zaměstnanců. Výše uvedená kritéria neplatí v situaci, kdy dlužník předloží nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku reorganizační plán, už schválený polovinou zajištěných i nezajištěných věřitelů.
Od počátku platnosti insolvenčního zákona (leden 2008) bylo do konce roku 2011 soudem povoleno celkem 58 reorganizací. Z toho 17 jich soud schválil v roce 2011. Z celkových 58 reorganizací bylo k 31. prosinci 2011 už 18 reorganizací přeměněno na konkurz. Celkem šest reorganizací (tj. jen 10,3 procenta) bylo úspěšně ukončeno splněním reorganizačního plánu. Jedná se o firmy Gital s.r.o., Zemědělské Obchodní Družstvo Mirotice, CBPS s.r.o., Technistone a.s., AuTec Group a.s. a Campaspol Holding a.s.
