Zemětřesení na Haiti, vlna tsunami nebo některé z hurikánů ve Spojených státech. Obrázky přírodních katastrof vídáme ve zprávách čím dál častěji. A není divu, podle nejnovější zprávy vypracované Organizací spojených národů (OSN) se jejich počet zvýšil, za což, podle OSN, může právě klimatická změna. Zpráva kritizuje politické a byznysové lídry, kteří vytváří z planety Země „neobyvatelné peklo“.
Mezi lety 1980 až 1999 se na světě událo 3 656 velkých přírodních katastrof, v dalším období od začátku milénia do konce loňského roku jich bylo už 6 681. Katastrofy za posledních dvacet let stály život 1,23 milionu lidí, dopady pocítilo 4,2 miliardy lidí a globální ekonomiku stály zhruba 2,97 miliardy dolarů.
Za zvýšením počtu přírodních katastrof stojí extrémní formy počasí, zejména povodně, sucha a bouřky. Právě vysoké teploty se prokázaly jako mimořádně životu nebezpečné, uvádí report OSN. „Jsme záměrně destruktivní. To je jediný závěr, který lze vyvozovat když hodnotíte zvyšující se počet přírodních katastrof za posledních 20 let,“ uvedla Mami Mizutori, šéfka Kanceláře OSN pro snižování rizika katastrof, která zprávu vypracovala.
Report se nezabíral možným rizikem šíření neznámé nákazy, jako je právě onemocnění covid-19. Podle Mizutori je právě pandemie koronaviru důkazem, že političtí a byznysoví lídři světa se ještě nedokázali adaptovat na současný svět kolem nás a nejsou tak schopni čelit dnešním výzvám.
Nejvíce je přírodními katastrofami zasažen asijský kontinent, následuje Afrika a Amerika. Jako stát vede Čína, která se musela vypořádat s 577 nečekanými událostmi, druhé jsou Spojené státy s počtem 467. Nejhorší událostí za posledních dvacet let bylo tsunami v Indickém oceánu v roce 2004, které způsobilo 226 tisíc úmrtí a zemětřesení na Haiti v roce 2010.
