Pochvala od strýčka Sama

11. 5. 2006

Zpráva o boji proti al-Káidě ignoruje debaty o tajných věznicích CIA

Ani slovo o tajných věznicích CIA v Evropě, ani slovo o tajných leteckých transportech podezřelých spolupracovníků al-Káidy, které tolik zajímají evropské politiky, bojovníky za lidská práva a koneckonců i veřejnost. Zato velká pochvala pro Českou republiku za pomoc v boji proti teroru. Zhruba takto vyznívá čerstvá výroční zpráva amerického ministerstva zahraničí o celosvětovém boji proti terorismu v roce 2005.

Tajné zůstane tajné.

Protiteroristická spolupráce Rumunska se Spojenými státy americkými je uspokojivá, Bukurešť se - kromě drobných nedostatků při potírání praní špinavých teroristických peněz - snaží. Právě to uvádí americké ministerstvo zahraničí ve své výroční zprávě o boji proti terorismu za rok 2005.
V pasáži o Rumunsku ale něco zásadního chybí. Jakákoli zmínka, která by vyvrátila nebo potvrdila podezření, že země poskytla americké CIA prostory pro utajované výslechy tajně převážených vězňů podezřelých ze spolupráce s teroristy. Takovou zmínku čtenář zprávy neodhalí ani v kapitole o Polsku, Bulharsku či Srbsku a Černé hoře. Právě o těchto zemích se často v souvislosti s tajnými věznicemi CIA spekuluje.
Americká protiteroristická zpráva i přesto obsahuje zajímavé informace. Například hodnotí jednotlivé státy světa podle toho, jak ochotně spolupracují s USA. A co je pro nás nejzajímavější, snad jen Velká Británie, tradičně nejvěrnější spojenec USA v Evropě, si ve zprávě vysloužila více chvály než mnohdy váhající Česko.
Podle State Departmentu vyhlásil Londýn loni teroristům válku. „Tony Blair přišel s plánem posílit pravomoc vlády vyhostit z Británie cizince, kteří podporují extremismus a schvalují terorismus. Navrhl i zvýšení pravomocí policie při zatýkání podezřelých a omezení činnosti skupin nebo jednotlivců, kteří by na britském území chtěli terorismus třeba jen propagovat,“ uvádí se v materiálu.
Blairova vláda sehrála dominantní roli i při vytváření nové celoevropské protiteroristické strategie. „Stimulovala diskusi o radikalizaci a snažila se spolupracovat s domácí muslimskou komunitou při hledání řešení, které by zabránilo muslimům přechodu k extremistické ideologii,“ konstatuje zpráva z dílny Úřadu protiteroristického koordinátora amerického ministerstva zahraničí.

Více či méně spolehliví.

V očích amerických diplomatů uspělo i Nizozemsko a Belgie. „Nizozemsko pokračuje v boji proti terorismu s velkým nasazením a energií…,“ praví zpráva. „Belgická vláda byla aktivní v mnoha oblastech“ a odpovídala na teroristické hrozby „agresivněji“ než v předchozích letech.
Pasáž o České republice začíná až nezvykle vřele: „Ať už při poskytování vojenské pomoci v Iráku a Aghánistánu nebo při asistenci v rutinním vyšetřování teroristických aktivit, Česká republika se osvědčila jako velmi spolehlivý partner…“ Američané chválí například to, že loni v říjnu český Parlament ratifikoval Úmluvu OSN o potlačování financování terorismu. Šlo prý o poslední krok, který českým řadům poskytne odpovídající právní a regulační mechanismy pro boj s terorismem. Zapomínají už kupodivu na to, že Česko Úmluvu schválilo jako jeden z poslední států světa.
Diplomatům z USA se zalíbilo i to, jak česká policie bravurně zajistila v tranzitním prostoru ruzyňského letiště „hledaného teroristu“ Usámu Kassira, který cestoval ze Švédska do rodného Libanonu.
„Kassir je americkými úrady podezříván z toho, že se podílel na přípravě a budování teroristického výcvikového střediska ve městě Bly v Oregonu,“ tvrdí materiál. Kassir byl sice zatčen, do USA ale zatím vydán nebyl. Je stále v Praze, v pankrácké vazební věznici. Jak dopadli další nováčci v Evropské unii? Jako o „spolehlivých spojencích“ se o nich výslovně nehovoří. Maďarsko prý „pokračovalo ve své podpoře amerických protiteroristických aktivit“. Vyslalo 186 vojáků do operace ISAF v Afghanistánu a dalších osmnáct do výcvikové mise NATO v Iráku. Jako plus pro Budapešť se uvádí fakt, že se loni v říjnu dohodl s Washingtonem na zničení arzenálu svých ručních protiletadlových raket SA-7. Právě tyto rakety mají ve velké oblibě - pro snadnou dostupnost a jednoduché ovládání - teroristé všeho druhu.
O Polsku se ve zprávě nic zásadního nepíše. Hodnocení je jen krátké, spíše pozitivní, ale bez emocí. Minipasáž o Slovensku zabírá pouhých pět řádků. Vyznívá ale také poměrně pozitivně, Bratislava pokračuje v podpoře protiteroristických aktivit USA, do operace ISAF v Afghanistánu vyslala 57 vojáků, do operace OIF v Iráku pak dalších 112 lidí. Navíc v obou nebezpečných zemích pomáhá s odstraňováním zakopaných min.

EU: nic zázračného.

Ze služebně starších států EU mají Američané spíše „smíšený“ dojem, své pokroky si totiž podle nich vždy dokážou něčím pokazit. I když zůstávají silnými a spolehlivými partnery USA, pokrok ve vzájemné protiteroristické spolupráci byl podle zprávy pomalejší, než se čekalo. „Způsobila to hlavně nechuť některých členských zemí přenést více odpovědnosti na nadnárodní instituce EU…“.
Tak třeba Rakousko již dokáže vypátrat peníze směřující k teroristům. Na druhé straně ale, jak tvrdí Američané, selhalo při jejich následném „zmrazování“. „Žádnou akci na zajištění finančních prostředků teroristických skupin nezahájilo samostatně, z vlastní iniciativy,“ uvádí se v materiálu.
Více méně uspělo i Dánsko, které v roce 2005 uvězilo sedm osob podezřelých z přípravy teroristického sebevražedného útoku na nespecifikovaném místě v Evropě. Nicméně, píší kriticky Američané, „dánský prokurátor ještě na konci roku váhal, zda pět ze sedmi zadržených obviní z nějakého trestného činu“.
Francie bojovala proti teroristům jen „uspokojivě“, i přes čilou spolupráci s aktivním a vychvalovaným Londýnem. Pověst jí kazil její „příliš benevolentní“ přístup k některým náboženským skupinám, které Američané považují za teroristické. Washingtonu vadil hlavně postoj Paříže k Hizballáhu a na něj napojeným charitativním skupinám. USA tvrdí, že přímo na francouzském území shromažďují peníze pro teroristy. Francie ovšem trvala na stanovisku, že se jim žádné vazby na Hizballáh prokázat nepodařilo.
Ani Německo nebylo bez chyb. „Spolupráce Německa s USA na protiteroristické frontě zůstala pevná, i když byla někdy limitována německými zákony a procedurami.“ Naši západní sousedé vyšetřovali v loňském roce 186 případů souvisejících s terorismem, němečtí soudci však v některých případech - prý kvůli „tradičnímu expanzivnímu výkladu občanských svobod“ - obviněné osvobodili a nechali odjet ze země.
Itálie si pokazila jinak dobrý dojem propuštěním tří „obviněných teroristů“, kteří se dle místních soudů „nemuseli nutně dopustit teroristických aktivit“.
Z evropských zemí vyšlo z hodnocení americké diplomacie nejhůře Norsko. Jeho vláda totiž i přes americké výzvy nezatkla a neuvěznila duchovního vůdce islamistické odbojové skupiny Ansar al-Islám Mullaha Krekara.

Teroristické incidenty v roce 2005 počet obětí teroristických útoku: 14 602
počet zraněných při teroristických útocích: 24 705
počet unesených při teroristických operacích: 34 780
počet teroristických akcí: 11 111