Co přesně napsal šéf ÚOHS Pecina náměstkovi ministra kultury Mikešovi
Kaplického knihovna pořádně rozdělila národ, fakta nefakta. Když se objevuje informace, která pozici tandemu Kaplický-Ježek posiluje, drtivá většina médií ji zařazuje na titulní stranu či mezi „breaking-news“. Když se objeví skutečnosti, které mluví o oslabení zmíněné dvojice, stejní novináři o tom vůbec nepíší, nebo je - v zájmu postavit „chobotnici“ stůj co stůj - překrucují.
Obětí médií se minulý týden stal aktuální dopis předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martina Peciny adresovaný prvnímu náměstkovi ministra kultury Františku Mikešovi. Abychom předešli dalšímu nedorozumění či překrucování, dopis přetiskujeme v plném znění (viz box).
O dopisu jako první informovala minulou středu Česká tisková kancelář (ČTK) s převratným titulkem: „Podle ÚOHS byla soutěž na Národní knihovnu v pořádku“. Agentura dále v textu zprávy uvádí, že architektonická soutěž na novou budovu Národní knihovny vypsaná podle pravidel Mezinárodní unie architektů (UIA) byla v pořádku. Prý to vyplývá z Pecinova dopisu. Podle téže zprávy ÚOHS nemá nic proti použití výjimky ze zákona o ochraně hospodářské soutěže Národní knihovnou. Přitom ČTK zmíněný dopis k dispozici neměla.
Týdeník EURO však Pecinův dopis k dispozici má, ten ale obsahuje zcela jiné vyjádření: „Dovoluji si Vás informovat, že jsme si od zadavatele vyžádali dokumentaci a znovu prošetřujeme, zda zadavatel mohl při zadání zakázky uplatnit výjimku… Ve vztahu k tomuto ustanovení jsme zahájili komunikaci s příslušnými orgány Evropské unie a na jejich doporučení si právě necháváme zpracovávat znalecký posudek z oblasti mezinárodního práva veřejného.“ ÚOHS se tedy věcí nadále intenzivně zabývá a je možné, že bude svůj původní názor revidovat, byť se tak s ohledem na nutnost komunikace o této věci s Evropskou komisí zřejmě nestane „v řádu týdnů, ale spíše měsíců“.
O tom, že revize původního názoru ÚOHS je velmi reálná, svědčí i obsah již zpracované právní expertizy katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (PF UK), jejíž vypracování zadal ÚOHS a o níž týdeník EURO rozsáhle informoval (EURO 18/2008). Z této právní expertizy, kterou vypracoval vedoucí katedry mezinárodního práva profesor Pavel Šturma, vyplývá, že pravidla Mezinárodní unie architektů (UIA) za pravidla mezinárodní organizace považovat nelze. Zákon má totiž na mysli pouze závazná pravidla mezinárodních organizací, dle právní expertizy „toto však není splněno v případě Standardních regulativů UNESCO pro mezinárodní soutěže v architektuře a územním plánování, respektive Pokynů Mezinárodní unie architektů pro mezinárodní architektonické soutěže“.
Posudek tedy říká, že soutěž, v níž zvítězil se svou studií ateliér Future Systems architekta Jana Kaplického, neproběhla podle zákona. Národní Knihovna se při organizaci soutěže spoléhala na výjimku ze zákona o veřejných zakázkách. K možnosti aplikace této výjimky se dosud přikláněl i ÚOHS, nicméně šéf úřadu Pecina čekal na expertní posudek z PF UK, aby na jeho základě mohl učinit do Bruselu dotaz. Z posudku ale jednoznačně vyplývá, že pravidla Mezinárodní unie architektů za pravidla mezinárodní organizace považovat není možné. Proto vedení Národní knihovny nemohlo využít výjimku, aby se vymanilo z aplikace zákona o zadávání veřejných zakázek.
Šéf ÚOHS Pecina ale svůj dopis náměstkovi ministra kultury Mikešovi napsal ještě v době, kdy expertní posudek profesora Šturmy neměl k dispozici.
BOX
Dokument
Dopis předsedy ÚOHS Martina Peciny náměstkovi ministra kultury Františku Mikešovi
Vážený pane náměstku,
dopisem ze dne 25. února 2008 jsme Vás informovali o skutečnosti, že jsme obdrželi Váš podnět týkající se nové budovy Národní knihovny a že jsme v této věci zahájili šetření.
Dovoluji si Vás informovat, že jsme si od zadavatele vyžádali dokumentaci a znovu prošetřujeme, zda zadavatel mohl při zadávání veřejné zakázky uplatnit výjimku dle § 4 odst. 1 písmeno d z působnosti zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdy platném znění (dále jen zákon o veřejných zakázkách), tedy zda se na zadání této zakázky vztahují pravidla daná zvláštními postupy mezinárodních organizací, a zadavatel tedy byl povinen dodržovat postupy předepsané zákonem o veřejných zakázkách.
Ve vztahu k tomuto ustanovení jsme zahájili komunikaci s příslušnými orgány EU a na jejich doporučení si právě necháváme zpracovat znalecký posudek z oblasti mezinárodního práva veřejného. Po obdržení posudku učiníme oficiální dotaz na generální ředitelství pro vnitřní obchod a služby a na základě této odpovědi rozhodneme, zda znovu zahájíme správní řízení v dané věci. Dovolím si Vás však upozornit, že výše popsaný postup je časově náročný, a pokud by nakonec došlo k revizi našeho předchozího pravomocného rozhodnutí, nestalo by se tak v řádu týdnů, ale spíš měsíců.
Bez ohledu na výše popsaný postup si však dovoluji odpovědět na některé z dalších otázek vznesených či nastíněných Vaším dopisem:
1) Pokud jde o možnost použít v dalších fázích veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění, pak lze předběžně říci, že pokud nebylo postupováno při zadáni veřejné zakázky na zpracování návrhu nové budovy Národní knihovny dle zákona o veřejných zakázkách, nelze aplikovat jednací řízení bez uveřejnění dle tohoto zákona pro zpracování projektové dokumentace. Pokud byla aplikována výjimka ze zákona podle § 4, pak by po ukončení aplikace této výjimky (po ukončení architektonické studie) mělo podle předběžného názoru úřadu následovat řádné otevřené výběrové řízení případně jiný postup předepsaný zákonem o veřejných zakázkách.
2) Pokud jde o vaše pochybnosti o regulérnosti proběhlé soutěže, konstatuji, že pokud bude nakonec uznáno oprávněné použití výjimky podle § 4 zákona o veřejných zakázkách, nepřísluší úřadu tuto regulérnost posuzovat. Na druhou stranu bych však chtěl upozornit na vyjádření UIA, která uznává výsledky soutěže a zároveň její vyjádření o tom, že celá řada posuzovaných návrhů, a to včetně návrhu vítězného, nesplnila závazná kritéria soutěže. V takovém případě je tedy možno očekávat, že pokud by byla soutěž posuzována podle zákona o veřejných zakázkách, například jako soutěž o návrh, nebyla by u ní splněna podmínka rovného zacházení s jednotlivými uchazeči.
3) Pokud jde o Vaše pochybnosti ohledně dalšího postupu zadavatele uvádím, že vzhledem k tomu, že soutěž zjevně nebyla hodnocena v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, ale podle jiných pravidel, není zadavatel vázán ani § 68 zákona, a nehrozí mu tudíž sankce dle § 102 za neoprávněné zrušení zadávacího řízení. Jinými slovy, pokud zadavatel pojal pochybnosti o svém vlastním postupu v průběhu soutěže, případně pochybnosti o postupu odborné poroty, nemá úřad žádné výhrady vůči případnému zrušení takové soutěže ze strany zadavatele.
Vážený pane náměstku, dovolte mi, abych ještě jednou upozornil, že pokud máte jako zakladatel zadavatele vážné pochybnosti o regulérnosti soutěže, nebude mít úřad žádný problém, pokud soutěž zrušíte a budete dále pokračovat v souladu se zákonem 137/2006 Sb.
