Pro laika není koupě computeru rozhodně jednoduchou záležitostíJste živnostnice či živnostník, zaměstnáváte sebe, rodinu a případně pár dalších lidí? Budete k tomu potřebovat počítač? Poradíme vám, jak koupit vše, co potřebujete a vynechat příliš drahé součástky.
Pro laika není koupě computeru rozhodně jednoduchou záležitostí
Jste živnostnice či živnostník, zaměstnáváte sebe, rodinu a případně pár dalších lidí? Budete k tomu potřebovat počítač? Poradíme vám, jak koupit vše, co potřebujete a vynechat příliš drahé součástky.
Levná možnost, jak koupit kompletní nový počítač, je zajít do hypermarketu. Určitě tam neprohloupíte, protože mají dobré ceny. Vězte ovšem, že se většinou jedná o stroje na jedno použití, které lze jen těžko dále rozšiřovat. Výrobci se u nich pokusili jít s cenou co nejníže a očistili je od všech „zbytečností“. Pokud budete za tři roky chtít vyměnit procesor za rychlejší, vyhlédnete si jinou zvukovou kartu nebo prostě budete potřebovat novou součástku, nemusí taková možnost vůbec existovat. Také od prodavačů v samoobsluhách nelze čekat žádné zázraky. Základní rady podle katalogů vám poskytnou, ale většinou do technologií moc nevidí. Malé firmičky staví počítače na přání. Pokud některé z nich věříte nebo o ní máte dobré reference, svěřte se jí. Často v ní sedí technik s velkým přehledem o nových trendech a po obsáhlé konzultaci vám sestaví počítač přesně na míru. Nevydáte tedy ani korunu navíc. Úskalím někdy je, že takový počítačový fanda vás může přesvědčovat, že právě pro vás jsou nejdražší a nejlepší součástky to pravé. Computerový obchod nebo internetový shop je dalším místem, kde lze koupit počítač. Doporučujeme je však navštívit především pro přehled na trhu. Ceny v nich nebývají nejnižší a obchodníci se zároveň specializují na značkové zboží. Laický zákazník se v nich často cítí jako hlupák, protože při nákupu okolo něho létají cifry, písmena a tajemné zkratky, kterým může stěží rozumět. Poslední možností, kde koupit počítač, je bazar. Pokud máte někoho, kdo se v computerech opravdu vyzná, je možné zajít i pro použité zboží. Jinak to nezkoušejte, protože byste koupili zajíce v pytli. Možná by vám stroj z druhé ruky dlouho a věrně sloužil, ale také by mohl po krátké době neopravitelně zkolabovat.
Procesor
Procesor je srdcem počítače, jeho tep určuje rychlost celé sestavy. Na rozdíl od lidí však u computerů platí, že čím mají tep rychlejší, tím lépe. Každé zrychlení taktovací frekvence ovšem něco stojí a je tedy na místě se ptát: „Jak rychlý počítač potřebuji?“ Odpověď až na nepatrné výjimky zní: „Rozhodně ne ten nejrychlejší.“ Pro práci s jednoduchými tabulkami, textem, internetem a elektronickou poštou úplně stačí levné procesory řady Intel Celeron, AMD Duron nebo dokonce postarší Pentia či Athlony o rychlosti jeden až dva GHz. Domácí uživatelé a méně nároční živnostníci s nimi vystačí nejen při účetnictví, ale také při práci s digitální fotografií a hudbou. Pro internetové webmastery, správce počítačových sítí a také pro počítačové hráče není žádný procesor dost rychlý a běžně proto využívají rychlost 3 Hhz a vyšší. Mimo úzce specializovaných odborníků, jako jsou animátoři a grafici, se takto rychlé počítače vyplatí ještě amatérům, kteří digitálně stříhají videonahrávky. U procesorů se raději vyhněte neznámým značkám, protože se nemusí jednat o velkou firmu. Renomovaná americká agentura pro průzkum trhu s informačními technologiemi Mercury Research uvádí, že za loňský rok se prodalo 87 % procesorů od Intelu, 12 % od AMD a téměř veškerý zbytek pohltily Motorola a IBM. Dva malí hráči, kteří stojí za zmínku, jsou ještě Transmeta v oboru superlehkých notebooků a VIA Technologies v superlevném sektoru.
Pevný disk
Zatímco procesor je srdcem počítače a sběrnice tepnami, kudy proudí životodárná data, pevný disk je jeho mozkem. V něm jsou uloženy všechny informace, které kdy jeho uživatel nasbíral. Kapacita pevných disků se v současné době počítá na desítky gigabajtů, největší běžně prodávané disky pojmou až 120 GB dat. Tak velké množství dat však jen tak rychle nenasbíráte, a proto je pro živnostníka zbytečné platit více než dvacet až šedesát GB. Jeden gigabajt totiž přijde na nějakých čtyřicet korun. Normální formulář zabírá pár kB, dopis v textovém editoru kolem stovky kB, hodně velký a kvalitní obrázek jeden MB. A to stále uvažujeme o tři řády níže, než je jeden gigabajt. Více místa zaberou programy, které mohou potřebovat desítky až stovky megabajtů. Jenže těch má každý člověk v počítači jen pár.
Vypalovačky
Pokud se přesto podaří zaplnit pevný disk, máme k dispozici vypalovačku CD-ROM, pomocí níž si na kompaktní disk uložíme jakákoliv data, kterých se poté můžeme zbavit v počítači. Vypalovačky pro CD-ROM stojí dva až čtyři tisíce korun. Vypalovačky pro DVD využitelné především na filmy, video či kvalitní fotografie se dají koupit za dvanáct až patnáct tisíc korun. Na konci roku by podle odhadů různých počítačových časopisů měly stát tři a čtyři tisíce korun. Každý kupující by měl mít na paměti, že vypalovačka není jen prostředkem ke kradení hudby a filmů, ale především k pravidelnému zálohování obsahu počítače. Kdo nezažil, jak se mu zablokoval, nebo jak mu ho ukradli zloději a bylo nutné shánět data, která v něm byla, po všech čertech, ten se může jen usmívat. Kdo ví, o jak náročnou práci jde, dodržuje zásadu starých archivářů: „Jednu kopii nechat na pracovišti, druhou odnést nejlépe na druhou stranu města.“
Obrazovka
Obrazovka bývá většinou součástí celé sestavy, ale zvláště v menších obchodech nebo při stavbě počítačů na zakázku si může zákazník určit její velikost. Pro práci vždy s jedním textovým souborem nebo číselnou tabulkou stačí patnáctipalcový monitor. Na jednoduché kopírování například z internetu do textového souboru (nebo práci s elektronickou poštou) je lepší sedmnáctipalcová nebo dokonce devatenáctipalcová obrazovka. Uživatel si na ní může otevřít několik souborů najednou a pracovat s nimi. Na menším monitoru by mezi nimi musel neustále přepínat a pamatovat si, ve kterém souboru jsou jaká data. Větší a zámožnější firmy pomalu přecházejí z klasických televizních obrazovek na tak zvané ploché LCD displeje, které jsou přehlednější a neničí oči tolik, jako jejich starší sestřičky. Pro toho, kdo převrací v ruce každou tisícovku, je to však ještě příliš drahé sousto.
Pro různé druhy podnikání jsou samozřejmě vhodné různé druhy počítačů a příslušenství.
ILUSTRAČNÍ FOTO: AP
