Na českém pracovním trhu chybí až několik tisíc IT odborníků. V rámci celé Evropy se nedostatek počítačových expertů počítá na statisíce. A to i přes ekonomickou krizi, která donutila firmy zvažovat přijetí každého nového zaměstnance.
Expertů na informační technologie je v Česku pořád málo, chybí hlavně programátoři a vývojáři.
Autor: Jakub Stadler
Kvalifikovaní odborníci na informační technologie jsou v celé Evropě nedostatkovým zbožím. Zatímco v tuzemsku jich podle odhadů Sdružení pro informační společnost chybí několik tisíc, v rámci celého kontinentu budou podle Evropské komise firmy v příštím roce postrádat až 300 tisíc „ajťáků“. Vedle nedostatku řady technických profesí považuje Evropská komise za problém i minimální zapojení žen. Na pozicích souvisejících s informačními technologiemi mají v EU ženy v průměru pouze pětinový podíl.
V tuzemsku je podle Natálie Záhorské z personální agentury Grafton Technologies největší nouze o kvalitní vývojáře a odborníky na podnikovou IT architekturu. „Oproti předešlým rokům registrujeme navíc také větší poptávku po zkušených uchazečích z oblasti obchodu a prodeje komplexních IT řešení,“ dodává Natálie Záhorská. Podle marketingového manažera personální agentury Manpower Jiřího Halbrštáta firmy postrádají také programátory zaměřené na Unix, Javu, PHP nebo SAP. „Roste také zájem o IT projektové manažery,“ tvrdí Jiří Halbrštát.
Krize snížila i zájem o IT experty Letošní rok je kvůli probíhající ekonomické krizi přesto poněkud atypický. Nepříznivá situace totiž zasáhla i pracovní trh s počítačovými odborníky. Firmy z oblasti informačních technologií nyní pečlivěji než kdy jindy zvažují přijímání nových zaměstnanců. Podle Kateřiny Horové z tuzemské skupiny Unicorn, která v oboru IT zaměstnává kolem tisícovky lidí, za tím stojí obecný úbytek zakázek v oboru. „Hlavním projevem krize je snížený počet otevřených pozic či dočasné pozastavení náboru nových zaměstnanců,“ potvrzuje Natálie Záhorská. Problém nedostatku pracovních sil v informačních technologiích proto letos nebude tak palčivý, jako třeba ještě v minulém roce. Platit to ale bude zřejmě právě jen do odeznění krize. „Situace na trhu určitě přináší lepší rovnováhu ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec,“ dodává personální ředitel české pobočky Microsoftu Markus Köhler. Podle něj může krize přispět k tomu, že společnosti budou mít možnost vybírat si mezi kvalifikovanými zaměstnanci, místo toho, aby je těžce hledali. Podle Jiřího Halbrštáta z agentury Manpower ale přesto nelze hovořit o masivním poklesu poptávky po IT specialistech. „Některé globální firmy přesouvají do Česka svá vývojová a servisní střediska ze západní Evropy. Pro mnohé z nich vyhledáváme vhodné specialisty i v zahraničí, český trh je totiž vyčerpán,“ vysvětluje Jiří Halbrštát. Nepříznivá ekonomická situace „hraje do karet“ hlavně zavedeným a silným firmám z oboru. Ty nyní snáze udrží stávající zaměstnance a navíc mohou získat kvalitní odborníky od méně stabilních firem. „Hlásí se nám spousta kvalitních IT expertů, kteří pracují u konkurence a rádi by využili své schopnosti u nás. Můžeme tedy říci, že si spíše vybíráme,“ říká výkonný ředitel firmy Logica pro východní a střední Evropu Radim Hradílek. Krize se na pracovním trhu odrazila nejen na straně nabídky zaměstnání. Ovlivnila i chování počítačových odborníků samých, a snížila jejich fluktuaci mezi firmami. Podle Natálie Záhorské nyní kvalifikovaní zaměstnanci z IT oborů oproti minulosti jen minimálně mění zaměstnání kvůli novým výzvám nebo motivaci. „Pokud uvažují o změně zaměstnání, je to spíše kvůli nestabilitě, nejistotě či propuštění svého stávajícího zaměstnavatele,“ tvrdí Záhorská. Grafton se podle ní setkal i s mnoha uchazeči, kteří chtěli pouze monitorovat stávající pracovní trh, ale o případné změně zaměstnání neuvažovali. Prozatím se podle Záhorské krize a s ní související menší nabídka pracovních pozic nijak výrazně nedotkla platů IT odborníků. Ty tak stále patří mezi nejvyšší na českém pracovním trhu. „Kvalifikovaní uchazeči stále chtějí být a jsou dobře zaplaceni a oproti jiným oborům ještě stále mají větší možnost výběru,“ vysvětluje Natálie Záhorská. IT je stále mužskou doménou Vedle obecného nedostatku kvalifikovaných expertů se obor informačních technologií vyznačuje ještě další odlišností: absolutní většinu zaměstnanců, ale i nově vystudovaných absolventů tvoří muži. Potvrzují to jak samy vysoké školy, tak statistiky personálních agentur a IT firem. „V segmentu informačních technologií se setkáváme více s muži než ženami. V naší divizi IT & Telecoms tvoří ženy jen asi 10 procent z celkového počtu registrovaných uchazečů,“ tvrdí Natálie Záhorská z agentury Grafton Technologies. Desetiprocentní podíl zaujímají dívky podle vedoucího katedry informačních technologií Jiřího Voříška i mezi studenty informatiky na Vysoké škole ekonomické (VŠE). „Přitom jejich úspěšnost ve studiu je v průměru lepší než u chlapců,“ zdůrazňuje Jiří Voříšek. Problémy podle něj nemají absolventky ani s uplatněním v praxi. „Děvčata nejsou ani méně úspěšná, ani hůře placená,“ dodává Voříšek. Ještě horší situace je na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). Podle mluvčí fakulty Jaroslavy Weiserové jsou studujících dívek pouhá tři procenta. „Problém nedostatku dívek je navíc dlouhodobý,“ připouští Weiserová. Některé z firem se nicméně snaží podíl žen zvýšit a přilákat je k technickým profesím. „Náš management vypracovává akční plán, jak zvýšit podíl žen v naší firmě během roku 2009. V současné době je u nás poměr žen a mužů zhruba 20 ku 80. Mým cílem je ho v průběhu tohoto roku zvýšit na 30 ku 70,“ tvrdí výkonný ředitel firmy Logica pro východní a střední Evropu Radim Hradílek. Za jednu z hlavních priorit v personální oblasti označuje zvýšení podílu žen na technických pozicích i personální ředitel české pobočky Microsoftu Markus Köhler. Průměrný podíl žen v české pobočce podle něj jen mírně překračuje dvacet procent a zvýšit jej bude nelehký úkol. „Hledáme ženy, které znají naše produkty a mají zkušenosti v IT, ale není to rozhodně snadné,“ přiznává Köhler. Absolventy si firmy hýčkají**
Ačkoliv by se mohlo zdát, že trh v případě informačních technologií selhává a ani vysoké platy a vyhlídky na snadné hledání zaměstnání nenalákají dostatek zájemců o studium IT oborů na vysokých školách, problém je ve skutečnosti jinde. Podle vedoucího katedry informačních technologií na VŠE Jiřího Voříška totiž nouze o uchazeče o studium v žádném případě není. „VŠE přijímá do prvního ročníku oboru informatika 650 studentů. Přihlášek máme přibližně trojnásobné množství,“ srovnává Jiří Voříšek. Velký zájem mezi středoškoláky přičítá zejména všeobecnému povědomí o vysokých platech a široké nabídce pracovních pozic v počítačových oborech. Velká část přijatých zájemců ale podle něj studium nedokončí. „Problémem je kvalita uchazečů. I když si vybereme jen ty nejlepší, do třetího ročníku se dostane jen asi polovina z nich,“ konstatuje Jiří Voříšek.
Vzhledem k nedostatku kvalifikovaných pracovníků se proto firmy snaží „ulovit“ ty nejlepší ze studentů už během studia a připravit si je na praxi. „Naši absolventi jsou rozebráni z 90 procent již předtím, než opustí školu,“ konstatuje Jiří Voříšek. Podobně velký zájem je o informatiky a další specialisty z ČVUT. „Většinou se firmy zajímají o studenty vyšších ročníků nabídkou stáží, brigád, diplomových prací a trainee programů. Tímto způsobem si vybírají nejlepší studenty,“ vypočítává mluvčí fakulty elektrotechniky na ČVUT Jaroslava Weiserová. Fakulta proto spolupracuje s firmami jako Sun Microsystems, Oracle, IBM, Siemens či Microsoft. Převis poptávky po absolventech je ale podle Jaroslavy Weiserové tak vysoký, že si studenti mohou vybírat a často odcházejí pracovat kvůli lepší nabídce do zahraničí.
„Odchytávání“ talentovaných informatiků hned u zdroje – ve školách – a jejich výchova pro praxi se firmám vyplácí. „Máme zkušenost, že takoví lidé pak u nás rádi zůstávají a patří většinou k našim odborným špičkám,“ uvádí ředitel společnosti Logica pro střední a východní Evropu Radim Hradílek. Speciální programy pro absolventy i studenty proto zavedla také společnost Microsoft. Ta provozuje například program IT Akademie při univerzitách nebo studentskou soutěž Imagine Cup.
