Když to prošlo dřív, projde to i teď. S tímto pohledem nejspíš přistupuje řecká administrativa ke statistickým údajům, jimiž zásobuje Evropskou unii. Minulý měsíc vyšlo najevo, že řecký rozpočtový schodek v letošním roce nebude původně očekávaných šest procent, ale spíše dvanáct procent. Pozoruhodnou informaci zvěstoval svým kolegům na zasedání ministrů financí zemí EU v Lucemburku řecký zástupce Jorgos Papakonstantinu. Vinu za poněkud méně přesné údaje ale člen nové řecké vlády svaluje na předchozí kabinet. Ten prý do rozpočtu nezahrnul dluhy týkající se některého zboží a služeb. Podle evropských norem by přitom deficit rozpočtu neměl překročit tři procenta. Zpráva vyvolala v EU očekávané reakce. „Chceme vědět, co se stalo a proč se to stalo,“ vzkázal španělský komisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia. Varoval také, že tyto „závažné nesrovnalosti“ mohou vyústit až ve „veřejné a podrobné zkoumání“. Lucemburský premiér a šéf ministrů financí zemí eurozóny Jean-Claude Juncker se zase nechal slyšet, že je rozdílem mezi původními a novými čísly „velmi ohromený“. Ekonomicky krušné časy se nevyhnuly prakticky žádnému členskému státu unie. Problém je ale v tom, že Řekové už schopnost kouzlit s ekonomickými daty prokázali v minulosti, především při přijímání jednotné evropské měny před téměř devíti lety. Usnadňuje jim to i fakt, že řecký statistický úřad není v současné době nezávislý na exekutivě. Papakonstantinu už ale podle televizní stanice CNBC prohlásil, že připraví návrh zákona, který by to měl změnit.
