Trestní odpovědnost právnické osoby ještě neplatí, povinnost řádného hospodaření ale zavazuje k přípravě
Poslanecká sněmovna na konci září schválila návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. V případě schválení Senátem by jeho účinnost měla nastat k 1. lednu 2012. Tento dosti kontroverzní zákon bude jistě ještě předmětem mnoha rozborů a výkladů. Zaměřme se na to, zda a co by měly dělat osoby odpovědné za činnost právnických osob, jichž by se tento zákon mohl v budoucnu dotknout. Podnikatelské veřejnosti je jistě dobře známa zákonná povinnost statutárních orgánů obchodních společností respektive jejich členů postupovat s péčí řádného hospodáře. Nejvyšší soud vykládá tento pojem tak, že „řádný hospodář činí právní úkony týkající se obchodní společnosti odpovědně a svědomitě a stejným způsobem rovněž pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek“.
Kontrola sníží riziko
Tento požadavek obezřetnosti v souvislosti s uvedeným zákonem znamená, že právnické osoby by měly provést analýzu své činnosti – z hlediska potenciálních rizik vyvození trestní odpovědnosti proti nim. Následně by měly zavést opatření k maximálnímu snížení takových rizik, jakož i stanovit krizový postup pro případ, že trestní odpovědnost i přesto bude firmě bezprostředně hrozit, či proti ní bude dokonce zahájeno trestní stíhání.
Trestný čin by mělo být možné právnické osobě přičítat i tehdy, podílela-li se na něm takzvaným zaviněným nedostatečným dohledem, kontrolou či organizací. K eliminaci toho by právnická osoba měla provést systematickou kontrolu „opatření, která měla být provedena podle jiného právního předpisu“.
Máme za to, že důsledná kontrola naznačených opatření sníží riziko spáchání trestného činu v dané oblasti obecně a vyloučí či sníží pravděpodobnost, že bude možno takový trestný čin dané právnické osobě přičítat, pokud bude některou fyzickou osobou přece jen spáchán. Prakticky se tím také vyloučí možnost dovozovat porušení zákonné povinnosti postupovat s péčí řádného hospodáře u člena statutárního orgánu včetně jeho odpovědnosti za škody vzniklé právnické osobě v souvislosti s jejím případným trestním stíháním (o vzniku takových druhotných škod nelze pochybovat).
Nepochybný je i požadavek na provedení nezbytných opatření k zamezení nebo odvrácení následků případně spáchaného trestného činu. U strukturovanějších právnických osob bude jeho splnění vyžadovat, aby předem stanovily konkrétní postupy, které budou v naznačených případech ihned nastartovány.
Přichystat se na účinnou lítost
Paragraf 11 zákona stanoví zvláštní podmínky tzv. účinné lítosti. Ty zjednodušeně řečeno znamenají, že i když byl trestný čin již spáchán a lze jej přičítat i právnické osobě, může se taková právnická osoba své trestní odpovědnosti zbavit (s výjimkou oblasti úplatkářství), bude-li si počínat zákonem předvídaným způsobem.
Domníváme se, že z požadavku péče řádného hospodáře vyplývá povinnost statutárního orgánu dotčené právnické osoby učinit vše pro to, aby (pokud již trestní odpovědnost právnické osoby přes veškerá dříve učiněná opatření vznikla) byly co nejrychleji a prokazatelně splněny podmínky účinné lítosti. Bude proto vhodné předem nastavit krizový postup umožňující urychlené a kvalifikované rozhodování například o odvrácení následků trestného činu. Jeho součástí by mělo být také řešení potenciálního střetu zájmů mezi statutárním zástupcem, pokud on bude byť jen možným pachatelem trestného činu také jakožto fyzická osoba, a zájmy samotné právnické osoby. Jejich zájmy se totiž v této fázi mohou i výrazně rozcházet. To může vyžadovat i určitou změnu dosavadního uvažování a přístupu k problematice tohoto druhu.
Osoby, které mají zájem na prosperitě podnikající firmy, si musejí zvážit zda, kdy a co udělají. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob je pro velkou část veřejnosti zatím jen čímsi mlhavým za obzorem. Pomalu se ale blíží a nikdo nemůže dobře předvídat, jak bude uplatňován. Povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře je tu ale již nyní.
