Hospodářská komora Návrh nového Zákoníku práce rozhodně nenaplnil očekávání Hospodářské komory ČR. Podnikatelé doufali, že výsledek zejména posílí smluvní volnost účastníků pracovněprávních vztahů. Konkretizace a závaznost smluvních vztahů měla být věcí každého zaměstnavatele.
Hospodářská komora
Návrh nového Zákoníku práce rozhodně nenaplnil očekávání Hospodářské komory ČR. Podnikatelé doufali, že výsledek zejména posílí smluvní volnost účastníků pracovněprávních vztahů. Konkretizace a závaznost smluvních vztahů měla být věcí každého zaměstnavatele. To ale návrh ministerstva práce a sociálních věcí nepřináší.
Předložený Zákoník práce je zároveň velmi složitý a nepřehledný. Je téměř nemožné, aby se v nesrozumitelných ustanoveních vyznal běžný uživatel. Přitom právě tato právní norma by měla být přístupná nejen zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům, srozumitelná by měla být každému středoškolsky vzdělanému člověku. Kromě toho předložený návrh vykazuje závažné formální nedostatky - například ustanovení, která připouštějí možnost různého výkladu. Nepochopitelné jsou také odkazy na ustanovení jiných právních předpisů, konkrétně Občanského zákoníku, protože v blízké době se očekává jeho zcela nové zpracování. Již dnes je tedy jasné, že pokud by tento návrh prošel, bude v blízké budoucnosti nutná jeho další novelizace.
K nejzásadnějším připomínkám, které vůči návrhu ministerstva práce a sociálních věcí máme, patří například nesmyslné ustanovení o tom, že k nařízení přesčasů je nutný souhlas zaměstnance. Zaměstnavatel by ale měl mít možnost takový příkaz, alespoň v určitých specifikovaných situacích a v určitém rozsahu, uložit. Jinak to může vést k ochromení některých zaměstnavatelů, kteří kvůli pružnosti výroby často přesčasovou práci musí nařídit.
Požadujeme, aby zaměstnavatel s méně než deseti zaměstnanci mohl dát výpověď pro nadbytečnost bez prokázaného provádění organizačních změn. Takový model funguje například v Německu a je naprosto logický. Živnostník, který zaměstnává čtyři lidi a nemá momentálně zakázky, dnes jen těžko vysvětluje, k jakým organizačním změnám u něho ve firmě dochází, aby mohl jednoho člověka propustit. Navíc by se tím uvolnil pracovní trh - byl by pružnější a nejmenší firmy by neměly takové obavy z přijímání nových lidí.
Návrh zákoníku ruší dohodu o provedení práce, nepříliš jasně ale definuje institut, který by ji měl nahradit. Lze pouze usoudit, že dojde k výraznému zdražení brigádnické práce pro zaměstnavatele a tím dojde ke snížení zaměstnanosti příležitostných pracovníků.
Nesmyslné je například i zavedení povinnosti seznámit těhotné ženy s možnými riziky na pracovišti, která by mohla ohrožovat vývoj plodu -zaměstnavatel se totiž podle litery stejného zákoníku nesmí zeptat, zda je zaměstnankyně těhotná.
Z těchto důvodů jednoznačně trváme na tom, aby byl text kompletně přepracován, nejen formálně, ale především koncepčně. I za cenu toho, že bychom na nový návrh Zákoníku práce měli čekat další dva roky.
O autorovi| prezident HK ČR
