Počtvrté. Snad naposledy

Pražská burza se opět pokusí spustit derivátový trh

Je tomu deset let, co se pražská burza cenných papírů pokusila založit v České republice derivátový trh. V době, kdy již téměř všechny evropské burzy obchodovaly výlučně elektronicky, zakoupila zastaralý systém kombinující elektronické a parketové obchodování. Záměr zkrachoval, mimo jiné i proto, že brokeři o plánech burzy téměř nic nevěděli. K druhému pokusu burza přistoupila krátce poté, co v roce 1999 spustila systém SPAD. Přesvědčila obchodníky s cennými papíry, ale Komise pro cenné papíry byla proti. V roce 2001 již sice od KCP získala licenci, ale zase krachovali brokeři, takže na nějaké deriváty nebylo ani pomyšlení. Píše se srpen 2006 a burza to zkouší počtvrté.

Nový byznys.

Obchodování s finančními deriváty tvoří v mnoha okolních zemích podstatnou část objemu obchodů na kapitálových trzích. Hojně se s nimi obchoduje nejen v Rakousku a Německu, ale také například v Polsku či Maďarsku. Český trh je kromě nepatrného slovenského jediný ve střední Evropě, který možnost koupit si investičními certifikáty či futures na jednotlivé akcie nenabízel. Na podzim, zdá se, dojde k zásadnímu obratu. Obchodování derivátů se na českém trhu stalo prvořadým tématem. Většina obchodníků a bankéřů, s nimiž týdeník EURO hovořil, s participací na derivátovém trhu počítá. Někteří, jako například Raiffeisenbank, Sal. Oppenheim či Société Générale, hodlají v Česku emitovat vlastní produkty, brokeři, jako jsou Patria Finance, Wood & Co. Atlantik FT či brokerJet České spořitelny, s nimi budou obchodovat. Naopak z českých velkých bank se do hry určitě nepustí ČSOB, potažmo KBC, která s deriváty neobchoduje ani v domovské Belgii.
Zdá se tedy, že napočtvrté to vyjde a nevyplní se pesimistické vize některých odborníků, kteří českému derivátovému trhu příliš šancí nedávali. Dokonce šéf pražské burzy Petr Koblic ještě nedávno týdeníku EURO řekl, že burza obchodníkům platformu připravila, avšak není jasné, jestli o to vůbec budou mít zájem. Na druhé straně hlasy pesimistů zatím neutichly a i ti, kteří se na nabídku derivátů připravují, přiznávají, že popisují prázdný list. Jak podotkl jeden z brokerů: „Asi to bude super, ale zatím si všichni lámou hlavu a nevědí, co se od toho dá očekávat.“ Jistou možnost pro srovnání však mají. Například v Německu činí poměr obchodů s investičními certifikáty a investic do podílových fondů 1:2. Jelikož objem peněz investovaných v podílových fondech přesahuje v České republice 300 miliard korun, dosažení této hranice by jistě pro brokery nebylo nezajímavé.

Ohrožené trhy.

Právě konkurence podílovým fondům je jedním z důvodů, proč si někteří obchodníci myslí, že český trh se deriváty příliš nezahltí. Velké banky je sem totiž nepustí, raději si budou nadále prodávat podílové listy fondů ze svých skupin, ze kterých mají vyšší zisky. Jenže byť je situace na bankovním retailovém trhu do značné míry oligopolní, v případě obchodování s retailovými produkty na kapitálovém trhu již tak jednoznačná není. Například Raiffeisenbank, která na bankovním trhu patří mezi menší až středně velké banky, vlastní fondy v podstatě nenabízí. Naopak, hodlá se soustředit právě na investiční certifikáty. Dokonce již s brněnskou společností Cyrrus na německém trhu emitovala certifikát na index pražské burzy, což je přesně typ produktu, s nímž se počítá i na českém trhu. Cyrrus již s pražskou burzou dokonce projednával možnost duální kotace tohoto Cyrrus PX v Praze. Jak sdělil generální ředitel Cyrrusu Martin Kozumplík, objem obchodů Cyrrusu s certifikáty zatím dosahuje 15 procent z celkových obchodů firmy, cílem je dosáhnout až polovičního podílu.
Kromě toho, že se brokerům otevře nový trh, jejich záměr posílit výnosy o poplatky z obchodování s deriváty je i nutností. Investiční certifikáty, případně futures, jsou konkurencí podílovým fondům, neboť míří na podobné klienty, jsou většinou levnější a jejich nabídka může být i pestřejší, mohou se však stát také jakousi náhražkou za takzvané maržové obchody. Půjčování peněz na nákup akcií, což je podstata maržového obchodu, je totiž na českém retailovém trhu jednou ze stěžejních činností menších brokerských firem. Koblic ale hodlá zároveň se zahájením obchodů s futures, což by mělo být 18. září, zahájit regulaci výše marží. Tím brokerům sebere část obchodů, nikoli nepodstatnou.

Pravděpodobná cesta.

Strategie všech emitentů bude pravděpodobně podobná, jakou zvolila německá privátní banka Sal. Oppenheim. „Hodláme postupovat pozvolna. Nejprve přivedeme do Česka jednoduché certifikáty německé a rakouské části naší banky. Později můžeme uvažovat i o vlastních emisích,“ řekl týdeníku EURO ředitel zastoupení Sal. Oppenheim v Česku Aleš Hrnčíř. Podobné to bude s futures. Nejprve by měly být základní vázané na index burzy a hlavní tituly. Zatímco při obchodování s certifikáty se žádné problémy nečekají, je otázkou, jak investoři zareagují právě na futures. Jejich cena totiž bývá mnohem kolísavější než podkladového aktiva. Navíc, když trh začíná, dají se předpokládat ještě prudší výkyvy. Jedny z prvních futures kontraktů, které se v 18. století uzavíraly na cenu rýže, trpěly právě tímto podstatným neduhem. Zatímco cena rýže se téměř nehýbala, cena futures na tuto komoditu byla značně kolísavá. To vedlo dokonce až k tomu, že byly rýžové futures zrušeny. Snad to v Praze nedopadne jako v Tokiu…

Nastává čas derivátů Finanční derivát je nástroj, jehož cena se odvíjí od podkladového aktiva (například obligace, akcie, měny či jakékoli komodity). Na pražské burze se bude nejprve obchodovat především s investičními certifikáty. Týdeník EURO přináší přehled základních jejich základních druhů:

Bonus certifikát Bonus certifikáty nabízejí neomezenou a úplnou participaci na pozitivním vývoji podkladového aktiva; při splatnosti dojde k výplatě nominální hodnoty a bonusu, jestliže se hodnota podkladového aktiva certifikátu během celé doby trvání nedotkne nebo neklesne pod stanovenou hranici.

Basket certifikát Basket certifikáty jsou cenné papíry, které zobrazují hodnotový vývoj akciových košů, takzvaných baskets. Do koše vybírá emitent většinou pět až 20 akcií, a to podle předem stanovených kritérií jako jsou likvidita, růstové šance nebo tržní kapitalizace.

Discount certifikát Je finanční instrument, který umožňuje investorům dosahovat zisků i na stagnujících trzích. Hodí se tedy pro investory, kteří v budoucnosti očekávají méně dynamický růst akciových trhů. Discount certifikáty se vyznačují tím, že emitent poskytne investorovi při nákupu slevu (diskont) z kurzu podkladového aktiva (například akcie, indexu), ale díky tomu může investor profitovat na růstu pouze do předem stanovené výše.

Garantovaný certifikát Garantovaný certifikát umožňuje investorům ochranu proti kurzovním poklesům zvoleného podkladového aktiva (většinou akcie nebo indexu). I když hodnota podkladového aktiva během doby trvání poklesne, bude při splatnosti vyplacena původně investovaná suma, a to v plné výši.

Indexový certifikát Indexové certifikáty přesně zobrazují vývoj největších světových indexů. Hodnota indexového certifikátu může být kdykoliv přesně odvozena z aktuální hodnoty příslušného indexu.

Twin-win certifikát Díky inteligentní struktuře, která se za certifikátem skrývá, dosahuje zisku jak při vzestupu, tak i při poklesu indexu. Při posílení indexu participuje držitel na výnosech s pákovým efektem například 140 procent. Proti ztrátě je do určité míry nejen ochráněn, ale dokonce může na poklesu indexu vydělat, jestliže podkladové aktivum, nejčastěji index, do konce platnosti nikdy nepoklesne například o více než 30 procent.

Tematické certifikáty Na rozdíl od indexových a strategických certifikátů jsou podkladovými aktivy oborových certifikátů akciové indexy, popřípadě akciové koše (baskets), které obsahují pouze cenné papíry, jež vykazují mezi sebou nějaký vzájemný vztah, například příslušnost k určitému odvětví či oboru.