Neúspěch separatistů povede zřejmě ke změně v hlasování Dolní sněmovny. Pro labouristy je to těžká rána
Tenhle chyták dostává každý student politické geografie. Skotové mají svůj parlament v Edinburghu, Velšané v Cardiffu, obyvatelé Severního Irska v Belfastu.
A kde je anglický parlament? Správná odpověď je – nikde. Historicky to bylo v londýnském Westminsterském paláci. Jenže tam od roku 1707 zasedá Dolní sněmovna, která je společným parlamentem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Angličané tím o svoji národní sněmovnu ve jménu unie přišli.
A tak zatímco Skotové, Velšané nebo Irové ze severu hlasují alespoň o některých zákonech separátně, Angličanům se to nepoštěstí. Nejde jen o legislativu. Také ve vládě mají jednotlivé země Británie své státní tajemníky. Opět s výjimkou Anglie.
Neúspěšné skotské referendum o nezávislosti ovšem Angličanům ve znovuzískání jejich práv může posloužit. Britský premiér David Cameron přislíbil Skotům více pravomocí. U zákonů by se měl přesněji určovat jejich dopad, a některé normy by tak z Dolní sněmovny zmizely.
Znamená to ovšem automaticky i to, že se znovu otevře takzvaná anglická otázka. Tedy mechanismus, který by zařídil, že by poslanci Dolní sněmovny zvolení za anglické okrsky hlasovali separátně, zatímco ostatní by zůstali za dveřmi. Týkalo by se to například zákonů o státní zdravotní pojišťovně NHS, vzdělávání, ochrany životního prostředí, ale i části daňové legislativy.
Konzervativci na koni Taková situace by nahrála konzervativcům. Zatímco labouristé by se museli obejít bez 40 poslanců za Skotsko, 26 za Wales a tří za severoirskou odnož sociální demokracie, konzervativci by oproti kompletnímu složení v Dolní sněmovně tratili pouhých sedm hlasů. Například ztráta Skotska při hlasování by jim vůbec nevadila – mají tu totiž jediného poslance. Na rozdíl od čistě anglických okrsků, kde mají konzervativci pohodlnou většinu.
Cameronův plán na posílení Anglie navíc podporuje i místopředseda vlády a vůd44 ce liberálních demokratů Nick Clegg. „Pokud přesuneme pravomoci skotskému parlamentu, pak nemá žádný smysl říkat, že skotští poslanci Dolní sněmovny mají úplně stejná práva mluvit do anglických otázek jako poslanci zvolení za Anglii. Je třeba začít přemýšlet nad tím, jak hlasy v Dolní sněmovně rozdělit,“ prohlásil. Příslib dát více pravomocí Skotům tak může být dobrým tahem, jak nejen „poangličtit“ Dolní sněmovnu, ale zároveň v ní posílit roli konzervativců. Tím spíše, že plán podporuje také lídr Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage. Jeho euroskeptici letos vyhráli volby do Evropského parlamentu, a i když mají zatím jen dva zástupce ve Sněmovně lordů, očekává se, že příští rok v květnu zaútočí na křesla v Dolní sněmovně.
Stará dobrá Anglie Cameron má první plány na „devolution revolution“, jak se proces decentralizace ve prospěch Skotska nazývá, předložit v listopadu.
Očekává se, že budou obsahovat také něco pro „jeho“ Angličany, kteří jako by v několikaměsíční debatě o osudu Skotska v unii zůstali stranou.
Vzhledem k blížícím se volbám by to bylo jen rozumné. K anglické mentalitě se totiž podle sociologických studií hlásí čím dál více Britů. Zatímco v roce 1997 o sobě každý čtvrtý obyvatel Anglie prohlašoval, že se cítí více Angličanem než Britem, předloni to bylo už 40 procent. Sounáležitost s Británií naopak ve stejném období o deset procentních bodů poklesla.
Cameronovi mohou Skotové zazlívat, že takový přesun pravomocí mohl nabídnout mnohem dříve, a posílit tak snažení unionistů. Neměl ale mnoho důvodů, proč by to dělal. Ono počítat po anglicku se vyplatí mnohem víc než po britsku.
Dolní sněmovna Jen poslanci za Anglii
Konzervativci 303 / 296 křesel
ostatní
Liberální demokraté 56 / 42 křesel Labouristé 257 / 188 křesel
Zdroj: House of Commons
Zatímco v roce 1997 o sobě každý čtvrtý obyvatel Anglie prohlašoval, že se cítí více Angličanem než Britem, předloni to bylo už 40 procent.
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz
