O stavbě nových bloků v Temelíně rozhodneme, až bude jasno o státní garanci a nové energetické koncepci, říká ředitel divize strategie ČEZ
Společnost ČEZ podepíše smlouvu s vítězem tendru na dostavbu dvou nových bloků v jaderné elektrárně Temelín minimálně o rok později, než firma zveřejnila ve svých původních plánech. Původně se počítalo s podpisem smlouvy na přelomu letošního a příštího roku. Aktuálně ČEZ hovoří o tom, že závaznou dohodu uzavře minimálně o rok až půl druhého roku později.
* Proč se tendr na dostavbu Temelína zpozdí?
Aktuálně tu probíhají tři procesy. Tendr na dostavbu Temelína, který máme zcela pod kontrolou. Další dva jsou v režii České republiky. Tedy stále probíhající debata o Státní energetické koncepci, která stanoví, kdy a jaké zdroje energií chceme v Česku stavět. Předpokládáme, že konečný výsledek by mohl být znám již na konci roku. Třetím faktorem je debata o formě zajištění investičního prostředí státem, například fixaci cen elektřiny vyrobené v nově postavených jaderných blocích. Posledně zmíněný proces neběží závratným tempem a doufáme, že přinese nějaký výsledek v horizontu 12 až 18 měsíců. A nesmíme zapomínat, ať bude mít jakoukoli podobu, že se musí ještě projednat s Evropskou komisí. Jak Státní energetická koncepce, tak i debata o podpoře výstavby nových jaderných bloků jsou pro nás stěžejní. Chceme rozhodnout o tak zásadní investici, jako je dostavba Temelína, teprve v okamžiku, kdy bude jasné, že bude v souladu s nově schválenou energetickou koncepcí a bude zajištěna návratnost investovaných prostředků. Které jsou navíc ze 70 procent státu.
* Dobře, jak tedy bude tendr probíhat dál?
Uvidíme po druhém kole výběrového řízení, které jsme oznámili na září až říjen. Koncem roku budeme vědět, jak si stojíme v tendru jako takovém. Ale je zřejmé, že finální smlouvu, kde se zavážeme k výstavbě elektrárny, nemůžeme podepsat před tím, než budeme mít od státu potvrzené kompenzační schéma.
* První z nově postavených bloků měl dle původních plánů ČEZ zahájit provoz již v roce 2025, takže lze i v tomto případě počítat s minimálně ročním zpožděním?
Doba od podepsání kontraktu do výstavby je relativně dlouhá a plná spousty milníků, mimo jiné získání stavebního povolení či zkušební provoz. Usuzovat z počáteční změny harmonogramu, jaké bude celkové zpoždění, je velmi těžké. Některé přípravné práce probíhají paralelně s tendrem, což celý proces urychlí. Určitě tak nelze říci, že se podpis smlouvy opozdí o rok a o stejnou dobu i výstavba. Jak velké bude celkové zpoždění, ale nedokážu nyní říci.
* O formě státních garancí pro Temelín by měla rozhodnout komise ministerstva průmyslu a obchodu, která vypracovává systém podpory nízkouhlíkové ekonomiky…
S komisí spolupracujeme, poskytujeme podklady, vysvětlujeme, co dává smysl. Občas se diskutuje o různých variantách, garancích: třeba kapacitní mechanismy, smlouvy na dorovnávání odchylek a tak dále. Vysvětlujeme, co smysl dává a zlevní výstavbu, která garance se pro jadernou energetiku naopak nehodí.
* Stále je v případě Temelína jako nejaktuálnější pomoc státu garance cen z nově postavených jaderných bloků? S tou počítají třeba ve Velké Británii. Tahle forma podpory se ale příliš nelíbí Evropské komisi…
Brusel si pouze hlídá, aby se nejednalo o nedovolenou státní podporu, nedocházelo k nadměrnému čerpání financí, aby se nedeformoval trh a tak podobně. Jsem přesvědčen o tom, že když bude garance cen dobře nastavena, adresná, tak by k ní neměl mít Brusel výhrady. Vím, že Britové diskutují délku garance a nějaké korekční mechanismy pro případ, že se systém nějak vychýlí v průběhu času. Přece jen se designuje na dlouhou dobu. Jsou to relevantní diskuse.
* Jak dlouhou garanci cen bude požadovat ČEZ?
Jaderná elektrárna se staví na 60 let. Pokud má být garance efektivní a zároveň pro spotřebitele co nejméně zatěžující, měla by fixace trvat minimálně 30 let. V případě, že bude kratší, může dojít k tomu, že výstavba bude pro investora příliš riziková nebo bude požadovat na krátké období vysokou cenu elektřiny, která nebude akceptovatelná pro spotřebitele či regulátora.
* Je jasné, že se za současných cen elektřiny kolem 40 eur za megawatthodinu nové jaderné bloky stavět nevyplatí…
Máte pravdu. Pokud ale vezmeme současné ceny silové elektřiny, tedy zhruba 40 eur za megawatthodinu, k tomu přičtete 32 eur, tedy příspěvek, který odběratelé platí za podporu obnovitelných zdrojů (OZE), dostáváte se k částce, která přesahuje 70 eur, tj. ceně elektřiny, kdy už bude Temelín konkurenceschopný. A zároveň je zde situace, kdy dotované obnovitelné zdroje se na tuzemské výrobě elektřiny podílejí necelými pěti procenty. V momentě, kdy budeme mít více obnovitelných zdrojů, třeba 20 nebo 30 procent, tak cena poroste neúměrně a bude zásadně vyšší, než kolik spotřebitelé platí za jakýkoli jiný zdroj, včetně jaderného.
* Takhle to skoro vypadá, že chcete po státu příspěvek 32 eur na každou megawatthodinu elektřiny vyrobenou v Temelíně, jako dostávají obnovitelné zdroje…
Naše kalkulace ukazují, že 70 eur za megawatthodinu silové elektřiny je cena, za kterou se moderní zdroje, jaderné nebo plynové, dají postavit a provozovat. Dnes systém těží z toho, že většina zdrojů byla postavena před mnoha lety a stačí jim 40 eur na pokrytí variabilních nákladů. Do určité míry tak dotují obnovitelné zdroje. V podstatě klasické konvenční zdroje dotují OZE podstatně více než spotřebitelé. Až tahle vlna dojde, tak má smysl diskutovat, za jakou cenu v Česku chceme mít postavené zdroje, za jakou cenu je chceme provozovat. V roce 2025 nám dojde uhlí, kolem roku 2030 dožije generace starších jaderných elektráren jako Dukovany a v letech 2025 až 2030 skončí životnost současné generace solárních elektráren. Energetika tak bude do určité míry začínat na zelené louce.
* Můžete to vysvětlit?
Předpokládám, že naše ekonomika poroste a bez elektřiny se neobejde. Dokonce je to tak, že jakékoli další zlepšování životního prostředí je velmi často formou elektrifikace: náhrada kotle tepelným čerpadlem, auta elektromobilem a tak dále. Elektřina je pro okamžité okolní prostředí nejčistší zdroj. Teď jsme v unikátní situaci, můžeme si říci, z čeho chceme v České republice po roce 2025 dalších 30 let vyrábět elektřinu. Z mého pohledu dává smysl mix tří základních typů zdrojů, kam patří jaderné elektrárny, decentralizované výroby a obnovitelné zdroje, které se budou cenou vyrobené elektřiny blížit předchozím dvěma kategoriím. Ne za cenu, za kterou jsme postavili současnou generaci fotovoltaických elektráren. Poté je nutné všechny tyhle tři základní zdroje srovnat a říci si, jaká bude v součtu cena elektřiny pro naše odběratele.
* V tom případě se ale nemusíte v rozhodování o výstavbě Temelína ohlížet na současné ceny a čekat na státem garantované ceny elektřiny…
Fixace ceny dostává trochu negativní nálepku, a to je škoda. U velmi investičně náročných projektů, jako je energetika, fixovaná cena snižuje celkové náklady a tím i ceny na straně spotřebitelů. Naopak, když nemám jako investor jistou výši ceny, za kterou budu elektřinu prodávat, zcela jistě počkám, až jí bude na trhu nedostatek a začnou velké cenové výkyvy. Teprve v takovém okamžiku začnu stavět novou elektrárnu, protože chci mít jistotu, že se mi z těchto výkyvů zaplatí. ČEZ si navíc bude muset na výstavbu nových jaderných bloků půjčovat, a pokud bude existovat větší riziko výkyvu cen, budou chtít banky větší zajištění, tedy vyšší úrokovou sazbu. Což pro nás znamená vyšší náklady, které budeme muset od našich zákazníků ve formě dražší elektřiny vybrat. Naopak, spravedlivě nastavená fixace cen sníží celkové náklady na výstavbu a tím i cenu pro zákazníky.
* Plány, že si ČEZ k výstavbě jaderných elektráren přibere finančního partnera, již zcela padly?
Ne, ale za stavu, ve kterém se nachází současná energetika, a v době, kdy nemáte zajištěnu fixaci cen, nikdo v sektoru nechce investovat ani uzavírat nějaká partnerství. V momentě, kdy pro nás bude projekt realizovatelný, tak bude i pro ostatní. Věřím, že když v takové situaci znovu oslovíme finanční partnery, bude pro ně projekt dostavby Temelína atraktivní. Protože na druhou stranu peněz je v ekonomice docela hodně, a když jsou dobré projekty, tak se investorů vždy najde hodně, vstupují i velmi netradiční hráči.
Pokud má být garance efektivní a zároveň pro spotřebitele co nejméně zatěžující, měla by fixace cen trvat minimálně 30 let.
O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz
