Pod diktátem kamionů

Přehnané požadavky, ustupující premiér Topolánek, vzpurný Bursík

Jako tranzitní země, která včas nepamatovala na obranné mechanismy proti přemíře projíždějících kamionů, jsou české dálnice a silnice zavaleny nákladní dopravou. Navzdory rostoucí ceně nafty stouplo v prvním pololetí množství přepravovaného zboží o deset procent. Nafta dosud není dost drahá, aby se po dálnicích zbytečně nepřetahovala jablka ze Španělska, jogurty z Porýní, pivo ze Šariše. Šokuje, že 80 procent česneku pochází z Číny, na trhu jsou melouny až z Brazílie. Na silnicích se koncentrují všechny nešvary současné plýtvavé obchodní politiky, kdy se některé zboží zbytečně vozí i do míst, která jsou pro tento druh charakteristickou produkční oblastí - pivo do Čech a víno na jižní Moravu. Kam zmizela místní hrdost? A kde je mnohem šetrnější železniční doprava?
Za obchodní rozmar platí lidé v blízkosti komunikací zdravím. A leckdy i životní pohodou. Koncentraci dopravy však odnáší i příroda a krajina. Dobrý stát tyto nešvary brzdí všemi dostupnými prostředky, i když jsou dost omezené: spotřební daní z paliv, mýtným, případně regulací dopravních špiček. Tak by tomu mělo být i v Česku, jenže nic z toho se nelíbí autodopravcům. Jejich největší sdružení Česmad Bohemia před chystanou regulací víkendové nákladní dopravy pohrozilo blokádou Prahy.

Ústup vyhrůžkám

Pod tlakem autodopravců odvolal premiér Mirek Topolánek s vědomím ministra dopravy Aleše Řebíčka novelu víkendové dopravní regulace z programu příštího jednání vlády. Ústupem dopravcům však Topolánek narušil rok a půl dohadovaný konsenzus v koalici, v němž „zelený resort“ ustoupil až na nejzazší mez - vzdal se sobotního omezování nákladní dopravy a přistoupil na zkrácení klidového režimu v pátek a v neděli. Vládě měl být předložen ke schválení celoroční zákaz jízd kamionů mezi patnáctou a dvacátou hodinou v pátek a třináctou a dvaadvacátou v neděli. Tedy v těch nejkrizovějších dopravních časech. Kdy bohužel nejvíc umírají lidé. Přitom je to v součtu mnohem méně hodin než současný prázdninový režim. Dopravci však chtějí pro sebe vybojovat celý pátek a premiérova vstřícnost povzbudila jejich naděje.
Svým krokem však Topolánek zahnal do kouta vicepremiéra Martina Bursíka. Ten nemá už kam ustupovat a má před stranickým sjezdem. Drží v ruce trumf koaličního prohlášení, pod nímž je podepsán i Topolánek, a o správnosti zmírnit obě nebezpečné víkendové dopravní špičky je hluboce přesvědčen. Je odhodlán věc prosadit i za cenu odchodu z koalice. To premiér zjevně podcenil.

S hlavou v písku nerozvírat nůžky

Stejně nebezpečným krokem jako odmítnutí páteční regulace by bylo snižovat mýtné. „Ještě víc by se tím otevřely nůžky mezi železniční a silniční dopravou. Dráhy si odjakživa platí dopravní cestu v plné výši a nákladní automobily prostřednictvím mýtného sotva z poloviny,“ upozorňuje náměstek ministra dopravy Petr Šlegr. Zdůrazňuje, že povinností státu je opačný trend, a nevýhodu železnice, jejíž provoz je bezpečnější a ekologičtější, postupně odstranit. „Snížení mýtného by byl krok špatným směrem,“ soudí Šlegr.
Uvažované řešení snížením daňového zatížení by narazilo i v Evropské komisi (EK). Ministři financí EU přijali Manchesterskou smlouvu, v níž se dohodli, že nebudou zasahovat do daňového systému jen kvůli růstu cen ropy. A na snížení minimální výše spotřební daně by se muselo domluvit všech 27 členských zemí. „Máme třetí nejnižší spotřební daň v EU. Spotřební daň je tu od toho, aby snižovala spotřebu. Snažit se daň snížit by znamenalo strkat hlavu do písku,“ říká Šlegr.
Úředníci EK členským státům připomněli, že mohou nejohroženějším skupinám obyvatel pomoci omezenými subvencemi. Jsou však autodopravci takovou skupinou? Sice argumentují, že od ledna v tíživé situaci zanikla stovka firem, ale Šlegr má k dispozici přehled, v němž za rok od 15. července 2007 do téhož data letos asi 6,5 tisíc autodopravců přibylo.
Jistě neprožívají nejrůžovější období, ale trvalý růst jejich počtu i množství přepravovaného zboží nezakládá důvod k ústupkům. A proč neregulovat jejich jízdy v nebezpečných špičkách.

Souvislosti
Jsme tranzitní zemí a na svém zdraví a životním prostředí pociťujeme tlak nadměrné automobilové přepravy.
Z jednoho konce světa na druhý velice často cestuje zboží, jehož je v cílové lokalitě dostatek z domácích zdrojů.
Páteční a nedělní dopravní špičku osobní víkendové dopravy je třeba oddělit od proudu kamionů.
Proti povinným přestávkám ve špičkách se však autodopravci bouří.
Snížit mýto by znamenalo zvětšit propast mezi financováním silniční a železniční dopravy.