ODVODY STÁTU Daňové úlevy z vládní dílny míří do třetího sněmovního čtení. Poté, co prošel návrh ve druhém čtení na mimořádné schůzi sněmovny, měli by jej poslanci tento týden schválit. Roste tak šance, že někteří lidé budou od příštího roku platit nižší daně.
ODVODY STÁTU Daňové úlevy z vládní dílny míří do třetího sněmovního čtení. Poté, co prošel návrh ve druhém čtení na mimořádné schůzi sněmovny, měli by jej poslanci tento týden schválit. Roste tak šance, že někteří lidé budou od příštího roku platit nižší daně.
Od několika desítek korun až po několik tisíc korun - takové je rozmezí, v němž se budou pohybovat nově navržené daňové úlevy. S těmi vláda přišla v reakci na daňové návrhy rovné daně z dílny ODS.
Na rozdíl od pravicové opozice vládní návrh neměří všem poplatníkům stejně. Nejvíce si polepší občané s nižšími příjmy, naopak ti s příjmy okolo čtyřiceti tisíc korun měsíčně úlevy téměř nepocítí. ODS se proto k zákonu staví zatím zdrženlivě, i když nechce principiálně snižování daní bránit. Pokud projde vládní návrh bez pozměňovacích návrhů ODS, která chce snížit daň o tři procenta v každém daňovém pásmu, snížily by se pouze dvě nejnižší sazby. A to 15procentní na 12 procent a 20procentní na 19 procent.
ODS I KSČM: JE TO MÁLO To se zdá ale málo kromě zástupců ODS i komunistům, kteří navrhli snížení nejnižší daňové sazby na deset procent. Zvýšit daně by naopak chtěli komunisté nejvyšším příjmovým skupinám. ODS však nemá příliš šancí se svými návrhy uspět. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky by totiž ve svém důsledku znamenaly výpadek v příjmech státního rozpočtu ve výši několika desítek miliard korun. V případě přijetí vládních návrhů odhaduje vláda výpadek příjmů na čtrnáct miliard. Z úlev se mohou po očekávaném přijetí vládních návrhů těšit i živnostníci, na které zatím nejvíce dopadala vládní reforma veřejných financí. Zvýšit by se jim totiž měly paušály, podle nichž si mohou odečítat více nákladů než nyní, aniž by museli dále dokladovat účelnost těchto nákladů finančním úřadům. Nynější dvacetiaž třicetiprocentní paušály se mají zvednout v rozmezí od čtyřiceti procent u svobodných povolání až na 80 procent v případě zemědělců. I tento návrh kritizuje ODS, podle níž může vést rozdílnost paušálů k převádění nákladů mezi jednotlivými druhy podnikání. ROVNÉ PAUŠÁLY**
ODS proto navrhuje výdajové paušály ve výši 65 procent pro většinu živnostníků, padesát procent pak pro svobodná povolání. Vláda kontruje tím, že jsou finanční úřady schopny rozlišit, k jakému druhu živnosti se paušály vztahují. ODS rovněž požaduje, aby vláda v případě paušálů zrušila minimální daň. Tu zavedla ČSSD právě s odůvodněním, že finanční úřady nemohou v případě živnostníků kontrolovat každého, a že se pak nemohou soustředit na kontrolu velkých daňových plátců.
Jasné zatím není ani to, jakým způsobem se daňová novela odrazí na příjmech krajských a obecních rozpočtů. Především menší obce do dvou tisíc občanů by totiž mohly doplatit na to, že poklesne příjem, protože právě daň z příjmu fyzických osob tvoří významnou součást sdílených daní. ODS proto požaduje, aby se případný výpadek obcím kompenzoval v rámci rozpočtového určení daní tak, aby náklady plně nesl státní rozpočet . Vláda však tvrdí, že s kompenzací se již v návrhu státního rozpočtu na příští rok počítá.
