ŠVARCSYSTÉM V PARLAMENTU Zákonodárci vloni přijali normu, zpřísňující sankce firmám při porušení zákazu takzvaného švarcsystému. Neporušují však zákon sami poslanci a senátoři, kteří využívají služeb asistentů na živnostenský list?
ŠVARCSYSTÉM V PARLAMENTU Zákonodárci vloni přijali normu, zpřísňující sankce firmám při porušení zákazu takzvaného švarcsystému. Neporušují však zákon sami poslanci a senátoři, kteří využívají služeb asistentů na živnostenský list?
Opoziční Občanská demokratická strana vyzvala úřady práce, aby provedly kontroly ve všech poslaneckých a senátorských kancelářích. Domnívá se, že Parlament České republiky masově využívá zákonem zakázaný švarcsystém, když asistenti poslanců pracují na živnostenský list místo běžné pracovní smlouvy.
Kancléř Poslanecké sněmovny Petr Kynštetr s obviněním nesouhlasí. Podle jeho slov byla provedena právní expertiza, která existenci takového protizákonného jednání v obou parlamentních komorách vyloučila. Stejný názor zastává i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD), na jehož návrh byl loni zákaz švarcsystému zpřísněn (viz box).
Jak to tedy s takzvaným zastřeným pracovním poměrem, který už několik měsíců trápí mnoho českých podnikatelů, vlastně je?
NA ASISTENTA MÁME NÁROK Smlouvy o zajištění služeb mezi sebou uzavírají asistenti a Poslanecká sněmovna či Senát. Zákonodárci, kteří asistenty v praxi využívají, tedy podpis smluv pouze navrhují. Každý z poslanců či senátorů si může zvolit libovolný počet asistentů, musejí se však vejít do celkové sumy 25 tisíc korun měsíčně. Smluvní vztahy pro výkon práce zmíněných asistentů jsou uzavírány na základě obchodního zákoníku. „Na asistenta má poslanec nárok podle zákona o platu a dalších náležitostech, spojených s výkonem funkce představitelů státní moci. Poslanec asistentovi sám ukládá úkoly a hodnotí jeho práci,“ říká Roman Žamboch z tiskového odboru sněmovny. Podotýká, že ani poslanci nejsou s Kanceláří Poslanecké sněmovny v pracovněprávním vztahu. Kancelář platí výdaje na asistenta formou úhrady faktury za služby asistentovi, který s ní uzavře zmíněnou obchodní smlouvu na návrh příslušného poslance. „Tyto dokumenty nemohou být uzavírány na podkladě Zákoníku práce, protože asistentovi poslance ze vzájemného vztahu vůči Kanceláři nevznikají žádná práva ani povinnosti. Kancelář asistenty neúkoluje, ani nekontroluje jejich pracovní výsledky,“ dodává Žamboch. Podobně mluví i tajemník Senátu Petr Kostka. „Asistent vykonává činnost pro konkrétního senátora. Jedná se o práci, která obecně není předmětem činnosti Kanceláře Senátu,“ tvrdí. POŘIĎTE SI ŽIVNOSTENSKÝ LIST
Aby mohl zájemce o práci asistenta smlouvu s kanceláří příslušné parlamentní komory vůbec uzavřít, musí tedy vlastnit živnostenský list -přestože není klasickým živnostníkem. Ten, kdo toto oprávnění nevlastní a z jakéhokoli důvodu si je nechce nebo nemůže zřídit, má smůlu.
Běžnou praxí bývá, že zákonodárci mají jednoho či dva asistenty (někteří i více), z nichž je pro mnohé asistentský příjem jediným či hlavním zdrojem obživy. Ke své práci používají poslaneckých a senátorských kanceláří, ať již v budovách zákonodárných sborů či v konkrétním volebním obvodu. K tomu samozřejmě využívají parlamentních telefonů, počítačů a dalších pracovních pomůcek. Kdyby tímto způsobem pracoval „živnostník“ pro firmu, jednalo by se podle současných vládních výkladů o zastřený pracovněprávní vztah, tedy o zákonem zakázané jednání.
Potvrzuje to i nezávislý expert na pracovní právo Zbyněk Parlas. „Lze hovořit o jisté formě švarcsystému. Používají kanceláří zákonodárců, do nichž docházejí jako do klasického zaměstnání. Problémem však je, že švarcsystém není zákonem přesně definován,“ říká. Podobný názor mají i někteří další zákonodárci.
Bez živnostenského listu lze pro poslance vypracovávat jen odborné expertizy. K tomu není potřeba žádné smlouvy, jelikož je nemusí konkrétní osoba vykonávat pravidelně. Kancelář příslušné komory jejich vypracovávání hradí až do výše 12 600 korun měsíčně na jednoho zákonodárce. Nijak ale neověřuje, zda člověk, který peníze vyinkasoval, expertizu skutečně provedl, či pro zákonodárce případně udělal jinou práci. To záleží jen na dohodě mezi poslancem (senátorem) a danou osobou.
„Co se týče výkonu odborných expertiz, tam se o formu švarcsystému nejedná. Tito odborníci totiž mají k dispozici své vlastní kanceláře, v nichž servis pro zákonodárce zajišťují,“ domnívá se Parlas.
NEJASNÝ VÝKLAD ZÁKONA
„Lze říci, že o určitou formu švarcsystému jde. Už v minulém volebním období jsem poukazovala na to, že to není v pořádku. Nevidím totiž důvod, proč by asistenti nemohli být přijímáni do běžného pracovního poměru,“ říká poslankyně KSČM Zuzka Rujbrová, která je bývalou soudkyní a advokátkou. Proč ale i ona využívá stejného postupu jako její kolegové? „Legislativní odbor Poslanecké sněmovny přijal výklad, podle kterého je tato forma práce asistentů závazná pro všechny poslance,“ vysvětluje.
Podle nezařazeného poslance Tomáše Vrbíka se sice asi nejedná o švarcsystém „z hlediska přísného naplnění zákona o zaměstnanosti“, ale o jeho jistou podobu. „Nejjednodušší by bylo zákaz švarcsystému zrušit. Pak by tyto dohady odpadly,“ domnívá se.
S tím souhlasí i stínová ministryně práce a sociálních věcí Alena Páralová (ODS): „Pro kancelář sněmovny i Senátu by bylo náročné administrativně zajistit náležitosti týkající se dovolené či nemocenské. Není proto nutné, aby se z asistentů stali klasičtí zaměstnanci, ale aby byl zrušen zákaz švarcsystému,“ dodává.
CO ŘÍKÁ ZÁKON?
Švarcsystém je zastřeným pracovním poměrem. Při jeho uplatnění sice zaměstnanec vystupuje jako živnostník a svou výplatu fakturuje, ale jinak dodržuje klasickou pracovní dobu, řídí se přímo pokyny nějakého nadřízeného, ke své práci využívá prostor i pomůcek zaměstnavatele a jde o jeho prakticky jediný zdroj příjmů. Švarcsystém je v České republice zakázán paragrafem 13 zákona o zaměstnanosti. Za porušení zákazu hrozí zaměstnavateli sankce ve výši až dva miliony korun, „zastřenému“ zaměstnanci až deset tisíc korun.
