TECHNOLOGICKÁ VYSPĚLOST Jedním z hlavních měřítek ekonomického prostředí je technologická vyspělost. Nové a dokonalejší postupy vedou k růstu produktivity práce a ke zvyšování kvality služeb a mnohdy ke snižování nezaměstnanosti. Evropské státy v tomto ohledu za světem nijak nezaostávají.
TECHNOLOGICKÁ VYSPĚLOST
Jedním z hlavních měřítek ekonomického prostředí je technologická vyspělost. Nové a dokonalejší postupy vedou k růstu produktivity práce a ke zvyšování kvality služeb a mnohdy ke snižování nezaměstnanosti. Evropské státy v tomto ohledu za světem nijak nezaostávají.
Vcelosvětově provázané ekonomice o podnikatelském úspěchu či neúspěchu rozhoduje technologický náskok před konkurencí. Společnosti investující do výzkumu a vývoje se dokáží prosadit na náročném světovém trhu. Manažeři dobře vědí, že jedině tudy vede cesta k prosperitě a vyšším ziskům.
Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií jsou v první řadě zapotřebí schopní zaměstnanci. Rozhodující podmínkou konkurenceschopnosti v současném propojeném světě je inovace, kvalita a rychlost servisu, a především rychlost reakce firem na společenské změny. Technologická vyspělost daného regionu je tak klíčovým parametrem při umisťování investic.
VYSPĚLÁ A NEVYSPĚLÝ
Nejvíce z nových technologií ve světě těží malé firmy do deseti zaměstnanců. Tyto firmy jsou pružné, inovativní a zdrojem nových pracovních míst. Není bez zajímavosti, že nová pracovní místa v současném světě vznikají z převážné části v malých firmách, které se dokáží flexibilně adaptovat na nově vzniklé podmínky trhu.
Používání nových technologií vede k růstu produktivity práce a ke zvyšování kvality poskytovaných služeb. Například nejvíce lidí pravidelně pracuje s internetem v Jižní Koreji, Švédsku a USA. Z evropských zemí jsou nad padesátiprocentní hranicí ještě Nizozemsko, Dánsko, Finsko a Norsko.
V uvedených státech má přitom vlastní webovou stránku téměř každá firma a s počítačem pracuje více než polovina všech zaměstnanců. V Jižní Koreji se také kladný vztah veřejnosti a podnikatelů k nových technologiím a jejich vylepšování hlavní příčinou již dvacetiletého hospodářského růstu.
ZVÍDAVÍ FINOVÉ
Z členských zemí Evropské unie je technologicky nejvyspělejší Finsko. Následují další severské země, jako Švédsko a Dánsko. Jistě není náhoda, že všechny skandinávské země (Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko) skončily na předních místech. Investování do IT a progresivních oborů je v severských zemích pověstné. Skandinávci jsou navíc vzdělaní a vynalézaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi či dokonce pro jejich stěhování do země ze zahraničí.
České republice patří v celosvětovém žebříčku 22. místo. Mezi členskými zeměmi však zaujímá 10. místo. Tuzemská technologická vyspělost je tak lepší než v některých starých členských státech Unie, jako je například Francie, Belgie, Španělsko či Lucembursko. Dobrou pozici Česka dokumentuje i skutečnost, že od roku 1998 je mezi 25 nejatraktivnějšími zeměmi pro zahraniční investice.
Pro francouzské investory je Česká republika druhou nejatraktivnější zemí. Významný podíl na tom má společná investice automobilek Citroen, Peuget a Toyota. Pro německé investory je Česko šesté, pro rakouské deváté, nizozemské desáté a belgické dvanácté. Zahraniční investoři v tuzemsku nejlépe hodnotí vzdělanost a výkonnost pracovníků, technickou vybavenost a stabilní finanční a ekonomické prostředí.
KRITÉRIA HODNOCENÍ TECHNOLOGICKÉ VYSPĚLOSTI
- počet internetových připojení v zemi *
státní a privátní výdaje na nové technologie * zákonodárství v oblasti informačních a komunikačních technologií * výuka nových technologií na školách * znalosti a dovednosti v oblasti práce s PC jednotlivých občanů * počet lidí zaměstnaných v náročných technologických oborech (například elektronika, automobilový průmysl, výroba měřicích, optických přístrojů a podobně) * množství vyvážených technologicky náročných výrobků na obyvatele
TECHNOLOGICKÁ VYSPĚLOST
(údaje za rok 2005)
Pořadí
Země
Index technologické vyspělosti
1.
USA
6,19
2.
Finsko
6,02
3.
Tchajwan
5,85
4.
Švédsko
5,78
5.
Dánsko
5,3
6.
Švýcarsko
5,29
7.
Jižní Korea
5,26
8.
Japonsko
5,24
9.
Island
5,16
10.
Singapur
4,93
11.
Nizozemí
4,88
12.
Izrael
4,87
13.
Norsko
4,87
14.
Austrálie
4,82
15.
Kanada
4,79
16.
Německo
4,78
17.
Velká Británie
4,66
18.
Estonsko
4,62
19.
Nový Zéland
4,47
20.
Portugalsko
4,39
21.
Rakousko
4,35
22.
Česko
4,31
23.
Malta
4,29
24.
Francie
4,26
25.
Malajsie
4,22
26.
Hongkong
4,21
27.
Španělsko
4,21
28.
Belgie
4,18
29.
Lucembursko
4,11
30.
Maďarsko
4,08
31.
Irsko
4,07
32.
Slovinsko
4,07
33.
Spojené Arabské Emiráty
4,04
34.
Slovensko
3,99
35.
Chil
3,93
36.
Kypr
3,87
37.
Řecko
3,85
38.
Lotyšsko
3,83
39.
Polsko
3,77
40.
Katar
3,76
41.
Bahrain
3,73
42.
Litva
3,7
43.
Thajsko
3,69
44.
Itálie
3,68
45.
Jamajka
3,64
46.
JAR
3,62
47.
Mauritius
3,57
48.
Kuvajt
3,56
49.
Rumunsko
3,53
50.
Brazílie
3,51
Pramen: Světové ekonomické fórum
