Před pár lety ho na Slovensku znal jen málokdo, spíše jen ti nejbohatší byznysmeni nebo slovenští ajťáci. Ani dnes příliš nevyčnívá. Ale je to právě on, kdo v poslední době nejvíc zamíchal kartami na slovenské politické scéně. Anton Zajac, spolumajitel světoznámé softwarové firmy Eset s kořeny právě v Bratislavě, patří mezi hlavní podporovatele a financiéry hnutí Progresivní Slovensko, které tvoří koalici s hnutím Spolu.
V nedávné prezidentské kampani podporoval také nynější prezidentku Zuzanu Čaputovou. I ona vyšla z personální líhně Progresivního Slovenska.
Kromě toho Zajac podporuje i politický projekt bývalého prezidenta Andreje Kisky nazvaný Pro lidi. Obě zmíněné formace přitom v předvolebních průzkumech před únorovými parlamentními volbami obsazují přední příčky a v součtu se snadno mohou stát nejdůležitější politickou silou v zemi. Úctyhodný výkon po téměř dvacetileté nadvládě strany Smer expremiéra Róberta Fica.
Týdeník Euro požádal Zajace o vyjádření k jeho politickým aktivitám, ale třeba i k jeho angažmá v médiích.
Oživení kauzy Gorila může tentokrát potopit Fica, který na jejím prvním kole vydělal. Kvůli Pentě a Babišovi doléhá skandál i do Česka. Čtěte více v eseji Tatranský lidoop je zpátky
Právě Zajac patří mezi hlavní donátory Denníku N, úspěšného mediálního projektu, který v posledních letech výrazně ovlivnil slovenskou mediální scénu a ve svém obsahu nijak neskrýval sympatie pro Čaputovou či Progresivní Slovensko. „Za poskytnuté finance neočekávám nic na oplátku. Mou snahou je pomoc Slovensku a jeho obyvatelům. Ti si zaslouží slušný život a zodpovědnou vládu, která jim bude sloužit,“ tvrdí Zajac.
Slovenský Soros
Vlastní politické ambice Zajac nemá. Slovenským alternativním médiím a některým politikům však slouží jako náhražka „ďábelského“ George Sorose čili člověka v pozadí, který tahá za nitky. Například předvolební kampaň koalice Progresivní Slovensko/Spolu je postavena na dělení politiků na nové a staré. A paradoxně tuto kampaň využívá ke kritice nového hnutí dosud vládní Smer, když jeho poslanci na Zajacovi ukazují, že i „noví“ politici za sebou mají oligarchy a mecenáše. Pozornost od vládních skandálů se tímto způsobem pokusil odvést mimo jiné poslanec Ľuboš Blaha (Smer-SD).
„Zajac je nový Haščák (Jaroslav Haščák je spolumajitel skupiny Penta Investments - pozn. red.). Eset je nová Penta,“ napsal na svůj Facebook s odkazem na známou kauzu Gorila, která otřásla slovenskou politickou scénou v prosinci 2011 a upozornila na propojení Penty a tehdejších vládních politiků.
Podnikatel se měl podle dokumentů, které vypracovala Slovenská informační služba, setkávat s podnikateli a politiky, jimž nabízel peníze výměnou za vstřícný postoj k aktivitám investiční skupiny.
Čtěte také: Na Slovensku kvůli vazbám na Kočnera končí soudci
Žádný podobný skandál za sebou nikdo ze spolumajitelů Eset nemá, a kromě toho leží úspěch softwarové firmy hlavně za hranicemi Slovenska. Na rozdíl od Penty navíc Eset nepodniká v oblastech, které jsou silně ovlivněné politikou, jako například zdravotnictví. „Pravděpodobně patřím do první generace slovenských podnikatelů, jimž se podařilo vydělat peníze na vlastním globálně úspěšném projektu. Jsem přesvědčený, že je naší povinností vrátit společnosti část příjmů, času i reputace,“ podotýká Zajac.
Nahnědlý průzkum
Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce a země je rozdělená na dvě poloviny. Kromě projektů Pro lidi a Progresivní Slovensko/Spolu, které slibují posílení demokracie a prozápadní směřování země, ale může po volbách vzniknout i koalice dlouhodobě nejsilnější strany Smer a krajní pravice.
Obavy liberálních elit z tohoto černého scénáře ještě víc na konci listopadu posílil průzkum, v němž se skoro pětina mladých lidí do 30 let přiznala k tomu, že by ve volbách volila krajně pravicovou Lidovou stranu Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby. Ta měla sice výraznou podporu mezi mladšími voliči už při parlamentních volbách v roce 2016, ale nečekalo se, že půjde o dlouhodobější trend.
Slovenský politolog a šéf bratislavského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov varuje, že oblíbenost u mladých voličů dává Kotlebově straně perspektivu k dlouhodobějšímu přežití.
Mladí lidé ze země, která si za prezidentku zvolila liberální Zuzanu Čaputovou, jsou zklamaní zejména porevolučním vývojem a prozápadní orientací státu. Ta podle nich nepřinesla nic dobrého. Za rozumnější by považovali, kdyby se země přiklonila opačným směrem, a líbila by se jim i změna politického systému, protože demokracie podle nich nefunguje. Podobný postoj mají i k volbám, které považují za plýtvání časem i penězi.
Přečtěte si: „Vraťme Slovensko všem lidem“. Kiska představil novou stranu, vymezil se vůči Směru
Politolog Jaroslav Mihálik z Trnavské univerzity vidí hlavní problém v tom, že se u našich východních sousedů zapomnělo na občanskou výchovu mladých lidí, kteří se neumějí zorientovat v informačním balastu a často spoléhají na zprávy z dezinformačních webů. „Mladí lidé vidí a vnímají kauzy v naší politice, ale nevidí své místo ve společnosti, a tím pádem jsou oprávněně rozzlobení a volí věci nerealizovatelné v demokratickém státě,“ myslí si Mihálik.
Na konci února, přesně dva roky po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, Slováci ve volbách rozhodnou o dalším směřování a i přes důrazný nástup liberálních stran to zatím nevypadá, že by se jejich země mohla dočkat výraznější změny, po které část společnosti volá. Nejsilnější strana Smer předsedy Roberta Fica a premiéra Petera Pellegriniho sice slábne, aktuální průzkumy jí ale přesto dávají šanci na vytvoření vládní koalice, do níž by se mohla nějakým způsobem zapojit i Kotlebova LSNS, která je podle prosincového šetření agentury Focus na druhém místě.
„Vytvoření funkční vládní koalice bude velice problematické. Bude se hrát na skrytou podporu a pravděpodobně se budou uzavírat nějaké dohody, aby vláda měla v Národní radě alespoň 76 poslanců, takže po volbách nastane spíše nějaká patová situace než jednoduchá možnost vytvoření stabilní vlády,“ domnívá se Mihálik.
Reálný by podle něj mohl být scénář menšinové vlády Směru a SNS s tichou podporou Kotlebovy LSNS. Důležitá bude také účast. Podle Mihálika by nemusela dosáhnout ani 60 procent.
Pokles od posledních parlamentních voleb zřejmě zaznamenají současní koaliční partneři Smeru - Slovenská národní strana a Most-Híd. I na ně totiž dopadají skandály Smeru spojené třeba s Kuciakovou vraždou nebo korupční aférou Gorila. Slovensko-maďarská strana Most-Híd by se podle aktuálních průzkumů do slovenské Národní rady ani nedostala. „Měli příležitost z koalice vystoupit a nevystoupili. Tato strana má podporu od etnických Maďarů i od Slováků a pravděpodobně se jí vymstilo, že ji opustili důležití slovenští politici,“ myslí si Mesežnikov.
Předvolební koalice se nekonají
Ve hře bylo i několik předvolebních koalic, ale jejich vytváření je na Slovensku podobně složité jako u nás. Dlouho se spekulovalo o společné kandidatuře krajně pravicových stran LSNS a Vlast. Námluvy jim ale nevyšly a vše vyústilo na komické tiskové konferenci šéfů Mariana Kotleby a Štefana Harabina. Lídr LSNS Kotleba rychle opustil sál po nekonečném „castrovském“ projevu předsedy Vlasti Harabina. „Nevím, jak chce být pan Kotleba samozvaný sjednotitel, když demonstrativně odešel. Pravděpodobně chtěl vyvolat konflikt nebo co,“ utrousil na závěr Harabin.
Tři měsíce před volbami skončilo krachem i jednání stran, které deklarují změnu politického kurzu země a chtějí ukončit vládu Smeru. Podle Denníku N má za neúspěchem stát bývalý prezident a předseda strany Pro lidi Andrej Kiska, pro něhož bylo jediným přijatelným řešením vytvoření takzvaného „bloku změny“ čili koalice šestice stran (Pro lidi, Progresivní Slovensko, Spolu, SaS, OLaNO a KDH).
Triumf hinduistického hlídače: indický premiér Módí vybičoval emoce náboženskou rétorikou
Zelenou tak kvůli jeho rozhodnutí nedostalo ani reálnější spojení partají Pro lidi, Progresivní Slovensko, Spolu a SaS. Širší koalice neměla šanci už od začátku, protože šéf KDH Alojz Hlina několikrát deklaroval, že strana půjde do voleb společně, za špatný nápad označil spolupráci i předseda OLaNO Igor Matovič.
Širší blok šesti stran by se podle politologa Mesežnikova vyplatil a zaručil minimálně to, že by partaje příliš neztratily. „Pokud někdo argumentuje tím, že koalici pěti až šesti stran by voliči neocenili a nějaká část by ji nepodpořila, tak je to pravda, ale to procento voličů by bylo pravděpodobně hodně malé. V porovnání s tím, že by se do parlamentu nemusely dostat dvě, nebo dokonce tři strany, a propadlo nějakých patnáct procent hlasů, by ztráta pár procent asi příliš nebolela,“ vysvětluje.
Mementem mohou být parlamentní volby v roce 1998. Koalice pěti opozičních stran SDK (Slovenská demokratická koalice) v nich získala téměř 27 procent hlasů, což bylo sice méně než součet hlasů, které ukazovaly předvolební průzkumy, na porážku Vladimira Mečiara neschopného sestavit koalici to ale stačilo.
Mečiar už neublíží
Horkým tématem dosavadní předvolební kampaně byl možný návrat slovenského politického zombie Vladimira Mečiara. Na začátku listopadu si ho za lídra zvolili členové neznámé Slovenské ligy, která donedávna používala název Nový parlament.
Stojí za ní mimo jiné i bývalý místopředseda slovenské Národní rady Tibor Cabaj. „Jdeme do boje o moc a o změny, které by se měly na Slovensku uskutečnit. Došli jsme k závěru, že je potřeba vytvořit politickou sílu, která by působila sjednocujícím způsobem. Máme však nevýhodu - krátký čas do voleb a menší ekonomické zdroje,“ uvedl sedmasedmdesátiletý politik po svém zvolení.
Volby do Národní rady ale nakonec proběhnou bez Mečiara, jenž si comeback těsně před odevzdáním kandidátních listin rozmyslel. Za náhlou změnou postoje mají být podle serveru Webnoviny.sk především neshody uvnitř strany, což potvrzuje i fakt, že partaj následně opouštěli členové a nakonec jich moc nezbylo.
I kdyby bývalý premiér na poslední chvíli necouvl, na dobrý výsledek by partaj zřejmě nedosáhla. Je to škoda, protože by se Mečiar v případě úspěchu mohl konečně pokusit splnit svůj cíl z roku 1998 - dostat Slovensko mezi deset nejvyspělejších zemí světa.
Čtěte také:
Esej: Návrat středoevropských démonů
Vítězství pro Kotlebu. Slovenský nejvyšší soud odmítl návrh na rozpuštění strany LSNS
Podle Čaputové chybí Rusku úcta k pravidlům. NATO musí být jednotné, shodla se s Dudou
Fico čelí obvinění. Slovenská policie jej stíhá kvůli podpoře rasismu
