Pod tlakem

V Česku letos vzniklo na trhu mnoho paradoxů, třeba nejrychlejší náklaďák na světě

Představa manažerského automobilu coby drahé limuzíny trpí v reálném světě stále víc. Stačí si postát v dopravní špičce v hlavním městě na Legerově ulici. Nalevo jakýsi ředitel telefonuje vestavěným telefonem ze svého SUV Volvo XC 90, napravo se skupina manažerů marně rozčiluje v sedmimístném Renaultu Espace, že nestihnou včas dorazit na dohodnuté jednání. Aspoň že ti vzadu mohou sledovat televizi zabudovanou do hlavových opěrek. Přestože se má v Česku počet prodaných automobilů v segmentech střední a vyšší střední třídy zvyšovat (takzvaných manažerských vozů), jak uvádí většina předpovědí pro vývoj trhu publikovaných poradenskými agenturami, letos se tak zatím neděje. Příčinou není pouze to, že se mění chápání tohoto speciálního segmentu, který do sebe pohlcuje v poslední době minimálně další dvě třídy. Český trh s novými automobily je na tom letos za první čtyři měsíce výrazně hůře než ve stejném období loni. Na jeho chabé kondici se stejnou měrou podepsal jak očekávaný vstup do Evropské unie, tak omezení pro podnikatele při odpisech vozů platné od 1. ledna.

Černá ovce na špičce.

Kdyby si tolik manažerů v Česku nevybralo za svůj vůz Škodu Octavia, nemělo by smysl ji do tohoto segmentu vůbec zařazovat. Model však figuruje v kolonce střední třídy také ve statistikách prodejů pro český trh, které sestavuje Svaz dovozců automobilů. A to přestože s manažerskými vozy není srovnatelný ani cenou, ani nabízeným prostorem pro cestující. Octavia se velikostí pohybuje na pomezí nižší střední a střední třídy, cenou kolem čtyř set tisíc jednoznačně konkuruje spíše Opelu Astra než šestisettisícovému Fordu Mondeo či Mazdě6.
Díky Octavii je však z celkového pohledu segment výrazně úspěšnější než nižší střední třída. Na celkovém počtu prodaných nových automobilů se v tuzemsku za první čtyři měsíce podílel 17,41 procenta (loni 20,31 procenta), zatímco nižší střední třída, jež je doménou Fordu Focus, Volkswagenu Golf (jenž má s Octavií shodný podvozek) či Peugeotu 307, dosáhla na něco málo přes třináct procent trhu.
Bez Octavie by se ve střední třídě letos od ledna do konce dubna prodalo 2828 vozů. Znamená to 6,65 procenta celkových prodejů a oproti loňsku se podíl snížil o 2,15 procenta. Manažerské vozy vyšší střední třídy, kterou vede další model z Mladé Boleslavi Superb, si letos zatím koupilo 1482 zákazníků, což činí 3,48 procenta trhu (pokles o 573 vozů a 0,84 procenta podílu na celkových prodejích).

Příčiny propadu

.
Až na vzácné výjimky se pokles trhu s novými vozy pro manažery dotkl všech v tuzemsku prodávaných značek včetně automobilů Škoda. Mnozí zákazníci otáleli v prvních měsících roku s koupí, protože byli zvědavi, zda očekávaný vstup do Evropské unie a tříprocentní změna DPH směrem dolů nesníží ceny. Naději na výhodnější podmínky pro nákup teoreticky slibovalo i zhruba sedmiprocentní snížení cla na automobily dovážené z Asie, které bylo s květnovým vstupem rovněž spojeno.
Stejně výrazně jako očekávání zákazníků zapůsobila devítisettisícová hranice, kterou stát omezil odpis nového vozu v nákladech právnických osob. Manažerské automobily se v lepších výbavách nad touto částkou často pohybují a jedinou značkou, která se do limitu vejde v devětadevadesáti procentech své nabídky, je domácí Škoda Auto. Není proto překvapující, že státní akce byla převážnou většinou importérů nových automobilů nahlížena jako protekcionistická výpomoc mladoboleslavské firmě.

Příliš rychlé náklaďáky.

Ani Octavia, ani Superb loňská čísla nepřekonaly, například druhého jmenovaného se za loňské první čtyři měsíce prodalo přes třináct set vozů, zatímco letos pouze 926. Zatím jediný viditelný efekt, který změna vyvolala, spočívá v přesunu dražších osobních vozů mezi lehké užitkové, u nichž se do ceny pro odpis nezapočítává DPH (EURO 16/2004). Třeba Nissan Primera s karoserií kombi a motorem o objemu 1,8 litru stojí v úpravě na lehký užitkový vůz bez DPH 576 600 korun, s daní potom 663 300. U vozů mírně přesahujících milionovou částku je stotisícový rozdíl v tomto případě klíčový, přičemž úprava spočívá pouze v umístění pevné přepážky za zadní sedadla k oddělení zavazadlového prostoru. Ze sportovního kombi Ford Mondeo ST 220, které snadno překoná dvousetkilometrovou rychlost, se tak stává patrně nejrychlejší nákladní vůz na světě.
Za první čtyři měsíce letošního roku bylo v Česku prodáno téměř šest set vozů střední třídy coby lehké užitkové vozy, loni žádný. Nejprodávanější zahraniční model v segmentu - Volkswagen Passat - si v této úpravě koupilo v období od ledna do dubna 119 zákazníků, Audi Allroad quattro 99, Ford Mondeo si pořídilo 72 zájemců a Mazdu6 rovných 70. O pár desítek vozů si v prodejích polepšil také Peugeot 406 (47), Opel Vectra (38), Toyota Avensis (34) či Renault Laguna (29). Prodal se dokonce jeden nákladní Jaguar X-type.

Království pohonu čtyř kol.

Ze změny v oblasti odpočtu nejvíc profitoval segment sportovně užitkových vozů, který se do role automobilů pro manažery poslední rok vehementně tlačí. Již loni se za první čtyři měsíce zhruba dvě stovky SUV a terénních automobilů prodaly jako lehké užitkové, ale letos jejich počet překročil hranici sedmi set vozů. V kategorii osobních terénních automobilů se prodalo za stejné období 760 vozidel, takže je segment po krkolomném dopočítání patrně jediným, který počátkem roku rostl. Například Volkswagen Touareg, který je prototypem moderního manažerského SUV, si koupilo coby osobní dvanáct zákazníků, zatímco 95 jako lehký užitkový. Podobný poměr se dá vysledovat rovněž u Porsche Cayenne.
U velkoprostorových vozů (MPV) nebyl rozdíl natolik výrazný jako v předešlých dvou segmentech. Přesto se prodalo 46 užitkových Opelů Zafira či 26 Renaultů Espace oproti 80 respektive, 31 osobním vozům stejných značek.

První dodávka pro Becherovku.

S novou generací Škody Octavia to budou mít ostatní modely ve střední třídě těžší než dosud. Kvalitou zpracování se vyrovná a možná i předčí srovnatelné modely koncernu Volkswagen, navíc se uvnitř zvětšil prostor, který byl na zadních sedadlech největší slabinou vozu. Střední třídě se v obou aspektech výrazně přiblížila, její cena přitom zůstala na dosavadní úrovni.
V Česku se v segmentu drží letos na čele mezi importéry Volkswagen Passat, jemuž se daří to, co Fordu Focus v nižší střední třídě. Současná generace je na konci svého cyklu a v příštím roce ji nahradí nový model, ale zákazníky stále přitahuje ve třídě nejintenzivněji.
Ford Mondeo okupuje mezi zahraničními značkami druhé místo a na třetím se za první čtyři měsíce umístila Mazda6. Ostatní modely přítomné v první desítce se nedostaly přes dvě stě prodaných vozů.
Oproti stejnému období loni zaznamenaly největší nárůst Toyota Avensis, Honda Accord (které pomohlo uvedení prvního dieselového agregátu vyrobeného automobilkou), Nissan Primera a BMW 3. Z desítky nejprodávanějších modelů naopak vypadly Citroën C5, Renault Laguna a Peugeot 406. Posledně jmenovaný doplatil na to, že zákazníci již očekávali jeho nástupce v podobě 407.
Novinkou ve střední třídě je od začátku června Peugeot 407, jehož cena začíná na 639 tisících korun. Zatím se však prodávají pouze verze s dražší výbavou, nejlevnější varianta se objeví až v září. Model by mohl v budoucnu dosáhnout slušného umístění, zejména až se kromě sedanu objeví i verze SW s prosklenou střechou. Českému dovozci se již podařilo získat prvního fleetového zákazníka pro odběr Peugeotů 407, kterým je Jan Becher – Karlovarská Becherovka.
V blízké budoucnosti se má na trhu objevit modernizovaná verze Mercedesu-Benz třídy C, která by oživení prodejů pořádně potřebovala, příští rok by s inovovaným designem třetí řady mělo přijít BMW.

Třeba i Amerika.

Ve vyšší střední třídě bude nadále bezpochyby vládnout Škoda Superb, do níž automobilka pro modelový rok 2005 vpravila několik technických vylepšení a rozšířila jí výbavu. Hlavní změny v segmentu však mají na svědomí bavorské automobilky. S výraznými novinkami přišlo totiž jak mnichovské BMW, tak ingolstadtské Audi. BMW řady 5 je za čtyři měsíce po Superbu v segmentu nejprodávanějším vozem a nyní se začíná prodávat jeho prodloužená verze Touring. Prodeje Audi A6 sice mírně oproti stejnému období loni poklesly, ovšem vzhledem k tomu, že nová generace vozu se začala prodávat až v květnu a navíc u ní importér nasadil velmi konkurenceschopnou cenu, je jisté, že bude v dalších měsících následovat její ostrý nástup. Zdánlivě prudký propad zaznamenalo Audi Allroad Quattro, ale opět jde pouze o to, že si tyto vozy zákazníci pořizovali jako lehké užitkové, takže se převážná většina ve statistice přesunula do jiných kolonek.
Novinkou, která do segmentu přišla v květnu, je Chrysler 300 C. Působivý model stojí v základní verzi se šestiválcem o objemu 2,7 litru a výkonu 142 kW příznivých 1 199 000 korun, takže by se mohl stát zajímavou alternativou k současným favoritům třídy z Německa.
Mezi manažerské vozy lze počítat i některé modely ze třídy luxusních aut, zejména Audi A8, které segmentu zatím jednoznačně dominuje se 67 prodanými vozy (na rozdíl od loňských 52). Modely zbylých konkurentů si koupilo v segmentu dohromady jen 37 zákazníků, přičemž největší ztráty utrpělo BMW 7 a Mercedes-Benz S. Přestože se obecně tvrdí, že pokles trhu se většinou netýká nejluxusnějších značek, v Česku to podle všeho platí pouze pro někoho.

Španělské variace.

Zajímavou alternativu manažerského vozu představila na autosalonu v Madridu i španělská součást koncernu Volkswagen. Vůz pojmenovaný Seat Toledo Prototipo je další generací automobilu střední třídy, s níž by se konečně výrobce mohl výrazně uchytit. Model se začne vyrábět koncem letošního roku a pokračuje v linii, kterou Seat nastínil na pomezí nižší střední třídy a velkoprostorových vozů Alteou. Studie nového Toleda odkazuje svou prostorností na vozy MPV, ale přitom by na silnici měl mít jízdní vlastnosti limuzíny. Všelijak se na současnou novinku z Martorellu mohou tvářit snad jen v Renaultu. Jejich model Avantime, který přestala automobilka kvůli neúspěchu loni vyrábět, byl totiž svým prostorovým rozvržením velmi podobný. Jen možná přišel příliš brzy.
Všechny novinky by společně se vstupem do unie měly podpořit růst celého automobilového trhu v České republice. Alespoň tak to vidí většina odborníků. Nahoru šly prodeje v Německu, a dokonce i ve Francii, která na tom byla loni a po první čtyři měsíce letošního roku mizerně. Optimismus však nyní v Česku spočívá už jen v tom, aby byly prodeje alespoň na úrovni těch loňských, a to i v segmentu manažerských vozů. Jen o ceně to být nemusí střední třída
počet prodaných vozů 1. – 4. 2004 cena* objem motoru (výkon)
1. Škoda Octavia, nová Octavia 4576 420 000, 459 900 – 1,6 (75 kW)
2. Volkswagen Passat 537 602 600 –1,6 (75 kW)
3. Ford Mondeo 394 624 900 – motor 1,8 (81 kW)
4. Mazda6 243 599 900 – 1,8 (88 kW)
5. Audi A4 182 805 000 – 1,6 (75 kW)
6. Toyota Avensis 177 584 900 – 1,6 (81 kW)
7. Honda Accord 171 699 000 - 2,0 (114 kW)
8. BMW 3 168 795 500 – 1,8 (85 kW)
9. Opel Vectra 128 569 900 – 1,6 (74 kW)
10. Nissan Primera 121 602 800 – 1,6 (80 kW)

Pramen: Svaz dovozců automobilů, týdeník EURO
* ceny nezohledňují dočasné akční slevy; u Škody Octavia zvolena srovnatelná pohonná jednotka, u ostatních jde o základní ceny Český luxus vyšší střední třída
počet prodaných vozů 1. – 4. 2004 cena* objem motoru (max. výkon)
1. Škoda Superb 926 736 900 1,8T (110 kW)
2. BMW 5 137 1 195 000 2,2 (125 kW)
3. Mercedes-Benz E 131 1 179 000 1,8 (120 kW)
4. Audi A6 109 1 111 900 2,4 (130 kW)
5. Peugeot 607 55 940 000 2,2 (116 kW)

Pramen: Svaz dovozců automobilů
* ceny nezohledňují dočasné akční slevy; u Škody Superb zvolena srovnatelná pohonná jednotka, u ostatních jde o základní ceny