švarcsystém
Zhruba jeden milion Čechů pracuje v současné době jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Během posledních několika let jejich počet narostl o desítky tisíc. Zásluhu na tom mají i výdajové paušály, které využívá stále více Čechů. Zatímco v roce 2006 to bylo 276 tisíc lidí, za rok 2010 už šlo o téměř 450 tisíc pracovníků, ukazují statistiky ministerstva financí. Jinými slovy: pracovat na paušál se v mnoha případech vyplatí, neboť tím lze výrazně ušetřit na daních. Potíž je v tom, že jejich původní účel se vytrácí. „Během posledních let začaly být výdajové paušály vnímány spíše jako forma daňové úlevy pro OSVČ,“ upozorňuje partnerka ve společnosti BDO Tax a také bývalá náměstkyně ministra financí Dana Trezziová. „Pokud výše výdajových paušálů není pouze administrativním zjednodušením výpočtu reálných nákladů, ale je dodatečnou daňovou úlevou pro OSVČ, je tato situace zdrojem nerovností ve zdanění fyzických osob, zejména OSVČ a zaměstnanců, a podhoubím jevů, jako je švarcsystém,“ dodává
Víc a víc
Výdajové paušály byly zákonem poprvé upraveny po roce 1990, do konce roku 2005 však dosahovaly maximální výše padesáti procent. Takový paušál směli využívat lidé ze zemědělské výroby či lesního a vodního hospodářství. Pětadvacet procent bylo povoleno u příjmů ze živností a jiného podnikání a dvacet procent u příjmů z pronájmu.
Po roce 2006 ovšem začaly výdajové paušály výrazně růst. Například zemědělci a lesní hospodáři měli nově osmdesát procent a řemeslnící šedesát procent. Tehdy ovšem na ministerstvu nikdo nepropočítal, jaké jsou reálné náklady jednotlivých profesí a zda výdajové paušály alespoň částečně těmto nákladům odpovídají, vzpomíná Trezziová, která tehdy byla v pozici náměstkyně ministra financí pro daně. „Šlo čistě o politickou věc,“ dodává.
Výdajové paušály se ještě zvýšily v roce 2009, kdy i u příjmů z řemeslných živností bylo možné uplatnit výdajový paušál ve výši osmdesáti procent. U jiných než řemeslných živností a z jiného podnikání pak dosahovaly šedesáti procent namísto původních padesáti. Po roce 2010 se paušály mírně snižovaly. Méně mohly nově uplatňovat například lékaři, advokáti nebo auditoři.
Politické sousto
Pokud se řemeslník chlubí vysokými tržbami, díky osmdesátiprocentnímu výdajovému paušálu, který mu umožňuje legislativa využít, se může v současné době pochlubit i nízkými daněmi ze zisku. Fakt, že díky výdajovým paušálům lze ušetřit, a ne pouze zjednodušit administrativu, si uvědomují i na ministerstvu financí. „Ukazuje se, že výnos z daní živnostníků, tedy z daně z příjmu fyzických osob z přiznání, je záporný. To znamená, že finanční úřady prostředky vracejí,“ prohlásil už loni náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Negativní povinnost, tedy vratku, podle něj obsahovala polovina daňových přiznání podaných k loňskému prvnímu dubnu. „Daňový paušál má především zjednodušit administrativu. Logika ale velí, že za to pohodlí, že nemusíte vést účetnictví, zaplatíte na daních o něco málo více. Ne o mnoho, ale nesmí to být výhodnější,“ tvrdí zase ministr financí Miroslav Kalousek. Potíž je v tom, jak alespoň přibližně spočítat, kolik činí náklady jednotlivých profesí, které mohou výdajové paušály využívat. Často se stávají předmětem politického boje a zdá se, že nejinak tomu bude i do budoucna. Původním smyslem výdajových paušálů přitom bylo umožnit podnikatelům vyhnout se nutnosti archivovat hromady účtenek potřebných k prokázání nákladů. „Asi nikdo nezpochybňuje, že výdajové paušály mají své místo v daňové legislativě,“ říká Trezziová. „V rámci diskuse o nastavení správné výše výdajových paušálů by ale měly být brány za základ reálné náklady osob samostatně výdělečně činných,“ dodává.
ČLÁNKY DO MAILU