Z velkolepých plánů na účast českých firem na obnově Iráku zatím není nic. Infrastruktura a demokratické instituce, tedy základní atributy každého normálního státu, se v Iráku teprve budují a bez nich je zadávání veřejných zakázek prakticky nemožné. Navíc se Američané příliš nehrnou splnit své sliby o privátním zacházení se svými spojenci.
Přes padesát představitelů českých firem, které by svým zaměřením měly šanci proniknout na irácký trh, si minulý týden v Praze vyslechlo aktuální informace. Akci uspořádala na podnět poslance hospodářského výboru Martina Římana poradenská firmy Pan Solution. I když z vystoupení všech pozvaných hostů vyplynulo, že v Iráku čeká spousta zajímavých příležitostí, v hodnocení současné situace byli spíše pesimističtí. Podle velvyslance v Bagdádu Martina Klepetka nemohou české firmy počítat ze strany prozatímní správy, která je pod taktovkou USA, s jakýmkoli lepším zacházením. „Vše zůstalo u slibů, jako v případě premiérovy návštěvy v Bílém domě. Jakmile ale přijde na byznys, jdou sliby stranou,“ prohlásil velvyslanec. České firmy, ačkoli pocházejí ze státu, který jako spojenecká země nese náklady vojenského konfliktu, budou procházet normálním výběrovým řízením. Problém je, že kvůli omezenému privátnímu sektoru a nedostatku soukromých financí každá větší investice potřebuje dotaci z veřejných zdrojů, a tím pádem výběrové řízení. Ne vše je však možné svádět na „objektivní potíže“. Povzdech Khalila Shammy, jednoho z předních členů Iráckého národního kongresu, nad tím, že čeští manažeři socialistických podniků byli podnikatelsky aktivnější než jejich současní soukromí následovníci, jenom potvrzují smutnou zkušenost. Českému podnikateli stačí bohatě trh EU, i když na něm neprofituje tak, jako by mohl v mnoha rozvíjejících se zemích. „Přitom kdy jindy může při poměrně malé míře rizika dosáhnout podnikatel takové míry zisku jako právě nyní u nás,“ konstatoval irácký politik.
