Podíl na prosperitě

Prezident ČLK mluví za více než čtyřicet tisíc lékařů

Výhodou politických stran u koryta je to, že pro vlastní politické cíle mohou vcelku legitimně využívat veřejné zdroje. Rezignoval-li tudíž Bohuslav Sobotka na snahu přemluvit kolegy ve vládě, aby ušetřili sedmdesát miliard, bylo to logické. Do voleb se nebude škrtat, nýbrž rozdávat. Na to je nastavena i makroekonomická prognóza ministerstva financí a nedávno to fakticky posvětila centrální banka. A státní zaměstnanci, respektive jejich vůdci a mluvčí, projevují smysl pro racionální politickou úvahu, když se dnes hlásí o větší podíl na prosperitě.
František Bublan je původním povoláním farář, takže politicky mu to myslí, a proto znovu pozdvihl otázku benefitů, které příslušníkům bezpečnostních složek nasliboval ještě Stanislav Gross. Platy policistů a spol. vyžadují poslaneckou podporu, a proto by si vláda měla s příslušnou iniciativou pospíšit. Bylo by ale překvapivé, kdyby tak nakonec neučinila. Tím spíše, že lidovecký odpor slábne a mezi bezpečnostními složkami mají mnoho voličů i komunisté.
Do roviny individuálních příjmů se pomalu, ale jistě přesouvá i operace, která se původně nazývala finanční stabilizace systému veřejného zdravotního pojištění. Prezident České lékařské komory David Rath se na lepším ohodnocení lékařů dohodl ještě když byl s ministryní zdravotnictví nejvíc zadobře. Od takového slibu se těžko ustupuje, o čemž se nyní přesvědčuje nejen Milada Emmerová, ale i Jiří Paroubek. Rathovi se podařilo nového premiéra zapojit do této záležitosti okamžitě poté, co se paní ministryně nechala přesvědčit zdravotními pojišťovnami, že nemají peníze na to, aby přidaly jak celým nemocnicím, tak jednotlivým doktorům.
Historie se opakuje a Jiří Paroubek je v tom po uši. Jeho ambice vyslechnout si všechny strany pěkně zní, ale ztroskotal s ní už Stanislav Gross. Na to nemusí Jiří Paroubek svolávat porady do úřadu vlády, aby se dozvěděl, že zájmy zdravotních pojišťoven jsou protichůdné zájmům nemocnic a lékařů. A že nejde ani tak o to všechny vyslechnout, jako o to, na čí stranu se přiklonit.
Doktor v nemocnici má dnes v průměru kolem čtyřiceti tisíc hrubého, praktický lékař zhruba osmdesát, ambulantní specialista sto dvacet tisíc. David Rath v součinnosti se šéfem Lékařského odborového klubu Milanem Kubkem usiluje o takovou úpravu ohodnocení zdravotních výkonů, aby doktoři-zaměstnanci měli osmdesát tisíc. A spolu s nimi by se k vyšším metám svezli i soukromí lékaři. Stoprocentní zvýšení je silná káva. Ale mezi tím a dnešním stavem je dostatek prostoru pro vyjednávání.
Jiří Paroubek svým rozhodnutím znovu zvážit všechna pro a proti vyjednávání fakticky zahájil. Shodou okolností zrovna v den, kdy zveřejnil svou ambici stát se volebním lídrem ČSSD. Bylo by to proti přirozenosti, kdyby David Rath vyšel z tohoto vyjednávání zkrátka. Na rozdíl od minulosti, kdy proti němu stáli soukromí lékaři, má nyní velmi silný mandát. Tlak na ministryni a premiéra vyvíjí jménem všech lékařů bez výjimky a rok před volbami je těžké takové síle čelit. I když doktoři prý volí hlavně ODS. Nebo možná právě proto.