Zatímco v zahraničí představují zaměstnanecké opční programy (ESOP) jeden z nejefektivnějších způsobů, kterým lze nalákat nové zaměstnance, v Česku tento benefit zatím příliš nefunguje. Důvodem jsou nevýhodně nastavené daňové podmínky.
ESOP, v originále Employee Stock Options Plan, umožňuje zaměstnancům společnosti získat v ní po uplynutí konkrétní doby majetkový podíl. Prostřednictvím toho jim pak plyne finanční prospěch z hospodářských výsledků či jejího případného prodeje. Získaný podíl však zaměstnanci musejí ihned po získání zdanit, a to i za předpokladu, že v daném okamžiku na žádný peněžitý příjem nedosáhnou.
„O problému se začalo hovořit na institucionální úrovni už v roce 2021 a dosud se nic nezměnilo. Česku a jeho podnikatelům tak podle našeho názoru může ujet vlak oproti západní Evropě,“ komentuje Tomáš Ditrych z advokátní kanceláře Mavericks.
Konkrétně zdanění podléhá rozdíl mezi tržní cenou podílu a cenou, za kterou pracovník podíl nakoupil. Ta bývá obvykle významně nižší. Z takového příjmu navíc společnost za zaměstnance zpravidla zaplatí i odvody na sociální a zdravotní pojištění, stejně jako by se jednalo o mzdu. K dalšímu zdanění pak dojde v okamžiku, když zaměstnanec své podíly prodá.
Problém to může představovat zejména v případě dynamicky se rozvíjejících technologických společností. Ty si takový daňový náklad v naprosté většině případů totiž nemohou dovolit.
Motor pro schopné zaměstnance
Že i přes aktuálně ztížené podmínky mají ESOPy obrovský potenciál být jedním ze stěžejních katalyzátorů celé české ekonomiky, si myslí například zakladatel a šéf StartupJobs Filip Mikschika. Snadno uchopitelný a realizovatelný ESOPový systém dle něj firmám umožní přilákat ty nejlepší talenty, kterým dá prostřednictvím opcí do ruky možnost podílet se na úspěchu celé společnosti.
„Schopní lidé se tak mohou dostat k penězům a později zakládat své vlastní společnosti. Z dlouhodobého hlediska se tak v ESOPech ukrývá hmatatelná šance posunout českou ekonomiku vpřed,“ vysvětluje.
Podíl, ale nereálný
Na tématiku zmíněných benefitů se Mavericks ve spolupráci se zmíněnou platformou StartupJobs a neziskovkou CzechFounders rozhodla podívat formou průzkumu. Ten provedla mezi desítkami technologických firem a startupů, přičemž v rámci něj zjistila, že nějakou formu ESOPu v tuzemsku momentálně nabízí tři čtvrtiny respondentů. Zbytek zaměstnavatelů spoléhá na takzvané virtuální podíly, v rámci kterých se společnosti dobrovolně zavazují, že svým lidem v programu při sjednané události, kterou může být třeba prodeji společnosti, vyplatí finanční částku odpovídající hodnotě reálného podílu. Více než třicet procent dotazovaných podniků tuto možnost navíc nabízí už během prvního roku zaměstnání.
„Virtuální podíly pro společnosti i zaměstnance dávají v českém prostředí velký smysl. Zaměstnanec sice nemá skutečný podíl a nepodílí se na zisku, ale z hlediska daní nemusí nic platit až do chvíle, kdy se ‚jeho‘ virtuální podíl prodá,“ objasňuje Ditrych.
O ideální cestu se dle něj však rozhodně nejedná. Tou by měl být klasický model ESOPu, který zaměstnancům umožní držet podíl v reálné podobě. Na tuto formu momentálně spoléhá třetina dotazovaných, přičemž 40 procent respondentů vyhrazuje zaměstnancům podíly v rozmezí pěti až deseti procent. A co víc, daně by dle Ditrycha měl zaměstnanec platit až v okamžiku, kdy mu z podílu plyne nějaký příjem, typicky tedy třeba při prodeji takového podílu třetí osobě.
Inspiraci týkající se modelu ESOP může Česko aktuálně získávat ze zahraničí. Značně pokročilé je v tomto ohledu třeba Lotyšsko a Estonsko, kde při splnění zákonem daných podmínek podíl žádné dani z příjmů nepodléhá.
Samotná kancelář Mavericks přišla již předloni s vlastním návrhem změny zákona o daních z příjmů. V poslední době navíc po úpravě ESOPů v daňovém systému volá také nová iniciativa #ESOPasap, za kterou stojí nebo ji jinak podporují subjekty jako Miton či konkrétní podnikatelé – jedním z nich je i třeba šéf Rohliku Tomáš Čupr. Startupy se pak pomocí iniciativy EU Startup Nations Standard snaží podpořit také Evropská unie.
