Část hrubého domácího produktu (HDP), která putuje v Česku do penzí, se v posledních letech snižuje. Za posledních pět roků podíl důchodových výdajů na HDP klesl z 9,7 na 8,3 procenta. Vyplývá to ze zprávy o vývoji hlavních ekonomických ukazatelů, kterou zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Podle šéfa končící důchodové komise Martina Potůčka by politici měli jasně říct, jaký podíl HDP by do penzí měl putovat.
„Když se podíváme po Evropě, tak vývoj výdajů na důchody v jiných zemích je naprosto opačný. Český důchodový systém rozhodně není štědrý, rozhodně není rozhazovačný. My máme kapitalistické ceny, ale pořád máme socialistické důchody. Je velký prostor pro to, aby důchodci mohli žít důstojněji než dnes,“ řekl dnes Potůček. Důchodovou komisi zástupců parlamentních stran a expertů vedl od května 2014. Tým svou činnost ukončí na konci listopadu.
Podle Potůčka bude záležet na „politické vůli a politickém rozhodnutí“, jak budou výdaje na penze v budoucnu vypadat. Politici by měli stanovit, jak by se měl podíl k HDP vyvíjet. „Všichni reformátoři důchodového systému pak budou mít ulehčenou práci, pokud politická reprezentace sdělí, že bude poměr vyšší než dnes,“ podotkl šéf končící komise.
| Podíl výdajů na důchodové zabezpečení na HDP za jednotlivé roky v procentech | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
| Podíl v % | 9,4 | 9,7 | 9,2 | 8,8 | 8,6 | 8,3 |
Bulletin Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů ČR
Námitky, že důchodový účet je už léta v deficitu a jeho výdaje jsou vyšší než příjmy na penze, Potůček nepřijímá. Účet označil za „virtuální realitu“. Samostatné konto, na které by plynuly odvody a z něhož by se důchody poskytovaly, neexistuje. Penze se doplácejí z rozpočtu. „Český systém nemůže být nikdy v deficitu. Je zajímavé vědět, kolik každý rok plátci přispějí. Důchody jsou placeny ale i z jiných zdrojů. Máme systém, který je kočkopes,“ řekl Potůček. Penzijní soustava má totiž rysy pojištění i sociálního zabezpečení.
Mzdy a platy, to nás trápí. Přečtěte si více
Výdaje na důchodové zabezpečení se od roku 1990 do roku 1996 pohybovaly mezi 7,2 a 7,6 procenta HDP. V roce 1996 se dostaly na osm procent. Pod osmiprocentní hranici klesly v roce 2004 a zůstaly pod ní do roku 2008. V roce 2009 činily 8,8 procenta. Nejvyšší byly v roce 2012, a to 9,7 procenta. Od té doby klesají. Podíl k HDP se snižuje v době růstu ekonomiky, za krize naopak roste.
Výdaje na důchody odpovídají v EU podle údajů Eurostatu v průměru asi 10 procentům HDP. Zhruba tolik poskytuje seniorům Švédsko či Finsko. Rakousko a Francie vydávají kolem 12 procent svého HDP.
Spočítejte si věk odchodu do důchodu na naší kalkulačce
Celková suma na penze se postupně zvyšuje. Důvodem je nejen rostoucí počet seniorů a seniorek, ale také vyšší důchody z vyšších mezd či valorizace. V příštím roce by se podle návrhu rozpočtu mělo na důchody vyplatit 427,9 miliardy korun. Na důchodovém pojištění by se mohlo vybrat 421,1 miliardy. Letošní rozpočet počítá s výdaji 406,3 miliardy korun a s příjmy z důchodových odvodů 386,9 miliardy. Průměrná starobní penze činila na konci září 11 828 korun.
Komisi zřídila končící Sobotkova vláda. Tým příštímu kabinetu doporučuje další úpravy důchodového systému. Mezi návrhy patří sbližování důchodových odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, povinné spoření firem na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích či zvýhodnění práce v důchodu.
Podle závěrečné zprávy o činnosti komise nynější model jednání politiků a expertů příliš nefungoval. Potůček míní, že by důchodovou reformu i změny ve školství či zdravotnictví měla chystat nová populační rada. Tento tým by podle představ šéfa končící komise měl spadat pod úřad vlády a řídit by ho měl premiér, fungoval by tedy jako rada vlády.
Čtěte dále:
ČLÁNKY DO MAILU