Materiál shrnuje závazky, kterým chce Česká republika přispět k evropským záměrům v této oblasti. Plán po členských státech včetně Česka požaduje Evropská unie. Některé oborové organizace označovaly přípravu plánu za největší událost v české energetice v loňském roce, předřazovaly ji i přípravám stavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Evropská unie loni Česku doporučila, aby cíl pro rok 2030 činil alespoň 23 procent. Skupina 24 senátorů z klubů Starostů a nezávislých (STAN), KDU-ČSL, ČSSD a Senátor 21 pak ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyzvala, aby byl cíl navýšen na 24 procent. Komora obnovitelných zdrojů energie dnes uvedla, že zástupci čisté energetiky, ekologické organizace a obce požadovali navýšení alespoň na 24,4 procenta.
Naprostá shoda v podpoře jádra. Shoda rovněž v tom, že cíle v klimat.neutralitě musí respektovat rozdílnou strukturu hospodářství zemí EU.V Bruselu právě proběhlo na naše pozvání setkání vládních představitelů V4 pro energetiku. Cíle v OZE 2030: ČR 22%, MAĎ 21%, PL 21%, SR 19,2%. pic.twitter.com/nxGstCsnFP
— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) December 4, 2019
Ukazatel započítává kromě elektřiny také obnovitelnou energii v dopravě, vytápění a chlazení. „Podle našich propočtů každé procento nad 20 procent nás vychází na podporu okolo 30 miliard korun,“ reagoval v polovině prosince Havlíček.
Podle ministra dnes vláda schválila všechny cíle plánu. „Neschválily se pouze jakékoliv motivační daňové výjimky, spojené s účinností a vyhodila se rovněž zmínka o případné uhlíkové dani. Ale vzhledem k tomu, že toto vše stejně podléhalo schválení vládou, tak se nic zásadního nemění,“ uvedl Havlíček. MPO v předkládací zprávě materiálu pro vládu uvedlo, že veřejné výdaje související s plněním cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou odhadovány na 900 miliard korun včetně podpory stávajících zdrojů.
Svaz průmyslu a dopravy ČR dnes uvedl, že schválená verze plánu počítá s tím, že za dosažení cíle pro energetickou účinnost bude i v období 2021 až 2030 odpovědný stát. „Ministerstvo průmyslu a obchodu vyslyšelo naše požadavky, aby stát nepřenášel odpovědnost za dosažení cíle energetické účinnosti na firmy a obyvatelstvo,“ uvedl svaz v tiskové zprávě.
Začíná zelená pětiletka. Při investování bude hrát roli i ekologický aspekt
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák upozornil, že čistě v růstu podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě počítá MPO v plánu do roku 2030 pouze s nárůstem na 16,9 procenta z 13,4 procenta v letošním roce. Podle Sedláka mají vyšší cíle tohoto ukazatele všechny země V4 - Maďarsko předpokládá jeho nárůst na 19,1 procenta, Slovensko na 25 procent a Polsko na 29,5 procenta.
Svaz podle něj naopak vítá, že MPO v plánu nakonec zvýšilo například podíl fotovoltaických elektráren, jejich instalovaný výkon by měl vzrůst až o 1900 megawattů (MW). Podle svazu je však ekonomický potenciál těchto zdrojů daleko vyšší. Podle Energetického regulačního úřadu bylo na konci třetího čtvrtletí loňského roku v Česku instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábí.
Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha, Calla a Centrum pro energetiku a dopravu vyzvaly minulý týden členy vlády, aby plán neschválili a vrátili ho k přepracování. „Je velkou promarněnou příležitostí a ostudou zároveň, že se rozvoj obnovitelných zdrojů energie nestal v energeticko-klimatickém plánu větší prioritou,“ uvedl dnes Tomáš Jagoš z Hnutí Duha.
Přečtěte si také:
Drahé, ale reálné: přechod na čistou energii do roku 2050 bude stát 73 bilionů dolarů
Greta nestačí. Zapojme více dětí do debaty o klimatu, vyzvala OSN
Ne stromy, ale velryby mají spasit lidstvo. „Klimatická hodnota“ jednoho kytovce je 46 milionů
Klima, nebo biodiverzita? Vědci řeší, jak ochránit netopýry před smrtícími turbínami
Šéf Siemensu chtěl uplatit „německou Gretu“ funkcí ve vedení firmy. Naštval tím aktivisty
