Ministerstvo informatiky chce dát na propagaci digitálního vysílání dvě stě milionů korun
Zní to trochu hrůzostrašně, ale už brzy se žádná česká rodina neobejde bez STB. Tedy pokud se ráda dívá na televizi. Vybavenost domácností takzvanými set-top boxy (STB), což je zařízení určené pro příjem a dekódování signálu digitálního televizního vysílání, je jedním ze základních předpokladů bezproblémového přechodu na moderní způsob šíření televizních programů. Stále se čeká na bod zlomu, jak k tomu došlo na konci devadesátých let u mobilních telefonů. Dnes STB přijde na zhruba dva tisíce korun, což pro řadu rodin není zanedbatelná částka.
Kdo si ale dekodér nekoupí, již za pár měsíců může vidět na své obrazovce jenom zrnění, protože vypínání starých analogových vysílačů má začít od července příštího roku. V mnohých lokalitách by dokonce mohlo dojít k vypnutí některých programů dříve, bude-li to nezbytné kvůli mezinárodní koordinaci kmitočtů. Nejvážnějším problémem je 12. televizní kanál pro vysílání televize Nova z Bukové hory na Ústecku a programu ČT 2 na Vraním vrchu u Domažlic. Tyto programy jsou již dnes na řadě míst zcela zastíněny digitálním rozhlasem ze sousedního Německa.
Tma přijde od severu.
Logičtější by určitě bylo začít se zhasínáním tam, kde jsou zákazníci na změnu nejlépe připraveni a kde je nejvyšší penetrace - v Praze a v Brně. Mimo jiné i proto, že experimentální digitální vysílání v našich největších městech běží od roku 1999. Bohužel z důvodu výše zmíněných technických komplikací bude nezbytné začít asi tam, kde mají občané nejhlouběji do kapsy, v severních Čechách.
I proto nelze vyloučit, že dříve či později někoho z politiků napadne, že by lidem mohl stát na nákup set-top boxů přispívat. Po zavedení „pastelkovného“ lze v tomto směru čekat cokoliv. Tuto možnost zmiňuje i vládou nedávno schválená koncepce rozvoje digitálního vysílání, v níž se jednak hovoří o potřebě osvětové kampaně v médiích a monitoringu trhu (předpokládané náklady viz tabulka) a také o „příspěvku na zakoupení základního přijímacího zařízení vybraným skupinám obyvatel“. Nic konkrétního schváleno není, ale mohl by to třeba být jeden z posledních předvolebních „dárečků“. Ministerstvo informatiky ovšem naznačilo, že by se to mohlo týkat jen občanů zdravotně postižených.
Ostrůvková metoda.
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v současné době připravuje Technický plán přechodu na pozemní digitální vysílání. Zatím jde jenom o úvahu, konečné slovo bude mít vláda, ale start v severních Čechách se jeví jako velmi reálný. Dále by se mělo zřejmě pokračovat „ostrůvkovou metodou“ směrem na západ a jih Čech a odtamtud na Moravu. Oněch oblastí-ostrůvků, navzájem se částečně překrývajících, bude zřejmě desítka, definovaných na základě sítě základních analogových vysílačů. „Jednou z variant vypínání je skutečně postup proti směru hodinových ručiček, s tím, že se začne vypínat na severu Čech. Postup je odvozen od potřeby vyřešit dopady rychlého postupu digitálního vysílání v Německu. Konkrétní návrh bude předložen v průběhu července k veřejné diskusi. Je pro mne ovšem samozřejmé, že již příprava tohoto plánu probíhá v těsné a pravidelné spolupráci se současnými provozovateli vysílání i s operátory sítí,“ říká předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. Z Technického plánu přechodu by se měl každý občan dozvědět, jak to bude se signálem v jeho městě či vesnici, kdy tam k oné historické změně dojde. Samozřejmostí má být, že po nějaký čas, asi půl roku, se bude souběžně vysílat jak analogově, tak digitálně. K úplnému vypnutí všech analogových vysílačů musí v rámci Evropské unie dojít nejpozději do konce roku 2012, ovšem ČTÚ počítá, že u nás to bude v průběhu roku 2009. Aby se to lépe pamatovalo, hovoří se o datu 9. 9. 2009. I ministryně informatiky Dana Bérová považuje za pravděpodobné, že se začne vypínat nejdříve v těch regionech, které jsou „ohrožovány“ digitálním signálem od západních sousedů. „Potom se bude postupovat v logickém sledu od méně komplikovaných oblastí k těm nejsložitějším,“ uvádí ministryně. Vypínáním analogu se bude postupně zvětšovat prostor pro další využití frekvencí pro digitální vysílání.
Jistota dvojnásobku.
Poslanecká sněmovna minulé úterý zřejmě s definitivní platností schválila novelu zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (mediální zákon). A to v senátní verzi. Nyní se už čeká jen na podpis prezidenta, přičemž nelze předpokládat, že by v tomto případě k signování nedošlo. Většina zainteresovaných institucí přijala s úlevou již sám fakt, že zákon uzřel světlo světa, byť v něm je řada sporných momentů. Je za pět minut dvanáct a přechod na digitální TV se bez nové legislativní úpravy neobejde.
Důležitá je například skutečnost, že zmíněný Technický plán přechodu, který vydá ČTÚ na konci letošního roku, se stane závaznou podzákonnou normou, opatřením obecné povahy, kterým se budou muset řídit všechny podnikatelské subjekty.
Zákon přináší několik kontroverzních ustanovení. Například opět zavedl automatické prodloužení vysílacích licencí, poslanci původně s prodloužením nesouhlasili. Dnes jsou licence vydávány na dvanáct let, pokud se provozovatel nedopustí nějakého závažného porušení zákona (propagace války, podněcování k násilí a podobně), může počítat s dalšími dvanácti lety. Všichni investoři asi prodloužení uvítají, protože návratnost vloženého kapitálu je poměrně dlouhá, ale státní orgány si tímto krokem dosti svazují ruce. „Licence na 24 let - to je asi světové unikum. Běžně se vydávají pouze na deset let. Nebyl bych proti prodlužování, ale nemělo by to být striktně nařizováno,“ vyjadřuje svůj názor šéf Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Václav Žák. Stejně tak mu nepřijde zcela standardní, že naši držitelé licencí za dvanáct let zaplatí poplatek jen 50 tisíc korun. V Maďarsku je to prý milion forintů, a to každý rok (asi sto tisíc Kč). Žák si ale myslí, že s postupem digitalizace, jejíž základní výhodou je efektivnější využití frekvenčního spektra a vytvoření několika desítek nových vysílacích pozic - zvláště při využití nových standardů kódování videosignálu - by se v budoucnu mělo licenční řízení podstatně zkrátit a zpružnit. Jako ve Velké Británii, kde regulátor pouze posvětí nebo neposvětí dohodu mezi provozovatelem sítě a provozovatelem TV vysílání.
Zdeněk Duspiva, který působí jako poradce ministryně informatiky Dany Bérové, jde ještě dál: „Je docela možné, že nakonec bude daleko více volných pozic než skutečných zájemců o vysílání. Licence by se mohla vydávat jako živnostenské oprávnění či řidičský průkaz. Kdo splní podmínky, dostane ji. Potom by se pouze musel domluvit s některým z provozovatelů sítě, za jakých technických a ekonomických podmínek bude program k divákům šířen.“
Prima novela.
Novela zákona nakonec zakázala křížové vlastnictví mezi provozovateli rozhlasového a televizního vysílání a mezi provozovateli sítě. „Tento zákaz dnes nemá žádné opodstatnění. Pokud se někdo obává, že by mohlo dojít k nějakému protisoutěžnímu chování, tak k tomu tady přece máme standardní regulátory - ČTÚ a antimonopolní úřad,“ míní Zdeněk Duspiva. Šéf vysílací rady Václav Žák si zase myslí, že zákonné opatření zkomplikuje obchodní plány mobilních operátorů, kteří by chtěli postavit síť pro televizní vysílání na mobily ve standardu DVB-H, televize do kapsy. „Takto by vůbec nemohli vysílat své promo kanály,“ upozorňuje. Právě tímto zákazem se cítí být dotčena televize Prima. „Může to mít vliv na osud investice, kterou Prima jako průkopník mezi soukromými televizemi historicky vložila do digitalizace,“ reagovala její mluvčí Jana Malíková. Naráží tím na vlastnické propojení jejich televize s firmou Czech Digital Group, což je jeden ze tří provozovatelů digitálních sítí, multiplexu B, v němž kromě jiných vysílá právě i Prima. Jak televize Prima, tak konkurenční Nova ale mohou s potěšením kvitovat, že přímo ze zákona, bez soutěže, získaly takzvané bonusové licence, k současným ještě jednu navíc. To ovšem za podmínky, že vrátí dříve přidělené analogové kmitočty. Vše nasvědčuje tomu, že k této výměně dojde.
Regiony na krku.
Prima se ovšem cítí být znevýhodněna ještě jedním ustanovením novely mediálního zákona. Původní poslanecká verze z pera Ladislava Skopala (ČSSD) totiž počítala s „očištěním“ její licence od povinností sdílet stejné kmitočty s regionálními televizemi. Senátní verze Primě tuto „kouli na noze“, která vznikla už v devadesátých letech z důvodu nedostatku kmitočtů, ponechává i pro digitální věk. Denně bude muset těmto televizím uvolňovat časový prostor pro jejich odpojované vysílání. Regionální televize ve skutečnosti dnes využívají jenom několik minut denně, ale dle platných licencí by mohly do programu vstupovat až na tři hodiny denně v jednom ranním a jednom podvečerním okně. To je pro Primu velký problém. Zastánci „neočištění“ ale připomínají, že Prima na tyto podmínky kdysi přistoupila zcela dobrovolně, dostala licenci jako centrální program pro regionální televize (bez soutěže) a současné právní výklady se navíc kloní k tomu, že v licencích existuje právní kontinuita bez ohledu na to, zda se signál přenáší analogově či digitálně, prostě jsou technologicky neutrální. „Tuto záležitost bude muset vyřešit Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,“ uvedla ke sporu s regiony mluvčí Primy Jana Malíková. Předseda RRTV Václav Žák však namítá, že zákon jim nedává žádné kompetence v řešení obdobných sporů, na rozdíl třeba od ČTÚ, který má možnost řešit spory o sdílení sítě na takzvané poslední míli. „Bude se to muset řešit na běžné komerční bázi,“ soudí Žák. Jde hlavně o spor mezi vlastníky televize Prima a Regionální Televizní Agenturou (RTA) Jaroslava Berky, který stojí za pěticí regionálních televizí. Jednou z variant je, že Prima licence od Berky vykoupí.
Ženeva to rozhodne.
Berkova RTA je také majitelem jedné ze šesti nových licencí pro pozemní vysílání ve standardu DVB-T. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání o jejich přidělení rozhodla po roce a půl diskusí 4. a 5. dubna letošního roku. Do volných pozic v síti „B“ (provozované společností Czech Digital Group) byly umístěny televize Z1, TV Pohoda a RTA, v síti „C“ (provozovaná Českým Telecomem) je Febio TV, TV Barrandov a Óčko. Noví držitelé musí podle zákona do 360 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí zahájit řádné vysílání. Ještě než se začnou příští rok vypínat analogové vysílače, měli by tedy na český trh naskočit i noví provozovatelé se svými programy. Už 21. října loňského roku bylo v síti „A“ (multiplex provozovaný Českými radiokomunikacemi) zahájeno řádné digitální vysílání s nabídkou programů „starých televizí“ (České televize, TV Nova) a také Českého rozhlasu. Je ale třeba připomenout, že všechny tři sítě jsou zatím jenom přechodného charakteru, provizorně sestavené. Transformace na standardní formu je teprve čeká. Kolik digitálních sítí bude mít Česko v budoucnu a kolik programů se na ně vměstná záleží ještě na řadě faktorů, především technického rázu. Jako naprosto zásadní se v tuto chvíli jeví Regionální radiokomunikační konference, jejíž druhá část, první se uskutečnila už v roce 2004, proběhne v květnu a červnu letošního roku ve švýcarské Ženevě. Bude se tam schvalovat nový dlouhodobý kmitočtový plán pro celou Evropu a severní Afriku. Teprve tato mezinárodní parcelace kmitočtového spektra rozhodne o tom, s jakým „materiálem“ Český telekomunikační úřad může při sestavování sítí do budoucna počítat a v jakém sledu by bylo nejlepší vypínat analogové vysílače. Je možné, že požadavky ČR budou v Ženevě stoprocentně vyslyšeny, mohou být ale také významnou měrou kráceny. Až Ženeva skončí, k dalšímu postupu by v Česku měla proběhnout veřejná diskuse. Poté začne transformace současných sítí. Pavel Kolář náměstka ministryně informatiky uvádí, že by českých digitálních sítí by mělo být v konečné fázi šest, v koncepci schválené vládu se hovořilo jen o pěti, přičemž v první etapě (do poloviny příštího roku, kdy začnou být vypínány analogové vysílače) má být postavena síť veřejné služby a nynější přechodné sítě A, B, a C se přemění ve standardní. „Z toho však jedna by měla mít čistě regionální charakter,“ podotýká náměstek Kolář. Mělo by jít o síť, která umožní regionálně odpojované vysílání v oblastech přiměřeně kopírujících současné krajské uspořádání. Provozovatelé tří současných sítí mají jistotu, že při sestavování nových-definitivních sítí budou mít zvýhodněné postavení. Tak jak bude postupovat vypínání analogového signálu, měly by být postaveny ještě další sítě.
Vyčkávací taktika
Digitální signál je zatím zachytitelný zatím jen v největších českých městech - v Praze, Brně, Ostravě a přiléhajících regionech, kde žije asi třetina obyvatel. Diváci zatím spíše vyčkávají. Agentura SC&C zveřejnila na nedávném zasedání Rady České Televize výsledky průzkumu, objednaného právě Českou televizí, z něhož mimo jiné vyplývá, že celá pětina diváků chce s nákupem set-top boxu počkat až na úplné vypnutí analogového signálu. Pouze pět procent respondentů je připraveno využít možnosti okamžitě, jakmile v jejich regionu bude signál. Kdo dokáže trh rozhýbat? Státem financovaná reklamní kampaň, která má spolknout téměř 200 milionů korun, noví vysílatelé či snad sami diváci? Možná že oním bodem zlomu bude blížící se mistrovství světa ve fotbale.
Vypínané ostrůvky. Kolečka na mapě ukazují přibližné pokrytí ČR signálem z 11 nejsilnějších analogových vysílačů. „Deformace“ jsou dány tvarem signálu, signály se vzájemně překrývají. Právě dle načrtnutých vysílacích oblastí bude zřejmě definováno deset ostrůvků, kde dojde od července 2007 k postupnému vypínání analogových vysílačů. Pořadí vypínání ještě není určeno, ale zřejmě se začne v severních Čechách. V rámci Technického plánu přechodu, který připravuje Český telekomunikační úřad, budou dotčené oblasti a harmonogram definovány podstatně exaktněji, včetně výčtu dotčených měst a obcí.
Dvě stě milionů na digitální osvětu (Předpokládané vládní výdaje na podporu přechodu k digitálnímu vysílání)
Výdaje na komunikační kampaň (v mil. Kč vč. DPH)
I. etapa (v roce 2006)
Televizní spoty 40
Kampaň v tištěných médiích 21
Kampaň na internetu 6
Kreativita 15
II. etapa (rok 2007)
Regionální kampaně deset na jednu oblast (celkem půjde zhruba o 100 milionů Kč)
Výdaje na průzkum penetrace digitálního vysílání (v mil. Kč vč. DPH)
I. etapa (v roce 2006)
Sekundární analýzy dat 0,3
Vstupní kvalitativní výzkumy 2,3
Kvalitativní i kvantitativní pre-testy komunikační kampaně 0,5
II. etapa (v letech 2007 až 2009) Odhad výdajů na výzkumnou činnost 9
Pozn. : V materiálu předkládaného do vlády ministerstvo informatiky navrhuje na digitální kampaň použít 40 milionů korun z letošního rozpočtu ministerstva (původně určených na rozvoj vysokorychlostního internetu) a z vládní rozpočtové rezervy přesunout dalších 45 milionů korun. Státní rozpočet na rok 2007 by pro tento účel měl podle tohoto návrhu zvlášť vyčlenit rovných sto milionů korun
Pramen: Návrh ministerstva informatiky
