Menu Zavřít

Podivné praktiky rejdařských společností: Suezu se vyhýbají, plují pomalu a dál, než je nutné

11. 6. 2020
Autor: Shutterstock

Současná koronavirová krize zasadila mezinárodnímu obchodu tvrdý direkt. S trochou důvtipu a mazanosti se však dají její dopady do jisté míry omezit. Své o tom vědí i přední námořní dopravci, kteří se uchýlili k praktikám, jež by za normálních okolností byly v očích jejich akcionářů asi jen stěží obhajitelné.

Mezi opatřeními, která si Maersk, Hapag-Lloyd, MSC a další
světové rejdařské společnosti osvojily, patří například záměrně pomalejší
plavba, prodlužování námořních tras kolem afrického kontinentu či účelové
vyhýbání se Suezskému průplavu, který je znám svými vysokými poplatky.

Takovéto kroky by se na první pohled mohly zdát jako velmi kontraproduktivní, nicméně opak je ve skutečnosti pravdou. Pomohou tím totiž především vlastním zákazníkům z řad maloobchodních prodejců, kteří se v důsledku nastalé situace kolem pandemie koronaviru ocitli v nemalých problémech, a to jak finančního, tak logistického rázu.

Obří kontejnerové lodě a další podobná plavidla skvělé poslouží jako pojízdná, a někdy i výhradně stacionární, dočasná skladiště. To přijde vhod zejména v okamžiku, kdy vlastní skladovací prostory jednotlivých obchodníků jsou naplněny k prasknutí, neboť kvůli aktuálně upadající poptávce je některé jejich zboží takřka neprodejné. Také se tím alespoň zčásti vyřeší potíže s nedostatkem hotovosti, neboť čím pomaleji tyto lodě poplují, tím déle je pochopitelně možné odkládat samotné platby.

„Někteří tradiční maloobchodníci jsou ve velkých problémech, a jak víte, někteří z nich už začínají krachovat,“ nechal se podle agentury Reuters před časem slyšet šéf dánské přepravní společnosti Maersk Soren Skou.

Ještě jednou kolem světa, prosím!

Že je situace skutečně zoufalá, ostatně potvrzují i slova
jeho kolegy Shereena Zarkaniho. „Jeden zákazník nám řekl: ‚Pokud se vám podaří
nechat můj kontejner obeplout svět párkrát dokola, bylo by to skvělé.‘ “

I takto nezvyklé žádosti pak přispěly k tomu, že množství oblečení dodaného do Spojených států amerických po moři se za prvních pět měsíců roku 2020 ve srovnání se stejným obdobím roku loňského snížilo podle údajů logistické firmy Descartes o masivních 20 procent.

Zmíněný propad přišel ve dvou hlavních vlnách. Prvotní
pokles nastal během února, kdy Čína zastavila provoz celé řady svých výrobních
závodů. Další ránu mezinárodní lodní přepravě pak v průběhu následujících
měsíců uštědřili sami Američané ve spolupráci s Evropou, to když na obou
kontinentech v souvislosti s nastupující pandemií došlo
k plošnému uzavření obchodů se zbytným zbožím, v důsledku čehož byli
jejich majitelé nuceni hromadně rušit již nasmlouvané objednávky. 

Boj o místo

Jenže jak už to tak bývá, co jedněm přijde vhod, může druhým
způsobit značné potíže. A tak zatímco vedení Pumy, předního německého výrobce
sportovního oblečení, přijaté praktiky velkých námořních dopravců vítá,
v Amazonu či Walmartu, na jejichž prodeje měla pandemie jen velmi
zanedbatelný vliv, začínají být zoufalí.

„To, co vidíme, je celkem rozporuplná situace, neboť někteří začínají obnovovat dodávky v normálních termínech, zatímco jiní chtějí, aby lodě (nadále) pluly po delších trasách,“ vysvětlil provozní ředitel Hellman Worldwide Logistics Marcus Leaver.

bitcoin_skoleni

A právě v důsledku těchto protichůdných požadavků ze strany jednotlivých zákazníků tak během poslední doby dochází čím dál častěji k poměrně paradoxní situaci, kdy jsou rejdařské firmy nuceny přehazovat kontejnery z jedné lodě na druhou, podobně jako to v případě cestujících tu a tam činí někteří letečtí dopravci, dodávají zástupci pro-importně orientovaných společností.

  • Našli jste v článku chybu?