Ministerstvo obrany nejspíš zbytečně utratilo miliony. Pro vojáky nakoupilo sportovní boty za skoro 49 milionů. Kdyby vybralo nejlevnější nabídku, stály by boty o 14,5 milionu korun méně. Další miliony mohlo ušetřit vyjednáním lepší množstevní slevy.
Foto: Profimedia.cz
Každý z více než 22 tisíc českých vojáků má jistotu, že v příštích dvou letech si na běhání či na kondiční fotbálek obuje nové boty Adidas. A každý rok dostane nové. Celá armáda si zase může být jistá, že kvůli nákupu sportovních bot přijde o pár milionů korun, které mohla použít třeba pro lepší výcvik vojáků. Ministerstvo obrany v tendru na 51 500 párů bot nakonec vybralo nejdražší nabídku. Hájí se tím, že nabízené adidasky jako jediné splnily požadavky na kvalitu. Kdyby se ovšem rozhodovalo pouze podle ceny, ušetřilo by ministerstvo na nákupu až 14,5 milionu korun. Jen pro představu, to je částka, která stačí na platy pro 48 průměrných vojáků na celý rok.
Ministerstvo obrany za pět desítek tisíc adidasek zaplatilo 48,76 milionu korun, tedy 947 korun za pár. Oproti běžným cenám zvoleného modelu v obchodech získalo od Adidasu slevu 15 procent. Jenže při tak velkém množství by se dalo očekávat, že ministerstvo nakonec vyjedná slevu vyšší, třeba až poloviční. Pak by zaplatilo až o 20 milionů méně.
K vypsání zakázky se rezort rozhodl, přestože se mu každým rokem krátí rozpočet. Oproti loňsku přišel v roce 2011 o pět miliard korun a na rok 2012 ho čeká další uskrovnění o 300 milionů. Chystá se propouštět civilní zaměstnance i vojáky z velitelských struktur a prodávat nepotřebný majetek. „Sportovní obuv nebyla již několik let nakoupena, a proto již delší dobu není k dispozici v armádních výstrojních skladech,“ hájí nákup Vladimír Lukovský z tiskové služby ministerstva obrany. Jenže poslední nákup sportovní obuvi se v armádě odehrál před dvěma lety. Na konci listopadu 2009 odebral rezort celkem 24 tisíc párů. Ještě o rok dříve to bylo šest tisíc párů. Cena za jeden pár u této zakázky byla 950 korun.
Čeští vojáci mají sport povinný. Každý týden by měli strávit sportovní aktivitou čtyři hodiny. Jednou za rok pak každý z nich absolvuje přezkoušení. I tak je otázka, zda musí armáda pro vojáky sportovní boty v dobách úspor kupovat. V Belgii si například boty pro sport kupují vojáci sami, i když na podobné drobné nákupy dostávají malý příspěvek.
Nejdražší je nejlepší
O dodávku armádních bot se původně ucházely čtyři firmy. Adidas nabízel model Adidas Duramo 3 TR v dámské a pánské verzi, celkem za 48 760 000 korun. Společnost Triodon požadoval za sportovní obuv 34 299 000 korun, tedy 666 korun za pár. Podle ministerstva obrany v nabídce nebyla uvedena konkrétní značka a typ. Druhou nejnižší nabídku podala firma Monitech Czech, s cenou 37 018 200 korun, kde vychází pár bot Puma Axis Black-Silver Metallic-Snorkel Blue na 718 korun. Čtvrtou firmou, která se výběrového řízení účastnila, byla Avori, která byla dražší než vítězný Adidas. Sportovní botu ASICS gel TORANA 4 vojákům nabízela za 1 077 korun za pár.
Kdyby rozhodovala pouze cena výrobku, Adidas by neměl šanci. Ministerstvo ale nabídky hodnotilo z 51 procent podle ceny a ze 49 procent podle kvality zboží. Právě kvalitativní kritéria zakázky sepsaná na pěti stranách zadávací dokumentace se stala pastí pro dva nejlevnější uchazeče. Ministerstvo podrobně stanovilo, z jakých materiálů mohou být jednotlivé části boty, jaké mají být použité nitě či jak má být obuv odolná vůči oděru, trhání, opakovanému ohybu či vodní páře.
Vzorky od Monitex Czech a Triodon neprošly uživatelskými zkouškami, které prováděli armádní sportovní instruktoři pod dohledem oddělení záchranné výsadkové služby a tělesné výchovy. Armádní testovači měli u každého modelu zhruba desítku výhrad. U obuvi od Triodonu vojákům vadilo, že bota dostatečně nechrání nohu v patní části, že se během uživatelských zkoušek lámala podešev v ohybu, že obuv klouže a shrnuje se vkládací stélka. U bot Puma od Monitexu chyběla dle posudku dostatečná fixace nohou při pohybu a bota nevyhovujícím způsobem tlumila nárazy. Armádě nevyhovovalo ani to, že pumám chybělo poutko pro snadné obouvání a neměly vyjímatelnou tvarovanou vnitřní stélku. Bota od Triodonu měla o pět milimetrů kratší podešev, než jaké byly požadavky.
Čtvrtý a nejdražší zájemce o armádní dodávky se do oficiálních testů ani nedostal. „Při interních testech byl náš vzorek dle vyjádření ministerstva obrany nejlepší. V oficiálním výběrovém řízení byla ale bota vyřazena, protože jsme nedodali technické certifikáty,“ vysvětluje Michal Švirga z Avori. Dle vyjádření ministerstva dodala firma Avori pouze pět místo 13 párů pro uživatelské testování a chyběly i zkušební protokoly k použitým materiálům. Například Čestné prohlášení o shodě materiálů, Čestné prohlášení o obecné bezpečnosti výrobku a Čestné prohlášení o schopnosti zabezpečit dodávky obuvi ve všech 22 velikostech. Stejné certifikáty si podle Michala Švirga z Avori Armáda nechávala sama dělat během interního testu, takže Avori předpokládala, že je znovu dokládat nemusí. Proto je rezortu znovu nedodala.
V soutěži tak po oficiálních testech zůstal pouze Adidas, tedy jediná nabídka. Podle současné legislativy to nevadí. Zadavatel má možnost v takovém případě pokračovat ve veřejné zakázce a přidělit zakázku danému uchazeči. Podle Kateřiny Koláčkové, expertky na veřejné zakázky firmy Otidea, má ale i druhou možnost, tedy veřejnou zakázku z důvodu jediné nabídky zrušit. Nutno dodat, že pokud by se do podobné situace armáda dostala příští rok, kdy vstoupí v platnost novela zákona o veřejných zakázkách, musela by takovou zakázku zrušit povinně. „V novele je navrženo, že pokud bude podán či k hodnocení zbyde menší počet než dvě nabídky, zadavatel povinně zruší výběrové řízení,“ dodává Koláčková.
Nechci slevu zadarmo
Adidas dodal boty s označením Duramo 3 TR za 947 korun za pár. V internetových obchodech se tyto boty prodávají za ceny od 1 190 do 1 300 korun. Armáda je tedy bude mít se slevou 15 procent, což by byl asi zajímavý obchodní úspěch v případě nákupu jednoho páru, nikoliv pokud jich chce zákazník odebrat celkem 51 500 párů. Tuto domněnku potvrzuje i názor Lucie Grošaftové ze společnosti Nike Czech a naznačuje praxi velkých korporací. V případě velkých objednávek je tato firma schopna nabídnout mnohem větší slevu, než je 15 procent. „Při větším množství jsme schopni nabídnout lepší cenu – až poloviční,“ dodává zástupkyně společnosti Nike Czech.
Proč české armádě při takovém množství nenabídla společnost Adidas ČR větší slevu, nechtěl Profitu její zástupce sdělit. Brand Manager Performance společnosti Adidas ČR David Horák pouze poslal písemné vyjádření, ve kterém Profit odkazuje na ministerstvo obrany, v jehož jurisdikci tendr na zboží byl. „Za nás mohu uvést, že jsme se veřejné soutěže zúčastnili standardním způsobem, dle zadávacích parametrů,“ dodává David Horák
Armáda oslovila i konkurenční Nike. Jeho bota se objevila v interních testech, které oficiálnímu výběrovému řízení předcházely. „Naše bota v nich nebyla vybrána jako ideální, přesto jsme měli možnost se do výběrového řízení přihlásit,“ říká zástupkyně společnosti Nike Czech. Nakonec to firma neudělala. Mimo jiné Nike nebyl podle Lucie Grošaftové schopen zajistit v požadovaném čase tak velké množství párů. „Je škoda, že se společnost Nike nepřihlásila do výběrového řízení, kde mohla avizovanou slevu nabídnout. Pokud se totiž tendrů nebude účastnit, těžko budeme moct vojákům její bezpochyby kvalitní obuv nakoupit,“ říká za ministerstvo obrany jeho mluvčí Jan Pejšek, který vysoutěženou cenu za sportovní boty považuje za dobrou.
V Belgii si kupuje boty každý voják sám
O dobrém nákupu se dá hovořit i ve srovnání se sousedním Slovenskem. Tam armáda vypsala v roce 2007 tendr na dodávky služební a sportovní obuvi, které měl vítěz uskutečnit v následujících čtyřech letech. Za pár halové a běžecké obuvi ASICS, kterou dodává bardejovská společnost Obuv-špeciál, slovenská armáda platí podle rámcové smlouvy 1 399,44 slovenské koruny, po přechodu na euro 46,85 eura. To je zhruba 1 200 českých korun.
Naopak v Belgii armáda problém s výběrem té nejlepší sportovní obuvi pro vojáky neřeší. „Každý voják si může koupit takovou atletickou obuv, která mu vyhovuje. Tento typ vybavení není součástí výstroje belgických vojáků,“ píše Sonia Van Loo, tisková mluvčí belgické armády. Každý belgický voják ale na rozdíl od českého či slovenského dostává měsíčně určitý menší obnos peněz právě na nákup podobného potřebného zboží.
V Nizozemsku uzavřeli poslední tendr na sportovní obuv v roce 2009. Šlo o kontrakt na tři roky s opcí na další rok. Hlavním kritériem tamní armády byla nejnižší cena. Každý armádní nováček v Nizozemsku „vyfasuje“ dva páry sportovní obuvi, jeden do haly a druhý na venkovní sporty. „Máme smlouvu se společností Runnersworld, která má obchody po celém Nizozemsku. Obuv si vojáci vyzvedávají v některé z poboček, kde jim zaměstnanci poradí, který typ je pro ně nejvhodnější,“ vysvětluje Jørgen W. Geers, mluvčí nizozemského ministerstva obrany. Na další páry, které už si vojáci kupují sami, dostávají slevu 15 procent.
První sportovní boty Adidas dostanou čeští vojáci letos pod vánoční stromeček. Armáda se chystá první část zakázky odebrat už do 30. listopadu. Druhou dodávku bude čerpat od března do června příštího roku a třetí etapa zakázky je naplánovaná na stejné období roku 2013.
V kontextu rozpočtu ministerstva obrany, které hospodaří ročně s víc než 40 miliardami korun, jde v této zakázce o drobné. Nicméně v situaci, kdy všichni hledají v rozpočtech každou korunu, jde nejspíš o zbytečný luxus. Nic na tom nezmění ani fakt, že si ministerstvo za vysoutěženou cenou adidasek stojí.
