Česko by mohlo do rozpočtu EU vracet kolem 450 milionů korun dotací, které čerpal holding Agrofert. Vyplývá to z návrhu auditní zprávy Evropské komise (EK), podle něhož je premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, dál má na firmu vliv a současně má jako předseda vlády vliv i na použití unijních peněz. Česká strana se bude moci ke zjištěním vyjádřit, komise podle toho může materiál ještě upravit.
Babiš v únoru 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů své firmy do svěřenských fondů. Audit se zaměřuje na dobu před tímto okamžikem a po něm. Podle médií návrh zprávy uvádí, že premiér dva svěřenské fondy ovládá, přes ně má dál vliv i na Agrofert a současně má přímý vliv na rozdělování peněz z EU.
Dokument popisuje jednotlivé dotační případy i chyby v nich. Českým úřadům pak vytýká, že nezajistily účinnou kontrolu. Prověřování mají na starosti ministerstva financí a pro místní rozvoj. Podle médií firmy Agrofertu využívaly díry v kontrolním systému a žádaly třeba o dotace na inovace, které ale už fungovaly v jiných podnicích holdingu.
Podle médií návrh zprávy uvádí, že premiér dva svěřenské fondy ovládá, přes ně má dál vliv i na Agrofert a současně má přímý vliv na rozdělování peněz z EU. „Pan Babiš se aktivně podílel na realizaci unijního rozpočtu v České republice. Má přímý ekonomický zájem na úspěchu skupiny Agrofert. Pan Babiš se zpronevěřil nezávislému a objektivnímu výkonu svých funkcí (premiér, ministr financí, předseda Rady pro evropské strukturální a investiční fondy a vicepremiér pro ekonomiku) vzhledem k tomu, že se podílel na rozhodnutích, která se týkala skupiny Agrofert,“ citují z dokumentu servery Aktuálně.cz a Seznam Zprávy.cz.
Věříte, že Andrej Babiš neovládá Agrofert?
Premiér o Agrofertu mluví jako o své bývalé firmě. Text návrhu podle webu Seznam Zprávy poukazuje na to, že Babiš může z obou svěřenských fondů kdykoliv majetek dostat zpět. Dokument popisuje, že fondy mají tři správce, které jmenoval a může odvolat Babiš. Ten jmenuje a může odvolat i radu protektorů, jíž se správci zodpovídají. Jedním z protektorů je Babišova manželka Monika. Pokud někdo v protektorské radě chybí, má v ní Babiš jeden hlas. Bez rodinného protektora není rada usnášeníschopná a nemůže přijímat rozhodnutí, popsal Seznam. Podle něj Agrofertu nahrávaly i přesuny miliard mezi dotačními programy.
Navrhovaná zpráva EK popisuje jednotlivé dotační případy i chyby v nich. Podle Info.cz ukazuje, jak skupina Agrofert „s pomocí nejrůznějších triků a benevolencí státních kontrolorů“ získala stovky milionů. Server zmiňuje dotace pro Pekárnu Zelená louka. Ta žádala o dotace 650 milionů korun na inovace na linku na chleba, přitom stejný produkt už vyráběly německé továrny „z Babišova impéria“. Hodnota projektu byla uměle navýšena o 250 milionů korun, píše Info.cz. Uvádí, že holdingová firma VUCHT zas chtěla dotace na linku na výrobu hnojiv, stejnou linku ale už měla společnost DUSLO, také ze skupiny Agrofert.
V analýze pak server rozebírá, jaké mohou mít dotační firmy a jejich vedení „trestněprávní problémy“, pokud by se závěry auditu potvrdily. Za spáchání trestného činu poškození finančních zájmů EU hrozí několikaleté vězení, podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob až zrušení firmy.
Komise podle médií v návrhu textu českým úřadům vytýká, že nezajistily účinnou kontrolu. Prověřování mají na starosti ministerstva financí a pro místní rozvoj, která jsou ve správě vládního ANO.
O návrhu auditní zprávy Evropské komise informovaly v pátek Hospodářské noviny a Neovlivní.cz. Opozice žádala, aby stát vyplacené dotace po Agrofertu vymáhal. O věci chce v úterý v dolní komoře jednat.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pátek uvedla, že česká strana nyní počká na oficiální překlad z Bruselu. To má trvat měsíc. Na vyjádření má ČR dva měsíce, dodala Schillerová. Opozice resorty už v pátek vyzvala, aby celou zprávu zveřejnily. Podle ministerstev auditní dokument ještě není konečný a návrh je důvěrný.
Základní body auditní zprávy
Audit se týká peněz vyplácených z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF) a Kohezního fondu.
Zaměření auditu
- Týkal se peněz vyplácených z ERDF, ESF a Kohezního fondu v programovacích obdobích 2007 - 2013 a 2014 - 2020.
- U peněz z ERDF a Kohezního fondu šlo v obou programovacích obdobích o dva operační programy, které řídily ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu.
- U peněz z ESF šlo v prvním období o dva operační programy, ve druhém o jeden; programy řídily ministerstvo práce a sociálních věcí a hlavní město Praha.
Průběh auditu
- U podpory poskytnuté z ERDF a Kohezního fondu bylo vybráno 36 z 98 projektů, na které Agrofert získal dotace od roku 2012. Zkoumané projekty získaly celkem 1,3 miliardy korun na dotacích z EU, celková podpora pro všech 98 projektů byla 1,6 miliardy korun.
- Z ESF dostaly za celé období podporu tři projekty, činila 6,7 milionu korun. Auditoři se zabývali všemi třemi.
- Auditoři sbírali informace v Česku v lednu, v polovině února a na počátku března si od českých úřadů vyžádali doplňující informace. Kvůli doplněním byla prodloužena lhůta na zpracování auditu o 16 dní a vypršela 31. května.
Nálezy
- Babiš po vstupu do vlády v roce 2014 podle návrhu zprávy porušoval český zákon o střetu zájmů. Sice odešel z vedení Agrofertu, jako jediný akcionář ale firmu ovlivňoval prostřednictvím hlasovacích práv. Zákon ale specificky nezakazoval veřejnou podporu firmám ovládaným politiky, tedy ani poskytování peněz z evropských fondů.
- V souvislosti s novelou zákona o střetu zájmů účinnou od 9. února 2017 Babiš vložil Agrofert do svěřenských fondů. Jako zakladatel a jediný beneficient svěřenských fondů má podle zprávy ekonomický zájem na úspěchu holdingu a nepřímo ho kontroluje. Zákon o střetu zájmu tak nenaplnil a Agrofert by proto neměl mít nárok na veřejnou podporu, a to včetně peněz z evropských fondů.
- Babiš měl jako ministr financí a později jako premiér a předseda vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) vliv na rozdělování peněz mezi operační programy a při stanovování řídících a kontrolních mechanismů těchto programů.
Závěry
- Na dotace poskytnuté Agrofertu po 9. únoru 2017 by se měla vztahovat stoprocentní korekce, tedy vrácení všech peněz poskytnutých z evropských fondů. Týká se to 16 projektů podpořených z ERDF a z Kohezního fondu celkovou částkou 282,7 milionu korun a jednoho projektu podpořeného z ESF 950.000 korunami.
- U projektů poskytnutých Agrofertu byla zjištěna velká chybovost. EK proto navrhuje korekci 18,48 procenta na všechny poskytnuté dotace od roku 2012. Částka k vrácení by činila 303,7 milionu korun.
- Aby se zamezilo dvojímu trestání stejných projektů za stejné pochybení, je celková částka k uhrazení do Evropských fondů snížena na 451,2 milionu korun. Představuje to 27,46 procenta dotací poskytnutých Agrofertu z ERDF, ESF a Kohezního fondu od roku 2012.
Přečtěte si také:
