Sníží-li nám Brusel pokutu na deset milionů eur, Petr Gandalovič by zaplatil
Budou to již tři roky, co se Česká republika stala členem Evropské unie. Dodnes se však řeší spor, zda čeští obchodníci měli, či neměli v době vstupu na skladech nadlimitní zásoby potravin. Zjednodušeně řečeno, jestli si „nenasyslili“ některého zboží dováženého z třetích zemích více, než je zdrávo se spekulativním záměrem ušetřit na clu (ta česká byla vesměs nižší než unijní). Evropská komise tvrdí, že ano, byl prý ohrožen vnitřní trh EU. A s odvoláním na přístupovou smlouvu nám vyměřila pokutu. Česká republika však bruselské obchodní statistiky zpochybňuje. Přestože se pokuta pozvolna snižuje, stále jde o stamiliony korun. Původně jsme měli být chudší o 47 milionů eur (1,4 miliardy korun), nyní už „jen“ zhruba o třetinu této částky.
Od hub po mandarinky.
Týdeník EURO již v roce 2005 uvedl (EURO 36/2007), že na černém seznamu bylo původně patnáct položek, u nichž údajně nastalo nemístné předzásobení (houby v plechovkách, rýže, sýry, drůbeží a vepřové maso, tabák, česnek, ananas a mandarinky v plechovkách, alkohol, máslo, ananasová, hroznová a pomerančová šťáva a chmelový extrakt). Postupem času se podařilo některé položky vyřadit. V minulých dnech vedení ministerstva zemědělství v této věci jednalo s komisařkou pro zemědělství Mariann Fischer-Boelovou. „Snažíme se odvrátit tvrdou variantu, která by znamenala, že nám Evropská komise ve správním řízení udělí pokutu ve výši zhruba patnácti milionů eur. Vedle této varianty nám Evropská komise nabízí jakousi dohodu o narovnání, která by znamenala zaplatit asi 12,2 milionu eur,“ komentuje jednání ministr zemědělství Petr Gandalovič. A podotýká, že by chtěl tuto dohodu ještě „vylepšit“ ve prospěch ČR. „Pokud by narovnání mělo mít pro nás nějaký smysl, muselo by být někde na úrovni deseti milionů eur. Chtěli bychom ještě jednat například o kuřecím mase a dokladovat, že v rámci této komodity nešlo o nadlimitní zásoby, ale o přirozený vývoj, který trval i v období po vstupu.“ Kdyby se české straně podařilo vyjednat snížení pokuty na deset milionů eur, vláda by proti tomu podle Gandaloviče patrně neměla námitky. „Jestliže se ale snížení vyjednat nepodaří, zůstane ve hře tvrdší patnáctimilionová varianta a budeme se proti ní právní cestou bránit,“ uvádí ministr. Znamenalo by to obrátit se na Evropský soudní dvůr v Lucemburku.
Sólisté.
Problém nadlimitních zásob se ani zdaleka netýká jen Česka. Kupříkladu po Maďarsku Evropská komise původně žádala 200 milionů, po Polsku 136, po Slovensku 30 a Slovinsko mělo být chudší o pět milionů eur. Zpočátku se zdálo, že nově přistoupivší státy v této věci potáhnou za jeden provaz. Dle informací týdeníku EURO byla dohoda taková, že nikdo nic platit nebude a všichni budou čekat, jak rozhodne soudní dvůr. „Myslím si, že by komise měla před soudem velký problém. Nikdo totiž předem žádné konkrétní kvóty neurčil, až po vstupu nám sdělili, že jsme měli nadměrné zásoby. Nedoložili však, že by byl skutečně ohrožen vnitřní trh EU,“ uvádí jeden ze státních úředníků, který se dříve podílel na vyjednávání. Podle něj by bylo užitečné, kdyby jednotný visegrádský šik zůstal zachován a nebyli jsme první, kdo Bruselu na pokutu kývne. Ministr Gandalovič však říká, že žádná koordinace v tuto chvíli neprobíhá. „Myslím, že každá země má v této fázi již své specifické problémy, a co se týká případné dohody o narovnání, jde většinou o čistě bilaterální záležitost.“ Otázkou je, po kterých domácích obchodnících a jak by české úřady pokutu zpětně vymáhaly. Kde jsou oni spekulanti? Nebo bude stát tak velkorysý a žádnou úhradu požadovat nebude?
