Pro země střední a východní Evropy je typické, že automobilový průmysl hraje klíčovou roli v jejich hospodářství, ale přitom pokulhávají v expanzi elektromobilů na silnice. Podle Denise Schemoula ze společnosti IHS Markit (jednoho z prezentujících během 6. fóra CEE Automotive Forum pořádaného Adam Smith Conferences v Budapešti 20. - 21. listopadu) jsou častými příčinami nedostatečná infrastruktura a vysoká pořizovací cena elektrických vozů.
Nejúspěšnější zemí tohoto regionu je Německo, které je přirozeně silně exportní zemí a chce si udržet svou pozici světového lídra v elektromobilitě a vývozce inovativní produkce v tomto oboru. S cílem uspíšit vývoj na trhu s elektromobilitou přijala vláda v roce 2016 balíček opatření obsahující investice dosahující téměř miliardy eur. Jeho součástí je i vládní program pro elektromobilitu.
Český stát se rozhodl podpořit elektrická vozidla cestou několika mechanismů. Stejně jako i v ostatních zemích jsou bateriové elektromobily, hybridní vozy a ostatní vozidla s alternativním pohonem s emisemi do 50 g CO2/km osvobozeny od placení registračního poplatku, pokud jejich majitel žádá o vydání tabulky s registrační značkou začínající písmeny ‚EL‘. Dle emisních norem se při nákupu starších vozů platí ekologická daň. Omezení vjezdu vozidel se spalovacím motorem do center měst zatím nebyla v Česku zavedena.
V Česku zatím není uplatňován žádný systém veřejných pobídek pro podporu e-mobility, což ho odlišuje od většiny jeho sousedů. Německo, Rakousko, a dokonce i Slovensko nabízejí pobídky pro nákup nových elektrických vozů a různá daňová zvýhodnění jak pro soukromý, tak pro veřejný i podnikatelský sektor. „Podle navrhovaného systému veřejných pobídek, který bude platit pro všechny typy elektrických vozidel, bude Polsko poskytovat maximálně 8000 eur (cca 205 000 Kč) pro soukromé a firemní vozy,“ dodává Schemoul.
České obce, veřejné instituce a podnikatelé mohou žádat stát o dotaci na nákup bateriových nebo hybridních elektromobilů nebo vozů s jinými alternativními pohony. Obce mohou dostat až 250 000 korun na nákup osobního vozu v závislosti na typu paliva.
V roce 2019 měla Česká republika podle informací společnosti IHS Markit síť 560 dobíjecích stanic. Podle dat z roku 2018 jich bylo 30 % rychlodobíjecích (nad 22 kW). V roce 2018 bylo celkem prodáno lehce přes tisíc bateriových a hybridních elektromobilů, což představuje jen 0,4 % celkových prodejů aut v zemi.
„Česko je pomalé ve větším zavádění alternativní mobility. Země se těší silnému trhu se služebními automobily, takže teoreticky by zde měl být dobrý nástup bateriových a hybridních elektromobilů, pokud by byly používány i ostatní nástroje pro podporu nákupu a používání vozidel s alternativním pohonem. Podle mého názoru je nepravděpodobné, že do roku 2023 dosáhne podíl elektrických vozů 10 procent, ale rok 2025 vypadá pravděpodobněji. Aby Česko tento cíl splnilo, bude muset velmi rychle rozšířit svou infrastrukturu dobíjecích stanic a zavést nějaké další indikace podpory nástupu elektromobilů,“ uvádí Schemoul.
Kontext transformace mobility
Elektrické vozy jsou jen jednou částí transformace mobility. Ostatními složkami jsou autonomní vozidla, chytrá řešení mobility pro města ad. Rozvoj technologií spojený s autonomními vozy je příležitostí, ze které těží všechny země střední a východní Evropy. Tyto technologie budou diskutovány během největší události automobilového průmyslu v regionu, 6. CEE Automotive Forum (Budapešť, 20. – 21. listopadu) a navíc budou účastníkům akce předvedeny během odborných exkurzí bezprostředně předcházejících fóru. Vlády zemí se snaží přilákat technologické firmy, aby si u nich postavily nová vývojová zařízení. Například v Česku budou postaveny minimálně dva polygony pro testování autonomních vozidel a Ústí nad Labem se chce stát testovacím městem pro tato vozidla. V Maďarsku se zase staví testovací polygon Zalazone.
Auta bez řidiče jsou považována za velmi slibnou oblast ze strany médií, průmyslu i odborné komunity. „Velice mě zajímají regionální přínosy každé společnosti k programu fóra. Continental Automotive do diskuze přispěje tím, jak nasazujeme umělou inteligenci do vývoje autonomních vozů,“ říká Saša Cioringa, generální manažer společnosti Continental Automotive Serbia, pobočky jedné z technologických korporací působících v regionu střední a východní Evropy.
„Tento region má fantastické inženýry a výrobní závody a může se výrazně podepsat na budoucnosti automobilového průmyslu. Odborníci Continentalu aktivně rozvíjí zdravý ekosystém mobility. Na základě současného stavu technologií vyžaduje účinná ochrana životního prostředí různé pohony vozidel: nízkoemisní spalovací motory stejně jako elektrifikovaná a čistě elektrická vozidla. Continetal tyto technologie dělá dostupnějšími a spolehlivějšími,“ říká Cioringa.
V roce 2017 Cioringa pro Continental Automotive založil v Srbsku výzkumné a vývojové centrum. Zaměstnává 400 vysoce specializovaných inženýrů, kteří vyvíjí produkty a řešení jako platooning (seskupování kamionů při jízdě), kamerové a radarové systémy pro kamiony a řídicí moduly a přístupové systémy pro osobní vozy. Toto centrum stejně jako mnoho dalších v regionu pomáhá firmě Continetal Automotive dosáhnout jejich vize.
“Naše vize zní: nula nehod, nulové emise a nulový stres. Dostat se někam je základní součástí našich životů: cesta do práce, odvezení dětí do školky, návštěva přátel a rodiny nebo prostě jen cesta na dovolenou. Continental se stará o potřeby a přání společnosti i o její evoluci. Naše technologie jsou inteligentní a propojené a usnadňují nám život,“ říká Cioringa.
