Jak integrovat uprchlíky, kteří do Evropy přišli bez formálního vzdělání? Integračním minimem je podle aktuální studie německých úřadů základní vzdělání a vnitřní ztotožnění se západními hodnotami. S proklamovanou nízkou kvalifikací a negramotností nově příchozích to ale nakonec nemusí být tak horké.
Němečtí politici včetně kancléřky Angely Merkelové často pozitivní přístup k migrantům z blízkého východu ospravedlňovali potřebou zaplnit neobsazená pracovní místa. Uprchlíci měli tenčící se německé populaci vydělat na důchody. Od vypuknutí uprchlické krize uplynuly dva roky a do Německa přišlo více než milion lidí. Politické vidiny se ale v realitu rozhodně neproměnily.
Podle nedávného článku agentury Reuters si práci v Německu zatím našlo jen zhruba 13 procent migrantů a ostatní zůstávají odkázáni na státní podporu. K letošnímu červenci pak velké německé společnosti, na které se při integraci uprchlíků Merkelová spoléhá nejvíce, zaměstnávaly jen 54 uprchlíků.
| Přečtěte si názor českého ministra vnitra na evropskou dohodu s Tureckem: Chovanec: EU se musí připravit, že dohoda s Tureckem krachne  |
Problémem je nesporně jazyková bariéra, podle některých však také nízké formální vzdělání uprchlíků. Jsou sice učenliví (kvůli válce se musí učit věci za pochodu) ale německý systém vyžaduje formální kvalifikaci, jejíž absence je z určitých pracovních pozic vylučuje, píše Bloomberg.
O uprchlické krizi čtěte:
Ekonom Adair Turner: Miliony uprchlíků Evropa zvládne
Vyřešte situaci dětských uprchlíků, vyzývá papež svět
Podle profesora ekonomie na mnichovské univerzitě Ludgera Woessmanna je pak 65 procent uprchlíků prakticky negramotných, oznamuje zpravodajský web Daily Caller. Němci přesto neztrácejí naději a politiku „vítání“ nadále podporuje více než polovina z nich. Určitou útěchou jim je aktuální studie Institutu pro ekonomický výzkum a Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky.
Podle jejích závěrů to tak horké s údajnou „nevzdělaností“ uprchlíků být nemusí. Ze čtyř a půl tisíce dotazovaných uprchlíků jich alespoň středoškolským vzděláním disponuje 70 procent. Téměř třetina oslovených pak tvrdí, že má vysokoškolské či jiné odborné vzdělání. Bez vzdělání je zhruba 8 procent, přičemž kolem 10 procent z nich vychodilo základní školu. A právě základní vzdělání je podle odborníků dostačující pro úspěšnou integraci a potažmo pracovní uplatnění, tedy pokud k tomu přidáte obecné ztotožnění se s hodnotami, které vyznává hostitelská země.
