Velká část drobných živnostníků podniká doma. Nepotřebují nebytové prostory ani pronájem kanceláře. Především pokud provádějí na zakázku některé administrativní práce na počítači. Ale týká se to také dalších profesí, jako jsou designéři, architekti, ale i krejčové nebo programátoři na volné noze.
Práce z domova má pro ně řadu výhod, ale zároveň patří k nejčastějším zdrojům chyb v daňových přiznáních. Velmi často se totiž objevuje jeden ze dvou extrémních přístupů. Někteří podnikatelé se snaží dát do nákladů téměř všechny výdaje na domácnost. Druhá skupina naopak neuplatňuje do nákladů žádné výdaje na topení či elektřinu.
Ani jeden z postojů přitom není správný. „Tyto náklady na domácnost lze zčásti zahrnout do výdajů podnikatele. A to poměrnou částí odpovídající prostoru určenému pro podnikání,“ vysvětluje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství, pod které spadají finanční úřady. Rovněž účetní potvrzují, že pro stanovení správného poměru uznatelných nákladů je potřebné jednat s finančními úřady.
„Daňově lze uplatnit takové výdaje, které souvisejí s podnikáním a které slouží k dosažení zajištění a udržení příjmu. Podnikám-li z domova, je zřejmé, že se bez elektřiny, vody a vytápění neobejdu. Jejich výše potom musí být při případné daňové kontrole obhájena před správcem daně,“ konstatuje Alice Šrámková, členka Výboru Komory certifikovaných účetních.
Aby bylo možné výdaje lépe obhájit, je podle účetních dobré připravit si potřebné podklady. „Z hlediska účetního pohledu by bylo vhodné zpracovat si směrnici,“ tvrdí Alice Šrámková.
Obecné pravidlo či vzorec, v jakém poměru zahrnovat část z celkových nákladů na provoz domácnosti do výdajů na podnikání, neexistuje.
„Záleží na konkrétní situaci a druhu podnikání, vytápění nebo elektřina by mohly být například rozpočítány podle podlahové plochy určené k bydlení a určené k podnikání. Jiný model výpočtu bude muset být použit v případě, kdy v bytě nebo domě taková samostatná místnost není a grafik pracuje v kuchyni nebo obývacím pokoji,“ vysvětluje Alice Šrámková.
Například náklady na telefon související s podnikáním lze vyčíslit podle výpisu hovorů za dané období. „Důležité je, aby podíl na těchto výdajích, který si podnikatel uplatňuje ve výdajích na dosažení příjmů, byl v rozumné výši odpovídající skutečnosti,“ doporučuje Alice Šrámková.
V některých případech se může daňově uplatňovaný podíl na výdajích lišit, například při spotřebě vody, kdy spotřeba v letních měsících zahrnuje i zavlažování zahrady, nebude poměr vydávaný na podnikání stejný jako v zimě. Potížím se správným uplatněním „domácích“ výdajů v daňovém přiznání se podnikatelé mohou vyhnout v případě uplatnění paušálu.
„Klonila bych se k paušálům. Vzhledem k jejich nastavení budou zpravidla výhodnější a při srovnatelné výši výdajů je pak výhodou snadnost při dokazování paušálu,“ uzavírá Alice Šrámková.
