SLAVNÍ PODNIKATELÉ - ANTONÍN PETROF Královéhradecký rodák Antonín Petrof se měl stát truhlářem. Nevyslyšel však otcova přání a roku 1864 si v rodném městě otevřel dílnu na výrobu klavírů. Položil základ firmy, která je dnes největším výrobcem pianin a klavírů v Evropě.
|| SLAVNÍ PODNIKATELÉ - ANTONÍN PETROF
Královéhradecký rodák Antonín Petrof se měl stát truhlářem. Nevyslyšel však otcova přání a roku 1864 si v rodném městě otevřel dílnu na výrobu klavírů.
Položil základ firmy, která je dnes největším výrobcem pianin a klavírů v Evropě. První kladívkový klavír zkonstruoval italský výrobce hudebních nástrojů Bartolomeo Cristofori již v roce 1689. V Čechách tyto nástroje začaly vznikat až o 150 let později. Mezi jejich nejznámější výrobce se zařadil královéhradecký podnikatel Antonín Petrof. Ten si roku 1864 v rodném městě zřídil malou dílnu na výrobu klavírů a založil značku, kterou dnes znají milovníci klasické hudby po celém světě. Klavíry Petrof zdobí milánskou La Scalu či Operu v Sydney a hráli na ně takoví velikáni, jako Svjatoslav Richtěr, Rudolf Firkušný či Duke Ellington. Z TRUHLÁŘE TOVÁRNÍKEM Antonín Petrof se narodil v Hradci Králové a na přání svého otce se učil truhlářem. Roku 1857 však odešel do Vídně ke svému strýci Johannu Heitzmannovi, který vlastnil malou továrnu na výrobu klavírů. Nová práce se mu natolik zalíbila, že když se roku 1864 vrátil domů, rozhodl se pro výrobu těchto nástrojů. Za první rok postavil a prodal hned čtyři. Zanedlouho pak otcovu truhlářskou dílnu přeměnil na klavírnickou. Výroba se úspěšně rozvíjela a Petrof začal brzy uvažovat o jejím rozšíření. Roku 1874 koupil na hradeckém předměstí bývalý zájezdní hostinec, na jehož místě vybudoval moderní závod - základ současného podniku. Do nových prostor postupně přesunul celou firmu. Když roku 1876 zavedl do provozu parní stroj, získala výroba tovární charakter. Od roku 1880 byla společnost vedena v obchodním rejstříku pod názvem Antonín Petrof, FortepianoFabrikation.
Klavír Opus 1611, vyroben roku 1875 - nejstarší dochovaný klavír Petrof. CÍSAŘSKÝ STAVITEL PIAN Již jako úspěšný podnikatel cestoval Petrof po evropských zemích a sbíral zkušenosti, které pak uplatňoval ve svém podnikání. Jako jeden z prvních českých továrníků například ve svém závodě instaloval elektrické osvětlení, výrobu rovněž zdokonalil řadou vlastních vynálezů. V obchodní politice se zaměřoval na vývoz. Roku 1883 rozšířil výrobu o klavírní mechaniky a v konkurenci s tuzemskými i zahraničními firmami se úspěšně prosadil jak v rámci rakousko-uherské monarchie, tak na světových trzích. Na počátku 20. století zaměstnával již 250 dělníků. Postupně převzal i konkurenční závody Aloise Huga Lhoty a Vanického v Hradci Králové, firmu Kalles v Litomyšli i bývalou továrnu svého strýce Heitzmann & Sohn ve Vídni. Petrofovy výrobky získaly ocenění na řadě mezinárodních výstav. Také díky těmto úspěchům mu byl roku 1899 udělen čestný titul „císařský a královský stavitel pian“. Těsně před vypuknutím první světové války se firma Antonín Petrof stala největší továrnou na klavíry a piana v RakouskuUhersku. DÁREK PRO NÁSLEDNÍKA TRŮNU Roku 1908 byla firma transformována na obchodní společnost a vedle Antonína Petrofa v ní začali pracovat i jeho synové Jan, Antonín mladší a Vladimír. V roce 1914, kdy královéhradecká společnost slavila půlstoletí svého fungování, vyrobili její zaměstnanci jubilejní 30 000. klavír, který byl následně předán Františku Ferdinandovi d’Este. Shodou náhod se tak stalo necelý měsíc před sarajevským atentátem. První světová válka znamenala snížení počtu zaměstnanců a omezení výroby, roku 1915 navíc zemřeli Antonín Petrof i jeho manželka Marie, která pracovala ve firmě jako prokuristka. Petrofovi synové však nelehkou situaci zvládli a po roce 1918 začala společnost opět prosperovat. Zboží se v té době vyváželo nejen do Evropy, ale také do Jižní Ameriky, Afriky, Číny či Austrálie. V roce 1928, kdy firma vyráběla ročně zhruba 2300 nástrojů, otevřela ve spolupráci s americkou firmou Steinway pobočku v Londýně. Rozvoj firmy zastavila až druhá světová válka, kdy byla továrna převedena na válečnou výrobu a místo klavírů se zde vyráběly dřevěné bedničky pro dělostřelecké granáty. DYNASTIE POKRAČUJE Po únoru 1948 byli Petrofové zbaveni všech práv a na výrobu byla uvalena národní správa. Ministerstvem průmyslu byl zřízen národní podnik Továrny na piana a varhany, který nadále vyráběl čtyři druhy klavírů, tři druhy pianin, tři typy harmonií a jeden druh varhan. V roce 1953 vznikla výrobně-hospodářská jednotka Československé hudební nástroje se sídlem v Hradci Králové, pod kterou spadala i bývalá firma Petrof. Potomci Antonína Petrofa se do podniku vrátili až v roce 1990, kdy se pravnuk zakladatele společnosti Jan Petrof stal obchodním ředitelem firmy. Jelikož byly Petrofům v restitucích přiznána pouhá čtyři procenta továrny, museli zbylý podíl složitě vykoupit a svou bývalou firmu plně ovládli až v roce 2001. Společnost Petrof, je v současnosti největším evropským výrobcem pianin a klavírů. Ročně vyrobí zhruba 7500 pianin a 1400 klavírů, přičemž 95 procent produkce jde na export. Slavný rod v podnikání pokračuje. Jeho nejmladší členkou je dnešní ředitelka společnosti Zuzana CeralovoáPetrofová, prapravnučka Antonína Petrofa. ANTONÍN PETROF (1839-1915)
Český průmyslník a zakladatel rodinné firmy na výrobu klavírů Antonín Petrof se narodil 15. srpna 1839 v Hradci Králové v rodině truhláře. Po absolvování základní školy nastoupil roku 1852 do otcovy dílny. O pět let později však odešel do Vídně za svým strýcem Johannem Heitzmannem, který v rakouské metropoli vlastnil malou továrnu na výrobu klavírů a pian. Petrof později pracoval i v proslulé vídeňské továrně na klavíry Ehrbar & Schweighofer. Roku 1864 se vrátil do Hradce Králové, získal otcovu truhlářskou dílnu a rozhodl se pro vlastní výrobu klavírů. Byl úspěšný a po deseti letech měl již tolik zakázek, že mu malá dílna přestávala stačit. Za městem proto koupil bývalý zájezdní hostinec a na jeho místě postavil novou továrnu, která se do vypuknutí války stala největší svého druhu v Rakousku-Uhersku.
Do výroby zavedl řadu moderních inovací, například pancéřový rám či vlastní systémy klávesnice a mechaniky. Ještě za jeho života dosáhly královéhradecké klavíry světové proslulosti a získaly ocenění na řadě mezinárodních výstav. Petrof byl vedle podnikání také členem několika národních spolků a angažoval se i v komunální politice. Zemřel 7. září 1915 ve věku 76 let. Vedení firmy se ujali jeho tři synové.
Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Obchodní týdeník, archiv Profitu
Vyobrazení továrny kolem roku 1920.
Současný letecký pohled na podnik. foto: Petrof
