Rostoucí teploty a pozdější nástup zimy už stojí miliony
Běžná drsná zima zmrzlého kanadského severu je sice krutá pro člověka i pro stroje, je však přínosem pro společnost Diavik Diamond Mines. Teploty kolem -40° C umožňují vybudování zimní „ledové dálnice“ přes zamrzlé řeky, jezera a tundru. Společnost takhle obvykle dopravuje tisíce tun vybavení, paliva a zásob pro svou těžební činnost do vzdálenosti 320 km severovýchodně od Yellowknife. „Sice nám umrzají uši, ale podnebí využíváme ve svůj prospěch,“ říká Tom Hoefer, zaměstnanec společnosti Diavik. Dnes už to není pravda. Zimní teploty se letos držely nad normálem, a tak byla dálnice brzy uzavřena. Navíc led nikdy nebyl dostatečně silný, aby unesl tíhu velkých kamionů. Diavik stál před rozhodnutím: zpomalení prací nebo doprava veškerého materiálu na místo letecky. Protože diamantový důl má značnou hodnotu – produkuje ročně přes osm milionů karátů – zvolilo nejužší vedení drahou leteckou dopravu. Diavik si musel zajistit ruskou helikoptéru, jednu z největších na světě, aby přenesla pětisettunové hydraulické rypadlo. Dokonce i tak museli dělníci kvůli transportu rozřezat jeho ohromné lopaty na kusy a znovu je v dole svařit k sobě. Zatím ruské letadlo bez přestávky létalo a přiváželo tuny jílu, potřebného pro ochranný násep, a další materiál. Diavik platí miliony dolarů navíc „jenom kvůli krátké sezoně ledové cesty,“ vysvětluje prezident společnosti Mark Anderson. „Myslím si, že spousta lidí začíná čím dál tím víc chápat, že změna klimatu je reálná“ a že si na ni budeme muset zvyknout.
„NEODVRATNOST“
Nesnáze, které má Diavik, jsou jen jedním příkladem nového nešťastného momentu v příběhu globálního oteplování. Až doposud se největší dohady vedly okolo počasí – totiž jak nejlépe snížit emise kysličníku uhličitého a dalších plynů, které jsou příčinou klimatických změn. Teď je mnohým jasné, že jakákoli omezení budou příliš malá a přijdou příliš pozdě, než aby dokázala citelnému oteplování zabránit. „Bez ohledu na to, jaké kroky pro zmírnění situace v současné chvíli podnikáme, jsou změny klimatu neodvratné,“ tvrdí Ivo Menzinger, vedoucí oddělení zajištění a řízení hrozících rizik u mamutí zajišťovny Swiss Re.
To znamená, že společnosti, vlády i obyčejní lidé budou možná muset podniknout nákladná opatření, aby se dokázali bránit předpovězeným fyzikálním účinkům klimatických změn, k nimž patří například zvyšování hladin moří, posunuté zemědělské cykly a ničivější bouřky. Přizpůsobit se, nebo zkrachovat, tak apeluje titulek nové zprávy společnosti Lloyd´s. „Změna bude obrovská. Bude tak velká, že se jí budeme muset přizpůsobit,“ upozorňuje Kristie Ebi, vědecká pracovnice konzultantské společnosti Exponent.
Zvrat již nastal. Rostoucí teploty taví ledové dálnice, nutí aljašské vesnice ke stěhování, zkracují vegetační období v Africe a nutí ropné společnosti měnit způsob těžby ropy v Mexickém zálivu. „Není to (jenom) problém, který budou muset řešit naše děti. Děje se to teď,“ konstatuje Allan Carroll, ekolog zabývající se hmyzem v kanadském Pacific Forestry Center v Britské Kolumbii.
Před několika lety Carroll předpověděl, že vyšší teploty mohou přepnout ekologický vypínač, a způsobit tak úbytek cenných lesních porostů borovice pokroucené působením kůrovce. Za normálních okolností je počet škůdců udržován pod kontrolou, protože nově vylíhlé brouky zahubí zima, která nastupuje koncem podzimu. Drobní brouci jsou tím nuceni k dvouletému životního cyklu a nemají možnost napadat stromy v nejcitlivější době, tedy koncem léta. Když však Allan Carroll zaznamenal v Britské Kolumbii nárůst teplot, uvědomil si, že časná, smrtonosná zima je věcí minulosti. Vyjádřil obavy, že se broukům podaří přepnout životní cyklus na jednoletý a rozšíří se jak požár.
Jeho předpovědi se splnily. „Tentokrát mě mrzí, že jsem měl pravdu,“ lituje Carroll. Roky potlačování požárů vytvořily tomuto škůdci nejlepší životní prostředí, totiž rozsáhlé plochy stejně starých pokroucených borovic. Situace se pro brouka, který již nyní zdevastoval kolem devíti milionů hektarů lesů Britské Kolumbie - tedy území odpovídající téměř rozloze Portugalska - značně zjednodušila. Podle očekávání vědců zničí do šesti let osmdesát procent dospělých borovic v provincii a možná bude řádit dál po celé Kanadě i Spojených státech. „Žádná přírodní síla nemůže brouka zastavit, dokud si sám nezničí celé svoje životní prostředí,“ varuje Hamish Kimmins, profesor lesní ekologie na univerzitě v Britské Kolumbii. V současné chvíli mají dřevařské závody a pily co dělat, aby mrtvé stromy zpracovaly. Ale tenhle boom nepotrvá věčně. „Ekologicky to není pohroma, protože porost pokroucené borovice se zregeneruje,“ soudí Kimmins, „je to ale katastrofa sociální, protože na těžbě dřeva a na borovicích je závislé velké množství obcí.“
Vědci studující kůrovce říkají, že je představitelem varovného příběhu. Dá se očekávat, že další neblahá překvapení vzniknou z choulostivého tanečku přírody a klimatu, ovlivňujícího jak zdraví veřejnosti, tak ekonomiku celých regionů. Například v Číně se hranice silných mrazů posunula na sever. Protože teploty pod bodem mrazu ničí plže šířící parazitální chorobu schistosomózu, přibývá v důsledku této změny dalších 20,7 milionu osob ohrožených touto chorobou. Studie z terénu ukazují, že plž může v těchto nových oblastech přežít, uvádí Guojing Yang, odborník na infekční choroby z Institutu parazitálních onemocnění v Jiangsu v Číně. Na Aljašce souviselo zvýšení teploty vody v řece Yukon o téměř o třináct stupňů Celsia od roku 1985 s rozšířením parazitů v tělech lososů. Než se ryby dostanou na horní tok řeky, jsou už tak nemocné, že se nedají prodávat. To ničí rybáře na horním toku řeky a podílí se na celkovém úpadku komerčního rybaření, objasňuje situaci Richard M. Kocan, profesor na katedře rybářství na Washingtonské univerzitě.
Subsaharská Afrika se v důsledku klimatických změn rovněž střetává s novými strastmi. „V průběhu několika posledních desetiletí se teplota v Mali zvýšila o dva stupně a období dešťů se zkrátilo o více než o měsíc,“ uvádí Kristie Ebi z Exponentu. To znamená, že vegetační období je pro běžnou rýži příliš krátké. Výzkumníci pracují na vývoji rychle zrající odrůdy, to je ale jen částečné řešení problému, varují odborníci na zdraví. Úroda brambor v období sucha začíná totiž v důsledku většího tepla selhávat. Ekonomický systém celé země by mohl zkolabovat, soudí Ebi. „Ve vesnici, se kterou pracuji, si starší lidé uvědomují, že stojí na kraji propasti.“
Stejně tak jsou na tom obyvatelé vesnice Shismaref na západním pobřeží Aljašky. Spolu s táním věčně zmrzlé půdy a mizením mořských ker, které kdysi chránily město před vlnobitím,se „Shismaref doslova trhá, až celý zmizí v moři,“ konstatuje v nejnovější zprávě pro Senát Sheila Watt-Cloutierová, předsedkyně Inuitské cirkumpolární konference. Obyvatelé města si odhlasovali, že celou vesnici přestěhují, což bude stát přes sto milionů dolarů.
Přizpůsobení oteplující se půdě je naléhavou otázkou v Arktidě, kde je zvýšení teploty o čtyři stupně za posledních 30 let příkladem „dopingu klimatických změn,“ jak říká viceprezident společnosti Stratus Consulting Joel Smith. Stát Aljaška sestavuje komisi „modré stuhy“, která by měla posoudit rizika a navrhnout strategie pro adaptaci, ale podnikatelé se již přizpůsobují. Období, které dovoluje cestování po tundře, se zkrátilo z 220 dnů v roce 1970 na dnešních zhruba 100 dnů. Mění se tím způsob, jímž společnosti prozkoumávají naleziště ropy a plynu. Trajekty se usilovně snaží vypořádat s menšími ledovci a mizejícím mořským ledem. „Zatímco vláda přemýšlí, jakou politikou by mohla přispět ke zmírnění klimatických změn, podnikatelé se soustřeďují na adaptaci,“ uvádí Robert Page, viceprezident pro udržitelný rozvoj u kanadského energetického giganta TransAlta (TAC ) se sídlem v Calgary, „jak se přizpůsobíme budoucímu tání věčně zmrzlé půdy, menšímu množství vody a extrémnějšímu počasí?“
OSUD PŘEJE PŘIPRAVENÝM
Klíčovým momentem, tvrdí Page i další, je rozpoznání skutečnosti, že budoucnost nebude stejná, jako minulost. Například hurikány Katrina a Rita „předčily všechno, co společnosti pokládaly za nejhorší scénář“, jak říká Cindy Gordonová, manažerka oddělení rafinací Amerického ropného institutu (API). Těžní věže se v bouřkách poničily, proto API vydal přísnější normy, například pevnější kotvení ropných plošin a povinnou určitou výšku nad vodou. V San Franciscu zas plánovači zkoumají, jak posílit odvodňovací kanalizaci, aby zvládla vydatnější srážky. A Evropská agentura životního prostředí varuje před nadcházejícími suchy a nedostatkem vody. V minulém roce pozornost věnovaná problému adaptace nesmírně vzrostla, míní Smith, který pomáhal s posuzováním situace ve městech, jako je Denver a Aspen v Coloradu.
Skeptici v otázkách klimatu tvrdí, že budoucnost je příliš nejistá, aby bylo možné říci, jaké kroky je třeba udělat. Jeden ze členů federální vlády říká, že dozorčí Bushovy administrativy žádné hovory o klimatické „změně“ vůbec nepřipustí. Neobvyklé klimatické vzorce se pak dají přisoudit pouze „přirozené klimatické variabilitě“. Pravda, nejistota je jistá. Meteorologové předpovídající počasí nedokážou říci, zda letošní rok přinese více Katrin nebo vln veder, jaká například v roce 2003 zasáhla Evropu, zanechala tisíce mrtvých a hrozila, že jaderné elektrárny budou muset být odstaveny pro nedostatek chladící vody. Dojde-li ovšem na celkový pohled na věc, pak příslovečný kanárek v uhelném dole „už dozpíval,“ podotýká Petr H Gleick, prezident Pacifického institutu pro studium rozvoje, životního prostředí a bezpečnosti v kalifornském Oaklandu. „Můžeme probírat jednotlivé události každou zvlášť a klást si otázky. Ale budeme-li zkoumat všechny jevy současně, přijdeme jedině na to, že čelíme nevyhnutelným, nevratným důsledkům,“ tvrdí.
Většina firem tohle téma možná ani nezachytila. Čtyřiceti takovými společnostmi se zabýval Andrew J. Hoffman, profesor udržitelného podnikání na Univerzitě Michigan. Prohlašují, že se v první řadě soustřeďují na dodržení limitů pro emise skleníkových plynů, nikoli na přizpůsobení klimatické změně. Ale oni i mnozí další si pomalu začínají uvědomovat, že je špatné počasí může zaskočit. „To je samo o sobě pozitivní vývoj,“ domnívá se Burr Stewart, manažer strategického plánování ve společnosti Port of Seattle. Vytvoření většího množství reálných plánů na řízení krizových situací, jako to dělá Seattle, „je jen jiná forma adaptace“, soudí.
Někteří environmentalisté se bojí o adaptaci hovořit. Pokud lidé uvěří, že klimatickou změnu dokážou zvládnout, proč by se vlastně měli obtěžovat s opatřeními vedoucími ke snížení uhlíkových emisí? V případě, že změna klimatu bude podle nových vědeckých poznatků rychlejší, než se očekávalo, pak odpověď zní, že preventivní kroky by problém mohly usnadnit. „Je to pouhý začátek,“ upozorňuje Peter Höppe, vedoucí oddělení výzkumu geologických rizik zajišťovny Munich Re, „zároveň se zrychlováním klimatických změn se budeme muset přizpůsobit daleko extrémnějším jevům.“
Exkurze po světových problémech Domníváte se, že největším úkolem je snížení uhlíkových emisí? Kéž by. Drahé projevy globálního oteplování jsou již celosvětově patrné. Zde je několik příkladů:
- Ledové silnice tají, proto musí kanadští těžaři diamantů přepravovat materiál drahou leteckou dopravou, místo aby jej dovezli auty.
- Zuřivější bouře a zvyšující se hladiny moří nutí ropné společnosti stavět pevnější plošiny, města zase musí budovat vyšší mořské hráze.
- Úbytek věčně zmrzlé půdy a ochranných mořských ker možná donutí vesnice, jako je aljašský Shismaref, aby se přestěhovaly.
- Lososi na Yukonu - i rybaření - jsou ohroženi parazity, kteří se tu vyskytují v důsledku prudkého nárůstu teploty vody.
- Pozdější příchod zimy způsobil rozšíření kůrovce v Britské Kolumbii, kde tento škůdce zničil již 90 tisíc km2 borových lesů, to je území o rozloze Portugalska.
- africké republice Mali je ohrožena úroda. Období dešťů je příliš krátké na pěstování rýže, období sucha moc dlouhé na sklizení brambor.
- V Číně se zvětšila lokalita výskytu plžů šířících parazitální schistosomózu, choroba tak nyní ohrožuje dalších 20 milionů lidí.
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek