Rodinný příslušník či známý, který se ocitne v nelehké životní situaci, jež ho do značné míry vyloučí z pracovního života. To je podle Petry Francové, ředitelky obecně prospěšné společnosti P3 – People, Planet, Profit, nejčastější motivace podnikatelů k založení takzvaného integračního sociálního podniku, který zaměstnává znevýhodněné pracovníky.
„V Česku je v tuto chvíli přes 80 sociálních podniků, z čehož více než polovinu provozují soukromníci, zbytek pak převážně neziskové organizace,“ přibližuje Francová, která vidí v sociálních „firmách“ cestu, jak snižovat nezaměstnanost a předcházet řadě problémů, s nimiž se potýká česká společnost. Právě myšlenka propagace a podpory sociálních podniků ji motivovala k založení společnosti P3 – People, Planet, Profit.
Jak dohnat Evropu
Přesto, že sociálních podniků v Česku zvolna přibývá, stále v jejich počtu značně zaostáváme za většinou zemí Evropské unie. „V současné době usilujeme o to, aby byly sociální podniky zakotveny do české legislativy. Aby jejich provozovatelé například získávali daňové úlevy, což v západní Evropě běžně funguje,“ konstatuje Francová.
Na rozjezd nebo rozšíření sociálního podnikání je možné žádat podporu ze dvou evropských strukturálních fondů. A v těchto případech už je jasně stanoveno, že znevýhodnění pracovníci musejí tvořit alespoň dvě pětiny zaměstnanců, respektive dvě pětiny plných úvazků dané firmy.
Další podmínkou je, že podnik musí působit mimo Prahu. Důležitou roli hraje také ekologický přístup. Nejméně 51 procent zisku podniku pak musí být investováno zpět do jeho rozvoje. Pokud projekt tyto podmínky splňuje, může jeho autor požádat o evropské dotace na ministerstvu práce a sociálních věcí, a to do konce června 2013. Jeden zájemce může získat maximálně 200 tisíc eur, tedy v přepočtu kolem pěti milionů korun.
„Podnikatelům, kteří mají zájem zřídit sociální podnik, ale nemají s touto oblastí vlastní zkušenosti, rozhodně doporučuji přibrat k projektu konzultanta ze sociální sféry,“ radí Francová. Se samotnou přípravou projektů tak, aby co nejlépe splňovaly podmínky pro získání evropských dotací, pomáhá zájemcům i přímo společnost P3 – People, Planet, Profit.
„Cena za vypracování všech potřebných dokumentů pro dva zmíněné strukturální fondy se pohybuje okolo 90 tisíc. Častěji si ale žadatelé píší projekty sami a my jim k tomu poskytujeme poradenství. Pak platí hodinovou sazbu 950 korun,“ říká Francová.
Sociálně prospěšné dcery
Jak již bylo zmíněno, hlavní motivací k založení sociálního podniku ze strany podnikatele bývá jeho osobní zájem pomáhat znevýhodněným lidem. „Přesto, že sociální podnik může být ziskový, legislativně mu v tom nic nebrání, je třeba počítat s tím, že zaměstnanci z řad znevýhodněných skupin bývají méně výkonní a práce s nimi je složitější. Obecně se proto tyto podniky snaží vydělat alespoň na svůj provoz a mnohdy se neobejdou bez dodatečných zdrojů financí,“ konstatuje Francová.
Jedním z modelů založení sociálního podniku je dceřiná společnost běžného komerčního subjektu. V praxi to prý obvykle dobře funguje. Podnikatel sice někdy sociální podnik mírně dotuje ze svých dalších aktivit, zato ale vedle dobrého pocitu z prospěšné činnosti získává také pozitivní image před veřejností, klienty i obchodními partnery.
Petra Francová (56) studovala na Vysoké škole ekonomické a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor sociologie. Otázkám sociální ekonomiky a sociálního podnikání se odborně věnuje od roku 2004. Působila mimo jiné jako expertka v Národní tematické síti pro sociální ekonomiku v programu Equal, kde koordinovala tvorbu principů a standardů sociálního podniku pro Českou republiku. Je zakladatelkou a ředitelkou společnosti P3 – People, Planet, Profit, která se na podporu sociálního podnikání zaměřuje. V loňském roce tato společnost založila Klub sociálního podnikání a nově provozuje také web www.ceske-socialni-podnikani.cz.
