Pracovat s květinami je zajímavé, ale také rizikové. Do podnikání v tomto oboru lidé často vstupují s představou, že květiny se budou prodávat vždy.
Majitelka květinářství Kamelie Vendula Eisnerová už dvanáct let podniká v historickém centru Českých Budějovic. Na základě celoživotních zkušeností je přesvědčena, že pracovat s květinami není snadné: „Květiny jsou živý materiál a jdou velmi snadno znehodnotit. Když kytky zvadnou, vytvoříme si tak nejdražší kompost ve střední Evropě,“ říká s nadsázkou. Vzniklé ztráty už ale moc úsměvné nejsou. „Z devadesáti procent se jedná o materiál, který dále nelze zpracovat,“ říká Eisnerová a dodává: „Riziko prodeje, nebo spíše neprodeje, je velké.“
SPOLEHLIVÝ DODAVATEL JE DŮLEŽITÝ
Téměř 95 procent květin na českém trhu pochází z holandských burz. Květinář bývá prostředníkem na cestě květin od pěstitele k zákazníkovi. Pokud nemá znalosti, neodhadne, zda nakupuje kvalitní zboží. „Někdy mám problém i já,“ přiznává Eisnerová. „Nemůžete si prohlédnout všechna balení. Musíme mít dodavatele, na které se můžeme spolehnout. Aby nepřivezl zboží, které před chvílí například krátce namrzlo. Bohužel to na některém zboží poznáme až druhý den,“ vysvětluje úskalí v podnikání. Eisnerová také vysvětluje, že si na živé květiny nemůže dát takový rabat, který by dokázal nahradit ztráty. „U nás ještě není kupní síla na takové úrovni. Lidé přijdou do květinářství a plánují, že koupí květiny za tři sta korun. Mají představu, že odejdou s velkou kyticí. Není to tak. Podiví se, že doplňková zeleň stojí mnohdy víc než jeden květ.“
KVĚTINÁŘE TRÁPÍ (NEJEN) VYŠŠÍ DAŇ
Do cen se v posledních dvou měsících začalo promítat i zvýšení daně z přidané hodnoty. Nové opatření se podnikání s květinami dotklo poměrně citelně. DPH u řezaných květin sice klesla z 22 na 19 procent, ale cena za hrnkové rostliny, semena a sazenice vzrostla o čtrnáct procent. „Květiny nebyly v minulém režimu zatíženy žádnou daní,“ vzpomíná Eisnerová. „V e světě to mnohde platí dosud, vzhledem k tomu, že se jedná o choulostivý a dále nezpracovatelný matriál. Začínající podnikatelé u nás po roce 1989 dostali ránu v podobě 22procentní daně. Zahradníci si později vybojovali úlevu. Nyní je to ale znovu na 19 procentech. Vstupujeme do procentně navýšeného rizika,“ dodává podnikatelka. Květináře netrápí jen zvýšení daní. V České republice totiž může být květinářem každý, kdo si zaplatí živnostenský list. Zřídit si květinářství v N ěmecku je mnohem složitější. „V še má přesná pravidla,“ říká Jitka Remarová, která před časem u německých kolegů působila. Důležité je získat titul Mistr florista, který je i veřejností velmi uznáván. K jeho dosažení je potřeba spousta peněz i času. Uchazeč musí nejprve vystudovat školu, poté absolvovat několik let praxe a až pak složit mistrovské zkoušky. Jitka Remarová, mistryně republiky v aranžování květin z roku 2001, nyní váže květiny právě v květinářství Venduly Eisnerové.
KOMORA BY SE NÁM „HODILA“
Nedostatek vzdělání poškozuje jméno českých květinářů. „Ale nestačí jen vystudovat školu,“ míní Hana Šebestová z Hrádku u Sušice, která letos potřetí obhájila titul mistryně republiky v aranžování květin. Především v N ěmecku navštěvuje nejrůznější floristické semináře a neustále sleduje zahraniční odbornou literaturu, která u nás zatím ještě není na trhu. Květináře v cizině mnohde zaštiťují, hospodářské komory. „Ta u nás také působí, ale ne pro jednotlivé obory.“ říká Eisnerová. V roce 1991 byl sice založen Svaz květinářů a floristů, organizuje však spíše vzdělávací akce, ale neřeší problémy živnostníků v oboru. Květináři by uvítali pomoc komory. „Kdybych se přestěhovala a chtěla podnikat v místě nového bydliště, zašla bych za pracovníky komory. Ti by mi měli říci, ve které lokalitě je obchod zbytečné otevírat,“ vysvětluje Eisnerová případnou spolupráci. Českobudějovická květinářka by uvítala také zavedení pracovních knížek.
