Reginald Czermack patřil koncem 19. století k významným propagátorům hasičství. V Teplicích vedl továrnu na hasičské stříkačky a roku 1889 se stal i prvním prezidentem Celorakouského svazu hasičů.
Dvoumužná stříkačka Czermack.
Autor: Flickr.com
Počátky hasičství v českých zemích sahají hluboko do středověku. První požární směrnice vznikly již ve 14. století, zabývaly se ale hlavně prevencí. Organizovaný boj s ohněm se objevil teprve v polovině 19. století, kdy v Praze vznikl nejstarší dobrovolný hasičský sbor.
Roku 1849 byla odpovědnost za požární ochranu přenesena na obce, což zakládání dalších hasičských spolků výrazně urychlilo. Takzvaná „ohenní policie“ vznikla ve všech větších městech a její pravomoci se postupně zvyšovaly.
Roku 1867 zahájil činnost také hasičský sbor v severočeských Teplicích, které se do několika let staly důležitým střediskem hasičského hnutí. Zasloužil se o to především místní podnikatel Reginald Czermack, jehož továrna na požární stříkačky patřila k největším v Rakousku-Uhersku.
Začátky v Unionu Reginald Czermack se narodil roku 1847 v Praze v rodině císařského rady. V rodišti vystudoval obchodní akademii a praxi získal jako úředník v Plechnerově bankovním domě a v C. a k. privilegované akciové společnosti parní mlýny. Roku 1868 se přestěhoval do Teplic, kde založil obchodní dům zabývající se dovozem a prodejem strojů. V nabídce měl i hasičské stříkačky, o něž byl mimořádný zájem. Netrvalo tedy dlouho a mladý podnikatel začal uvažovat o jejich vlastní výrobě. Roku 1876 si v zadní části domu Union na Nádražní (dnešní Masarykově) třídě otevřel malou dílnu. V následujícím roce se spojil s teplickým obchodníkem Mühlsteinem a společně vytvořili firmu „Czermack-Mühlstein, továrna na hasicí přístroje a čerpadla,“ která se specializovala především na výrobu ručních stříkaček. Produkce rychle rostla a již roku 1880 se celý provoz přestěhoval do nově vybudované továrny na severním okraji města. Hasičský prezident Hned v říjnu 1868 vstoupil Reginald Czermack také do místního hasičského spolku a v letech 1874 až 1880 byl jeho velitelem. Kromě vlastního hašení se přitom zabýval otázkou zdravotní ochrany před ohněm a horlivě propagoval samaritánství (poskytování první pomoci). Koncem 80. let 19. století se podílel na vytvoření „Ústřední zemské hasičské jednoty království českého“ a byl vůdčí osobností teplicko-bílinské župy. Stal se čestným členem více než dvaceti hasičských sborů na Teplicku a v březnu 1889 byl zvolen i prvním prezidentem nově vzniklého „Celorakouského hasičského svazu“. Ve stejné funkci působil také v rakouském hasičském výboru a po rozdělení zemské jednoty byl zvolen předsedou německé části hasičstva. Účastnil se řady kongresů a roku 1890 pomáhal i s vytvořením Mezinárodní hasičské rady v Paříži. Rozvoj a úspěch
Teplický podnik se i nadále rozvíjel. Roku 1894 vznikla nová tkalcovna hadic a přibyla také oddělení pro montáž parních stříkaček, brusírna a kolárna. Slévárna, soustružna, stolárna, kovárna, zámečnická dílna a lakovna prošly modernizací.
Energii dodávaly parní stroje o výkonu 60 a 21 kW s deseti parními kotli a moderní akumulátorovna napájela celkem 500 obloukových lamp. Hlavním výrobkem zůstávaly parní stříkačky, produkce se ale postupně rozšířila také o postřikovací vozy, stroje na odklízení sněhu, parní válce či fekální vozy.
Výrobky podniku získaly i četná ocenění. Roku 1879 například státní cenu za Czermackův patent na vylepšení hasičské stříkačky a roku 1896 zlatou medaili na mezinárodní výstavě v Praze. Roku 1905 se navíc firma spojila s vídeňskou společností E. C. Flader a její vliv ještě stoupl.
**Poválečný bankrot
Roku 1908 odešel Reginald Czermack na odpočinek, hasičské a záchranné službě se ovšem věnoval dál. Za první světové války působil ve Vídni, kde pracoval pro Červený kříž. Po skončení bojů se pak na Teplicko vrátil. Zakoupil vilu v Krupce (2 km východně od Teplic), kde žil až do smrti roku 1929.
Na jeho podnikatelskou činnost navázali synové Reginald mladší a Erich, kteří převzali vedení teplické továrny. Ta ale prosperovala jen do první světové války, po vzniku Československa ztratila většinu trhů a roku 1926 ohlásila bankrot.
Areál poté využívalo ještě několik dalších firem, věhlasu Czermackova podniku ovšem žádná z nich nedosáhla. Po roce 1989 již dosluhující průmyslový objekt přestal plnit původní funkci a byl stržen. Na jeho místě je dnes supermarket.
Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Regionální muzeum v Teplicích
