Ludwig Vincenz Holzmeister pocházel z Moravské Třebové. Koncem 19. století podnikal v New Yorku, na rodné město ale nikdy nezapomněl. Věnoval mu řadu předmětů, včetně mumie egyptské princezny Hereret.
V České republice je celkem osmnáct egyptských mumií. Jedenáct z nich vlastní Náprstkovo muzeum v Praze, tři pražské Hrdličkovo muzeum člověka, dvě jsou na zámku Kynžvart, jedna na hradě Buchlově a jedna v Městském muzeu v Moravské Třebové.
Poslední jmenovaná mumie je nejstarší. Pochází z prvního století před naším letopočtem a patří mladé urozené ženě Hereret (česky Květina). Leží v dvojité rakvi a je zabalena do bohatě zdobeného obalu, takzvané kartonáže.
Muzeu v Moravské Třebové ji roku 1912 věnoval místní rodák, newyorský podnikatel Ludwig Vincenz Holzmeister. Koncem 19. století zbohatl na obchodu s rukavicemi a později proslul jako cestovatel a mecenáš.
Dovozce rukavic
Holzmeister se narodil roku 1849 v Moravské Třebové v rodině obchodníka se střižním zbožím. Krátce navštěvoval místní farní školu, již roku 1856 se ale celá rodina odstěhovala do Rakouska, kde hledala lepší existenční podmínky.
|LUDWIG VINCENZ HOLZMEISTER|
|Narodil se 31. července 1849 v Moravské Třebové v rodině obchodníka s textilem. Studoval v Klagenfurtu a Štýrském Hradci, protože rodina se už roku 1856 přestěhovala do Rakouska. Později odešel do New Yorku, kde se stal společníkem a poté majitelem firmy na dovoz rukavic. Roku 1900 podnikání zanechal a začal se věnovat cestování. Při výpravách do Japonska, Indie i severní Afriky vytvořil unikání etnografickou sbírku, jejíž velkou část věnoval muzeu v rodném městě. Zemřel 23. února 1923 v New Yorku. |
Ludwig studoval v Klagenfurtu a Štýrském Hradci, kde absolvoval nižší reálku a vyučil se v obchodě s textilním zbožím. Nějaký čas působil jako účetní ve Vídni, brzy ale odjel za strýcem Antonem Wondrou do New Yorku a stal se společníkem jeho firmy na dovoz rukavic.
Koncem 19. století celý podnik převzal a firmu rozšířil o nové pobočky, včetně výrobního závodu v německém Hainau. O rukavice byl tehdy velký zájem a Holzmeister na jejich prodeji rychle zbohatl. Roku 1900 proto předal prosperující podnik švagrovi a začal se plně věnovat své zálibě – cestování.
Muzeum pro Třebovou
V letech 1902 až 1904 podnikl cestu kolem světa a později se ještě několikrát vypravil do Tunisu a Egypta. Procestoval Japonsko, Austrálii, Nový Zéland a navštívil také Indii, Barmu a Cejlon.
Nezapomínal ovšem ani na rodné město, v němž roku 1893 založil sirotčí nadaci a roku 1900 nadaci na podporu zchudlých soukeníků. Kromě toho poskytoval Moravské Třebové i jednorázové finanční dary, například na výstavbu městských lázní.
Od roku 1902 byl také mecenášem moravskotřebovského muzea, které hojně zásoboval předměty z cest. V letech 1904 až 1906 navíc financoval výstavbu nové muzejní budovy, přičemž osobně rozhodl, jak má být členěna a které prostory mají sloužit jakým účelům. Vzhledem k Holzmeisterově německým kořenům bylo ale muzeum určeno především Němcům. Pracovat v něm směly pouze osoby německé národnosti a také veškeré popisky byly v němčině.
Od Afriky po Asii
Největší chloubou expozice se stala již zmíněná mumie princezny Hereret, kterou Holzmeister koupil v jednom egyptském starožitnictví.
Afriku však zastupovaly i další předměty, například vzácná nakkádská keramika ze čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem, mumifikovaná kočka nebo domorodý buben ze Súdánu, ukořistěný přímo z bojiště po potlačení mahdistického povstání.
Ještě rozsáhlejší byly sbírky asijské. Z Indie přivezl Holzmeister soubor mosazných nádob zdobených jamkovým emailem (rytá výzdoba plněná barevnými smalty), mramorové sošky, malby indických božstev a alabastrový model Tádž Mahalu.
Z Japonska pocházel soubor čajové keramiky a především čtyři samurajské meče z 15. až 19. století. Určitou kuriozitou byly pak hudební nástroje z Tibetu. Bubínek byl vyroben z temenních částí dvou lidských lebek, trubka vznikla provrtáním lidské holenní kosti.
Holzmeisterův odkaz**
Holzmeister na chod muzea dohlížel jako takzvaný protektor. V Moravské Třebové měl zástupce a z Ameriky přijížděl zhruba jednou ročně. První světová válka ovšem kontakty přerušila a po jejím skončení se již stárnoucí podnikatel na cestování necítil. Trpěl dýchacími potížemi a roku 1923 v New Yorku zemřel.
V květnu 1945 bylo muzeum obsazeno Rudou armádou a také následující období nebylo šťastné. Vedoucí pracovníci se rychle střídali a koncem sedmdesátých let byla budova již v tak špatném stavu, že se fondy musely přestěhovat do náhradních prostor.
Později naštěstí nastal obrat a byla zahájena urychlená rekonstrukce. Exponáty se vrátily na původní místo a roku 2002 byly zapsány do centrální evidence. Návštěvníci Moravské Třebové si tak i po více než sto letech mohou prohlédnout sbírky, které rodnému městu věnoval štědrý mecenáš.
Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Muzeum Moravská Třebová, Sdružení přátel Pardubického kraje
