Roudnický podnikatel Ladislav Veselýse počátkem 20. století pustil do nepříliš obvyklého podnikání – výroby hraček. Vymyslel kovovou stavebnici Edison, podobnou Merkuru, a zkonstruovali prvního ježka v kleci.
Ladislav Veselý(za koněm vpravo)mezi dělníky.
Autor: archiv Jiřího Mládka
Ve dvacátých letech minulého století získávaly ve světě velkou oblibu konstrukční stavebnice Franka Hornbyho z Velké Británie, prodávané pod značkou Meccano. Dovážely se i do tehdejšího Československa a spolu s německou stavebnicí Märklin se staly výraznou inspirací pro zdejší výrobce.
Nejznámějším z nich byl Jaroslav Vancl z Police nad Metují, který roku 1925 začal s výrobou legendárního Merkuru. Existovaly ale i jiné firmy, jejichž cílem bylo vytvořit originální českou stavebnici. Patřila k nim například roudnická společnost Ladislava Veselého, která se pokoušela uspět s mechanickými stavebnicemi Archimedes a Edison.
Dřevěné začátky
Ladislav Veselý se narodil roku 1892 v Roudnici nad Labem. Vyučil se řezbářem a studium na průmyslové pokračovací škole zakončil s hodnocením „velmi pilný“. Práce se dřevem ho bavila, nepřestal s ní proto ani na vojně, kdy vyřezával různé ozdobné předměty a hračky, které se brzy staly jeho specialitou.
Po skončení první světové války si Veselý v rodném městě otevřel malou továrnu ve Stadické ulici, kde se zhruba dvaceti zaměstnanci začal s výrobou dřevěných hraček ve velkém. Příchodem zámečníka Herouta se sortiment rozšířil také o kovové stavebnice, vyráběné pod značkou Edison. Velmi oblíbená ovšem zůstala i dřevěná stavebnice Archimedes.
Počátkem třicátých let 20. století sice Herout firmu opustil, Veselý měl ale již silnou pozici na trhu a zboží dodával do řady českých měst. Mezi fanoušky stavebnice Edison přitom patřily i známé osobnosti, například jeden z prvních českých herců Josef Šváb Malostranský.
Neúspěch s ježkem
LADISLAV VESELÝ
(1892-1959)
Narodil se 17. ledna 1892 v Roudnici nad Labem. Vyučil se řezbářem a studia zakončil na pokračovací škole. Po první světové válce založil v rodném městě malou továrnu na dřevěné hračky a sortiment brzy rozšířil také o hlavolamy a kovové stavebnice Edison. Podnik se úspěšně rozvíjel a export směřoval i do Jižní Ameriky. Druhá světová válka ale výrobu přerušila a po roce 1945 se již na původní produkci navázat nepodařilo. Podnik byl znárodněn a roku 1952 zrušen. Veselý v něm v posledních letech pracoval už jen jako řadový zaměstnanec. Zemřel roku 1959.
První obaly na stavebnice Archimedes a Edison vytvářel Veselý sám, další už si nechal zpracovat profesionálním grafikem. Na krabicích se brzy objevila ochranná známka Luna (logo s usmívajícím se měsíčkem), určená pro zboží na export, a k českým návodům přibyly německé překlady.
Výroba v Roudnici ovšem stále probíhala pouze na jednoduchých strojích, což vyžadovalo velkou zručnost dělníků. Ti dokázali vytvořit téměř jakékoliv součástky, a troufli si dokonce i na hodinové strojky k pohonu náročnějších modelů. Jako materiál jim přitom musel stačit odpadní plech z nedaleké firmy Meva.
Vedle stavebnic se firma zpočátku zabývala také výrobou hlavolamů, zájem o ně ale nebyl velký. Neúspěchem skončilo dokonce i první představení ježka v kleci, který později inspiroval Jaroslava Foglara k napsání románu Záhada hlavolamu.
Expanze stavebnic
Jinak se ovšem podniku dařilo. Výroba se neustále rozšiřovala, vznikla menší filiálka ve Štětí a export už směřoval i do Jižní Ameriky. Pokračující verze stavebnic Edison Elektro a Edison Motorek byly sice určeny především pro domácí trh, jejich obaly ale patřily k evropské špičce. Vedle běžných krabic ze silného kartonu se nově objevily i luxusnější dřevěné bedýnky.
Klasická stavebnice Edison se rozšířila z původních čtyř velikostí na sedm a značně se zvýšil také počet součástek. Velká kola byla zpočátku z hliníku, menší kolečka, matky, šrouby a spojky z mosazi. Z důvodů snížení nákladů ale oba materiály brzy nahradily plech a ocel.
Přestavby a rozšíření se dočkal i hlavní závod ve Stadické ulici. Jeho kapacita nicméně stále nestačila, některé prototypy proto vznikaly také v nedaleké nástrojárně firmy Bächer.
Smutný konec Veselého
Slibný rozvoj podniku přerušila až druhá světová válka, kdy musela firma místo stavebnic vyrábět kování na vojenské bedny. V podniku pracovalo i několik totálně nasazených dělníků, Veselý proto musel roku 1945 čelit obvinění, že spolupracoval s nacisty. Podařilo se mu ale obhájit a výroba hraček mohla pokračovat.
Nové modely, připravené již v průběhu války, měly modernější vzhled a na krabicích se poprvé objevila také silueta Roudnice s horou Říp. Vyrobit se ale podařilo jen několik sérií. Roku 1948 byla továrna znárodněna a převedena pod Sdružený komunální podnik. Ten pokračoval v produkci stavebnic do roku 1952, poté závod pro nezájem okresního národního výboru zrušil.
Zakladatel podniku Ladislav Veselý pracoval ve firmě ještě nějaký čas jako řadový zaměstnanec. Poté odešel do důchodu a roku 1959 zemřel.
Prameny: Dětská kovová stavebnice, archiv Jiřího Mládka
