Český podnikatel Alois Larisch patřil k průkopníkům strojní výroby textilu na severní Moravě. Roku 1862 založil první mechanickou tkalcovnu v Krnově, která se stala základem pozdějšího textilního gigantu Karnola.
Výroba textilu má v severomoravském Krnově dlouholetou tradici. Soukenický cech zde vznikl již v 16. století a počet přadláků i tkalců ve městě rychle rostl. Produkce vlněného zboží se postupně zvýšila až na 18 tisíc kusů zboží ročně, stále se ale jednalo jen o práci drobných domácích dílen.
První textilní továrnu založil v Krnově až roku 1862 Alois Larisch, který předtím vedl soukenickou manufakturu v nedalekém Kostelci. Rozpoznal výhody strojové výroby a moderní technologie prosadil i přes odpor cechu. Jeho příkladu brzy následovali další podnikatelé a původně nepříliš průmyslové město se ještě do konce 19. století změnilo ve významné textilní centrum.
Přestavba valchy
Alois Larisch se narodil roku 1819 v Krnově v rodině hostinského. Vyučil se soukeníkem a roku 1831 získal mistrovský list. Hned v následujícím roce si pak pronajal jeden z měšťanských šenkovních domů a vybudoval v něm rukodělnou tkalcovnu, později rozšířenou o barvírnu a prádelnu.
Podnikání se dařilo, ruční práce byla ale velmi namáhavá a Larisch začal brzy uvažovat o manufakturní výrobě. Roku 1841 proto koupil jirchářskou valchu v nedalekém Kostelci (dnes součást Krnova), kterou se rozhodl přebudovat na mechanickou přádelnu. Závod vybavil moderními mykacími, česacími a spřádacími stroji z Holandska a Belgie a roku 1851 získal tovární oprávnění.
Odrazit se mu přitom podařilo i tuhý odpor drobných soukeníků, kteří se velkovýroby textilu obávali. Magistrát spuštění podniku povolil a námitky neměl ani krajský hejtman v Opavě.
Továrna na hradbách
Závod dobře prosperoval, s nástupem parních strojů v 60. letech 19. století bylo ale znovu nutné hledat větší prostory. Larisch měl už dostatek peněz na vybudování vlastního podniku, vrátil se proto do Krnova, kde roku 1861 začal se stavbou nové továrny.
Třípodlažní zděná budova na půdorysu písmene T podle projektu Ernesta Latzela vznikla nedaleko náhonu na místě demolovaných městských hradeb (dnešní ulice Říční okruh). Kombinovala funkci výrobní, skladovací i obytnou a její součástí byla kromě vzorkovny (takzvané dezinatury) také kotelna s vysokým komínem.
| ALOIS LARISCH (1819-1880) |
| Narodil se 11. listopadu 1819 v Krnově v rodině hostinského. Vyučil se soukeníkem a po složení mistrovské zkoušky založil ve městě malou rukodělnou tkalcovnu. Roku 1841 se přesunul do nedalekého Kostelce, kde přeměnil bývalou valchu na mechanickou přádelnu. O dvacet let později se vrátil do Krnova a na místě bývalých hradeb vybudoval novou strojní tkalcovnu, která se stala základem textilního průmyslu v regionu. V letech 1864 až 1872 zastával úspěšně i funkci starosty města. Zemřel 26. června 1880. |
Výroba byla zahájena roku 1862 a nová tkalcovna se ihned zařadila k největším podnikům v kraji. Její vybavení tvořily moderní stroje ze Saska a počet zakázek rychle rostl. Přispěla k tomu i obliba majitele Aloise Larische, který byl v letech 1864 až 1872 krnovským starostou a za rakousko-pruské války zachránil městskou pokladnu před cizími vojsky.
Podnik jako hrad
Roku 1871 ukončil Larisch podnikatelskou činnost a vedení továrny předal třem synům, z nichž nejvýznamnější byl Alois Larisch junior. Počet zaměstnanců se za jeho vedení zvýšil až na tři sta a firma získala řadu úspěchů na průmyslových výstavách ve Vídni, Londýně či Paříži.
Po smrti Aloise juniora roku 1892 pokračovali v podnikání jeho bratři Karel a Rudolf, z nichž druhý jmenovaný se roku 1899 stal jediným majitelem firmy. Továrna se v letech 1906 až 1907 rozrostla o novou kotelnu, směrem k řece vzniklo několik přízemních hal a směrem k ulici tkalcovna s pomocnými provozy.
Uliční průčelí bylo roku 1922 doplněno ještě novostavbou přádelny od Franze Ehrenbergera, kterou tvořily dva samostatné etážové objekty sjednocené monumentální fasádou s věžemi. Podnik tím získal v podstatě dnešní vzhled.
Muzeum za čtvrt miliardy
Posledním soukromým majitelem firmy se stal Rudolfův syn Hermann, který ve 30. letech 20. století zvýšil počet zaměstnanců až na tisíc. Po druhé světové válce ale musel republiku opustit a usadil se v rakouském Brunecku, kde vedl vlnařskou firmu Mössmer.
Krnovská továrna byla roku 1945 znárodněna a spolu s dalšími závody se stala základem textilního gigantu Karnola, jednoho z největších výrobců vlněných tkanin v Československu. Výroba v bývalé továrně Aloise Larische pokračovala až do roku 2001, kdy celý podnik skončil v konkurzu.
Historicky cenné budovy následně získalo město, které roku 2007 zahájilo jejich rozsáhlou rekonstrukci na muzeum textilu. Konverze areálu, který se letos v únoru stal spolu s kuželovským mlýnem či vlakem Slovenská strela národní kulturní památkou, potrvá několik let a bude stát čtvrt miliardy korun.
Prameny: Rozbřesk podnikatelů, Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, město Krnov
