Podnikatel Petr Lorenc se již nemohl dívat na fušerství ve státní tiskárně. Založil vlastní úspěšný podnik. Tržby firmy dosáhly v loňském roce téměř 200 milionů korun.
Autor: Jakub Stadler
Majitel tiskárny H.R.G. Petr Lorenc začínal ve východočeské Litomyšli s jednoduchým černobílým tiskem lokálních novin či vizitek. Nyní má tento Podnikatel Pardubického kraje 2008 za sebou mnoho prestižních prací, například tisk sborníků pro Národní muzeum nebo obrazových knih umělců – třeba slavného abstraktního malíře Františka Kupky. A kde jinde by se měly tisknout publikace a prezentační materiály Smetanovy Litomyšle?
V tiskárně Petra Lorence si dveře podávají nadnárodní firmy Siemens, Philips, Panasonic, Toyota i Volvo. Letos se tiskárna těší z velkého úspěchu – za kalendář Automobily Aero získala druhou cenu za nejlepší kvalitu tisku a celkové zhotovení. „Je to férový člověk a spolupráce s jeho firmou je bezproblémová,“ popisuje Jiří Junek, ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, pro něž tiskárna H.R.G. kalendář vytiskla. Konkurenci podle něj předčí kvalitou i cenou. „A kalendář se také dobře prodává,“ usmívá se Junek. A Petr Lorenc se již rozhlíží po další výzvě. „Tisknout kalendář pro Pirelli by bylo pro naši tiskárnu čest, kvalitativně bychom to určitě zvládli,“ tvrdí Lorenc.
Ještě, že jsou ty volby Petr Lorenc svou firmu oficiálně založil v roce 1992, avšak soukromničil již před sametovou revolucí, ještě jako zaměstnanec státní tiskárny. V oboru se vyučil a pohyboval celý život, zkušenosti tedy měl. Navíc ho popadla touha se prosadit na vlastní pěst, když kroutil hlavou nad tehdejším plýtváním a nezájmem o odvedení kvalitní práce. „Říkal jsem si, že by to šlo dělat mnohem lépe. Po pracovní době jsem doma v garáži na vyřazeném tiskařském stroji, zakoupeném v Kovošrotu, začal tisknout první vlastní zakázky,“ vzpomíná. I když si úspěchem zdaleka nebyl jist, přijal do sklepení řadového domu dalšího tiskaře. Postupně si vydělali na koupi starého domu, který ve volných chvílích přetvářeli podle svých představ, a po půl roce „přeskakování“ mezi tištěním zakázek a budováním se tam konečně přestěhovali. „V té době jsme získali první velkou zakázku. Byl to tisk volebních lístků pro celý kraj, který nám pomohl ke koupi prvního většího stroje,“ líčí první úspěchy. Od té doby se podle něj dá hovořit o skutečné tiskárně, byť ještě malé. Harley mezi tiskařskými stroji TISKAŘ PETR LORENC Narodil se v roce 1955. Rád „odpočívá“ při stavbě domu či chaty. Jeho opravdovou vášní je však sbírka předválečných českých motocyklů, které sám renovuje. „Vlastním skoro celou řadu Jawa a dále motocykly Praga. Renovace jednoho kusu trvá přibližně dva roky,“ líčí svou zálibu ve veteránech. Shromažďuje též dědečky automobily, mezi nimiž je jeho největší láskou aerovka z roku 1937 a také Jawa Minor z karosárny Sodomka. V těchto případech však spoléhá na profesionály. Slibný rozjezd však narážel na překážky, především s financováním. Za úvěry ručil celým rodinným majetkem, a ani to nestačilo, takže si musel půjčovat od příbuzných. Teprve následné vyšší zisky umožnily zaplatit větší procento projektů z vlastních zdrojů. Vydělané peníze si podnikatel ale rozhodně nemohl užívat. „Další růst tiskárny naprostou většinu příjmů spolykal. První vydělané peníze z podnikání, které jsem mohl z firmy vybrat a začít utrácet za něco jiného než nezbytně nutné položky, přišly mnohem, mnohem později, než by si člověk snad mohl myslet,“ říká Lorenc. Jeden z nejdůležitějších bodů zlomu přišel v roce 1997, kdy se firma H.R.G. rozhodla koupit a rekonstruovat výrobní provoz a získala tiskařský stroj firmy Heidelberg. „To je největší a nejkvalitnější výrobce tiskových strojů. Mezi tiskaři je to takový polygrafický Harley Davidson,“ tvrdí Lorenc. Cena těchto strojů se podle něj pohybuje řádově v desítkách milionů korun. V současnosti mají už čtyři. Mezitím se investiční pozornost upřela na založení v té době unikátní specializované tiskárny a její následný odprodej přinesl dostatek peněz na další masivní injekce do domovské tiskárny v Litomyšli. „Jen za rok 2007 přesáhly nákupy nových strojů a výstavba výrobního provozu s více než třemi tisíci čtverečními metry v průmyslové zóně v Litomyšli 100 milionů korun,“ poznamenává. I díky těmto investicím tržby společnosti rostou a v loňském roce dosáhly rekordních téměř 200 milionů korun. Kamarád taky rád Počáteční těžkosti se získáváním peněz či zakázek pominuly, některé z nich však podnikání provázejí doposud. „Naše tiskárna neustále zápasí s nedostatečnými výrobními prostorami, stejně tak tomu bylo i v začátcích. Za celou dobu existence tiskárny jsme se museli stěhovat do větší budovy již čtyřikrát,“ stěžuje si Lorenc. Hodně času tedy trávili opravami starých domů či hal. Když se rozpadla počáteční idea rodinného či „kamarádského“ podniku, nastal další problém: kde sehnat kvalitní pracovníky. Získat dobré tiskaře bylo velmi obtížné, navíc v době, kdy soukromé tiskárny vyrůstaly jako houby po dešti. „Snažili jsme se proto spolupracovat s polygrafickými školami a učilišti, abychom získali čerstvé talenty. Na zkušební lhůtu u nás nastoupí mnoho adeptů. Pečlivě si ale vybíráme jen ty nejlepší,“ líčí Lorenc východisko z nouze. Hodně tiskáren nepřežije**
Uklidnění bouřlivého vývoje devadesátých let, kdy si tiskárny přetahovaly kvalifikované pracovníky za použití téměř veškerých férových i neférových prostředků, přinesl přelom tisíciletí. Tehdy se tiskárny začínaly slučovat a prostředí se pročistilo. „Další pročištění konkurence na polygrafickém trhu lze očekávat v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí, kterou zjevně mnoho tiskáren vůbec nepřežije,“ tuší Lorenc.
H.R.G po předchozích obdobích růstu zaznamenává v letošním prvním čtvrtletí stagnaci počtu zakázek, překlenout toto nepříznivé období má pomoci tradice i stálý okruh zákazníků, z nichž někteří s tiskárnou spolupracují i déle než 15 let. „Jsme svázáni s reklamou, která citlivě reaguje na hospodářský cyklus. V současnosti lze sledovat velký pokles v zadávání reklamních zakázek do tisku,“ objasňuje Lorenc.
Další výhodou H.R.G. je údajné velmi dobré finanční zdraví a disciplína v minulosti. Díky tomu je firma málo zadlužena a nemá tak problémy s financováním. „Máme solidní záložní zdroje, abychom krizi bez velkých problémů přečkali,“ tvrdí Lorenc. Připouští, že hledají úspory v materiálech, například testovali čínské desky, na které se laserem vypalují tiskové předlohy. „Evropské výrobky jsou však stále mnohem kvalitnější,“ konstatuje.
